Mnoho velkých německých místních společností nadále sází na fosilní plyn pro vytápění a zdržuje přechod ke klimaticky šetrnějším způsobům vytápění domů, zjistily ve společné zprávě ekonomický týdeník Wirtschaftswoche a investigativní agentura Correctiv. Noviny a agentura zkoumaly jedenáct největších německých místních energetických společností a zjistily, že více než polovina z nich pokračuje v připojování nových bytových domů k místní plynové síti.
Jedním z důvodů zaostávajícího pokroku je nedávná legislativa, uvedla Wirtschaftswoche a Correctiv.
Německá vláda loni představila zákon o obecním plánování vytápění, podle kterého mají velká města do roku 2026 přijít ve své jurisdikci s plánem přechodu na klimaticky neutrální vytápění, jehož součástí může být i rozšíření dálkového vytápění.
Takzvané dálkové teplo je z drtivé většiny vyráběno z fosilních paliv, jako je plyn a uhlí.
Čtyřčlenná rodina utratí ročně v průměru mezi 3 000 a přibližně 7 000 eury ročně za elektřinu a plyn, aby měla doma teplo a světlo.
Hlavní médiem pro výrobu dálkového tepla je především zemní plyn. Řada elektráren stále připojuje nová sídliště do plynárenské sítě a většina jejich zákazníků je na této fosilní energii stále závislá – navzdory ruské invazi na Ukrajinu a ukončení plynovodů Nord Stream 1 a 2.
„Vytápění zemním plynem bude nevyhnutelně dražší: Od roku 2027 vstoupí v platnost evropský systém obchodování s emisemi pro budovy a cena CO2, a tím i cena topných systémů na zemní plyn pak výrazně vzroste,“ varují Wirtschaftswoche a Correctiv.
„Bohužel jsme snížili tlak na rychlé jednání kvůli dlouhým lhůtám v plánování městského vytápění,“ řekl k tomu poslanec Strany zelených Bernhard Herrmann.
Byznys s fosilním plynem často tvoří až 50 procent příjmů místních energetických společností, potvrdil Henry Otto, partner poradenské společnosti PwC.
Komunální služby prodávají teplo a elektřinu vyrobenou z plynu domácnostem a firmám, generují poplatky za používání plynárenských sítí a ty větší obchodují s palivem na burze.
Evropské domovy jsou žrouty fosilních paliv – což je velká překážka na cestě k neutralitě skleníkových plynů. Kontinent se však snaží iniciovat přechod na klimaticky šetrné vytápění. Potřebné technologie jsou k dispozici již dnes, ale jejich šance dostat se do kotelen se ukazuje jako komplikovaný a vysoce kontroverzní proces. Mnoho lidí se zásadním investicím a změnám chování důrazně brání.
„Je zřejmé, že mnoho komunálních služeb téměř nezměnilo svůj obchodní model. Deset let je také spotřeba plynu v celé zemi přibližně stejná – po plynu a ropě následují obnovitelné zdroje energie až na třetím místě. Stejně jako v roce 2014. Zemním plynem lze vydělat více peněz než obnovitelnými energiemi a – jak ukazuje i výzkum – mnoho komunálních služeb je úzce propojeno s plynárenským průmyslem,“ uvedli dále Wirtschaftswoche a Correctiv.
„Argument mnoha komunálních společností, že nemají na výběr a často se musí sklonit před vůlí stavitelů, ignoruje, jak mohou pobídky fungovat: Tam, kde města výslovně inzerují alternativní tepelná čerpadla a solární systémy, se lidé stále častěji rozhodují pro tyto ekologické a nákladově efektivnější systémy v dlouhodobém horizontu. Toto přesvědčování je podle různých energetických poradců pracné, ale přínosné: Jens Watenphul například jezdí se svou klimatickou agenturou přímo do okresů a radí tam lidem ohledně solárních systémů, izolace domů a tepelných čerpadel. A mohou tak během několika týdnů zvýšit podíl těchto obnovitelných energií z přibližně jednoho procenta na 14 procent – a výrazně snížit podíl fosilních plynů,“ stojí dále ve ve společné zprávě.
(nik)
