Do roku 2041 se má osmdesát procent přepravy po městě dít za pomoci městské hromadné dopravy, bicyklů nebo pěšky. Londýn se chce stát světovou jedničkou v hustotě chodců.
Úřad londýnského starosty Sadiqa Khana, který zodpovídá da dopravu v britské metropoli, představil strategii, která má ještě více snížit podíl individuální automobilové dopravy. Naopak se má výrazně zvýšit význam dopravy veřejné, jízdních kol a pěšího provozu. A to až na osmdesát procent během následujících třiadvaceti let. Dnes se při pohybu po Londýně obejde bez osobního vozu něco přes šest z deseti cest.
Hlavní důraz je přitom dáván právě na chůzi a vytvoření podmínek pro její rozvoj. Důvod? Zajistit kvalitnější životní prostředí a zlepši zdraví Londýňanů. „Chůze je v mnoha ohledech pro pohyb po městě velmi důležitá. Zefektivňuje využití veřejného prostranství, je blahodárná pro zdraví každého člověka, neprodukuje emise škodlivých látek, nezpůsobuje znečištění hlukem, je bezpečná i dobrá pro ekonomiku,“ píše se ve strategickém dokumentu.
Plán slibuje obrovská pozitiva
Že se londýnská radnice soustředí především na pěší, není tak překvapivé. Právě chůze může k naplnění osmdesátiprocentního cíle přispět nejvíce. Od roku 1990 se totiž její podíl na celkovém objemu dopravy po městě nezměnil. Již téměř třicet let je to jen necelá čtvrtina. Londýn má ambici stát se městem s největší hustotou chodců na světě.
To mimo jiné znamená vytvořit pro chůzi příznivé podmínky. „Být městem, kde přeprava chůzí je nasnadě, je zábavná a atraktivní,“ stojí dále ve strategii. Pohyb „po svých“ byl prý v dosavadní dopravní politice města zanedbáván. Přitom celý západní svět bojuje doslova s epidemií nadváhy či obezity, Londýňané nejsou výjimkou. Téměř sedmdesát procent z nich nepodstupuje žádnou každodenní fyzickou aktivitu, čtyřicet procent dětí žijících v Londýně má vyšší hmotnost, než odpovídá jejich věku. Radnice proto chce, aby se na plnění cílů nové strategie podílely jak veřejné instituce, tak soukromé firmy, školy a jiná zařízení tohoto typu.
Město dokonce pozitivní dopady rozvoje chůze vyčíslilo. Pokud by každý obyvatel Londýna chodil denně alespoň dvacet minut, Národní zdravotnická služba (NHS – National Health Service) by ušetřila 1,6 miliardy liber ročně (zhruba 46 miliard korun). Počet infarktů a mrtvic by se snížil o desetinu a zabránilo by se jedné šestině předčasných úmrtí nebo by ubylo dvacet až třicet procent depresí.
O stejné procento by mohl klesnout počet nákladních automobilů v ulicích Londýna a o 57 kilogramů by klesl objem emisí oxidu uhličitého na osobu a rok. Radnice také spočítala, že by Londýňané do roku 2030 ušetřili díky menším dopravním zácpám 9,3 miliardy liber (bezmála 270 miliard korun). Až třetina cest po hlavním městě by se dala chůzí zvládnout do pětadvaceti minut. To by mimo jiné pocítili majitelé obchodů v exponovaných ulicích zvýšením obratu až o sedmnáct procent. Lidé by prý také v centru Londýna strávili až o čtyřicet procent více času.
Dvoumiliardová investice
Konkrétní navrhovaná opatření ke zvýšení četnosti chůze pak vycházejí z průzkumů, které si město nechalo již dříve vytvořit. Z nich mimo jiné vyplývá, že mezi hlavní faktory, které obyvatele Londýna odrazují od chůze, patří: nedostatek času, příliš velký provoz v ulicích, obavy o svou bezpečnost, jiné efektivnější způsoby dopravy, nevhodné podmínky pro pěší a zdravotní omezení.
Na základě těchto poznatků si úřad zodpovědný za dopravu stanovil jako prioritu změnit ulitce tak, aby obyvatele od chůze neodrazovaly. Ukázalo se totiž, že lidi jsou ochotni vyrazit pěšky daleko častěji tehdy, když k tomu mají vhodné podmínky v podobě vyhovující infrastruktury, kde je přednost dávána právě chodcům.
Vše je samozřejmě také otázkou peněz. V prvních pěti letech by měl Londýn do zlepšování podmínek pro chodce investovat 2,2 miliardy liber (téměř 64 miliard korun). Peníze mají směřovat zejména do přizpůsobení ulic provozu pro pěší, zvýšení bezpečnosti na křižovatkách včetně uzpůsobení kruhových objezdů. Měla by přibýt také zeleň, místa pro relaxaci nebo rozšíření chodníků, aby byly schopny pojmout více chodců. V poslední fázi má přijít na řadu integrace pěších s veřejnou hromadnou dopravou. Strategie předpokládá, že v roce 2041 by se každý den mohlo uskutečnit ve středně optimistické variantě kolem devíti milionů pěších cest.
-zm-
