Na více než šedesát tisíc vozidel dopadnou nové poplatky, které tento týden zavádí Londýn. Vznikne tak ultra nízkoemisní zóna. Je to ale jen začátek cesty k daleko přísnějším opatřením.
V ulicích centrálního Londýna začnou tento týden platit jedna z nejpřísnějších opatření proti znečištění ovzduší ze všech velkých měst na světě. Za vjezd do nové ultra nízkoemisní zóny (ULEZ – Ultra Low Emissions Zone) budou řidiči vozidel vyrobených před rokem 2006 platit dvanáct liber (asi 360 korun).
Tato částka bude účtována nad rámec aktuálního poplatku za vjezd do centra, který činí 11,5 libry. Řidiči starších vozů budou tedy muset zaplatit bezmála 24 liber (přes 700 korun) za každý den, který do ultra nízkoemisní zóny vjedou. Uvedl to portál CityLab.com s odkazem na několik britských médií.
Až sto liber na den
Jenže to není vše. Regulace daleko přísněji dopadne na osobní automobily s dieselovým motorem, ale také na nákladní vozidla a soukromé autobusy, ať už jezdí na benzín nebo naftu. Jakékoli vozidlo se vznětovým motorem vyrobené před rokem 2015 bude muset dvanáctilibrový poplatek zaplatit také, přičemž nákladní auta a soukromé autobusy s datem výroby před rokem 2015 budou muset zaplatit dokonce sto liber (bezmála tři tisíce korun).
Poplatky jsou stanoveny skutečně velmi vysoko. Ani sama londýnská radnice se netají tím, že jejich cílem je odradit řidiče výše uvedených vozidel od vjezdu do centra britské metropole. V mnoha případech tak budou fungovat prohibitivně. Odhaduje se, že by díky této regulaci mohlo centrem města projíždět až o 40 tisíc osobních automobilů, 19 tisíc dodávek, 2 tisíce nákladních vozů a 700 soukromých autobusů méně, než je tomu dnes.
Nicméně ani tím to nekončí ULEZ je teprve první ze dvou kroků celého plánu na to, jak v Londýně zlepšit ovzduší. Ten druhý nastane v roce 2021, kdy se zóna rozšíří ještě na severní a jižní části silničních okruhů a vnitřní městský okruh, a kdy tak dopadne na většinu populace „širšího“ Londýna. Tím pádem se z londýnské ULEZ stane největší a nejvíce osídlená zóna na světě, ve které bude regulován pohyb motorových vozidel.
Zatímco aktuální zavedení poplatků pro starší automobily bude zřejmě veřejností kvitováno, rozšíření ULEZ za necelé dva roky může narazit na značnou nelibost Londýňanů. Lidé, kteří bydlí v centru nebo jeho blízkosti, jsou již dnes vesměs naučeni pohybovat se po metropoli za pomoci hromadné dopravy. Jenže od roku 2021 se doprava zkomplikuje těm, kteří žijí v okrajových částech nebo tam, kde hustota zalidnění není tak vysoká jako v centru. Tito lidé jsou na pohybu svým vozidlem doslova závislí.
Londýn na obnovu vozového parku přispěje
Starosta Londýna Sadiq Khan už přislíbil, že budou přijata potřebná opatření, aby byly dopady poměrně drsné regulace na vzdálenější londýnské čtvrti co nejmenší. Ještě letos by měl vzniknout fond, ze kterého bude město finančně pomáhat nízkopříjmovým domácnostem v obnovení jejich vozového parku. Do fondu by mělo město vložit celkem 25 milionů liber (745 milionů korun). Výměna starších vozidel za nová bude také finančně náročná pro firmy, které do centra Londýna vozí zboží.
Londýn však za čistším ovzduším postupuje nekompromisně a politici v tomto svém boji zjevně nehodlají polevit. Kvalita vzduchu v hlavním městě Spojeného království není valná a navíc je velmi závislá na počasí. Smog není žádnou výjimkou a zdraví Londýňanů doslova drtí. „Většina z nás si znečištěné ovzduší spojují s onemocněním srdce a plic, ale už méně se ví, že má také neblahý vliv na naše oči,“ řekl portálu Standard.co.uk oftalmolog Allan Barsam.
„Vysoké koncentrace ovzduší znečišťujících látek, které dnes v Londýně pravidelně pozorujeme, zvyšují riziko výskytu syndromu suchých očí, který může při dlouhodobém trvání vést až k různým očním onemocněním,“ dodal.
Nedávno byla v médiích také citována studie, která prokázala souvislost mezi znečištěným vzduchem a psychickými potížemi u teenagerů. Projevovala se u nich zejména intenzivní paranoia nebo slyšení hlasů. Děti a dospívající, kteří žijí ve městě, mají dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich psychotické poruchy projeví, než mladí lidé žijící ve venkovských oblastech. „Zjistili jsme, že zkušenosti s psychotickými poruchami se častěji projevovali u adolescentů ve městech,“ řekla portálu Thisisplace.org Joanne Newburyová, hlavní autorka studie publikované v časopise JAMA Psychiatry, o které informoval také Ekonomický deník.
-zm-
