Bloky jaderné elektrárny Temelín už dávno nemají běžně uváděný výkon 1000 megawattů. Dnes je to již 1085 MW. K vylepšení funkce lopatek parních turbín přispěl i výzkum Aerodynamické laboratoře Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Díky této a dalším inovacím se v Temelíně každý rok dá vyrobit o jednu terawatthodinu bezemisní elektřiny navíc, čímž lze ušetřit až milion tun oxidu uhličitého. To pro představu odpovídá emisím všech osobních aut v Česku za celý měsíc.

„O účinnosti turbín rozhoduje délka a tvar jejich lopatek, materiál i konstrukce. Lopatka v elektrárně Temelín má délku pracovního listu 1220 mm, takže nejdelší oběžné lopatky dosahují na svém konci rychlosti téměř dvakrát vyšší, než má šíření zvuku. Blok temelínské elektrárny je tak po modernizaci turbíny při stejné spotřebě jaderného paliva schopen docílit 1085 MW oproti původním 1020 MW. Stejný dlouhodobý výzkum pomohl navýšit i výkon jednoho bloku v Dukovanech na 510 MW z původních 440 MW,“ říká předseda Rady Strategie AV21 Jiří Plešek.

Vědci z Akademie věd (AV) nepracují pouze na optimalizaci provozu stávajících reaktorů, ale rovněž na vývoji takzvaných malých modulárních reaktorů nebo na skladování elektřiny vyrobené fotovoltaickými elektrárnami. Nadějný vynález expertů z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR by v případě úspěšného uvedení do praxe sliboval doslova revoluční přínos.

„Kolegové vyvinuli baterii na principu slané vody. Vodný elektrolyt spolu se zinkem a grafitem zaručuje bezpečnost a ohleduplnost k přírodě. Testovaný prototyp nevykazuje po prvních pěti stech nabíjecích cyklech téměř žádný pokles kapacity. Tato baterie tak otevírá cestu k levnému a bezpečnému skladování energie,“ dodává Jiří Plešek.

Mohlo by vás zajímat

Tématu skladování energie se ve své Laboratoři vodíkových technologií věnuje i Ústav termomechaniky AV ČR. Vědci předpokládají, že jak vodíkové palivové články, tak elektrolyzéry (pro rozklad vody na vodík a kyslík) čeká v budoucnu široké využití ve vodíkovém hospodářství, v němž budou palivové články zdrojem energie nejen pro automobily, ale také pro drobná elektronická zařízení, nebo dokonce pro nemocnice.

Mezi nejperspektivnější technologie patří palivové články a elektrolyzéry typu PEM. Polymerní elektrolytické membrány používané v těchto typech zařízení zkoumá Ústav makromolekulární chemie AV ČR.

V rámci snahy o zajištění maximální bezpečnosti jaderných zařízení v České republice byl v Dukovanech dále instalován unikátní šestisložkový seismograf Rotafon, který je schopen detekovat i velmi slabé zemětřesení. Jeho unikátní konstrukce umožňuje potlačit vliv technologických vibrací jaderné elektrárny a poskytnout tak spolehlivá data pro hodnocení seismické bezpečnosti. Tato data budou využita i při posuzování vhodných lokalit pro nové malé modulární reaktory. Na jeho vývoji se podíleli vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.

K zajištění udržitelnosti energetiky přispěl výzkumný tým z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR ještě jednou. Našel totiž způsob účelné likvidace jednorázově použitých PET lahví. Pomocí speciálního procesu, který se nazývá nízkoteplotní pyrolýza, se podařilo získat produkty využitelné  lékařství, automobilovém a potravinářském průmyslu. Pevný uhlíkatý zbytek z procesu lze dále využít v energetice.

„Úspěchy Strategie AV21 ukazují, že česká věda má co nabídnout. Díky ní žijeme v zemi, kde se dějí převratné věci, které mají globální dopad a velkou měrou ovlivní naši společnou budoucnost. Akademie věd tak přispívá k tomu, abychom žili v lepším a udržitelnějším světě,“ uzavírá Jiří Plešek.