Prahu dusí kolony aut, hluk a emise. Řešení vede přímo středem metropole. Jediná loď zvládne to, co čtyřicet kamionů. Vltava už prokázala, že dokáže roli nákladní dopravní tepny převzít. Proč tedy město pořád sází na silnice?
Co je možné, ukázala Vltava při rekonstrukci Barrandovského mostu i současné výstavbě Dvoreckého mostu. Na stavbu se po řece dopravovaly čtyři ocelové konstrukce, jejichž celková hmotnost přesahovala 900 tun. Z výrobny u Modřanského jezu putovaly pomocí speciálních plovoucích pontonů. Přes řeku se za pomoci pontonových van s horní palubou a betonážními pumpami přepravovala i čerstvá betonová směs.
Z Prahy mohou plout odpady
Podle Jakuba Šimáčka, jednatele a ředitele společnosti TBG Metrostav, která se starala o betonáž Dvoreckého mostu, jedna loď nahradí 40 kamionů. A to dává smysl. „Už nyní využíváme lodní dopravu pro zásobování našich pražských betonáren kamenivem,“ uvedl.
Kdyby se podařilo splavnit celý tok až do Německa, významně by se rozšířilo portfolio možných dodavatelů. Ve větší míře by pak podle Šimáčka mohly na stavby v Česku zamířit i další komodity, jako jsou chemické přísady, popílky nebo anhydritová pojiva.
„Stavební sektor obecně by navíc mohl po vodě dovážet ocel, hliník, dřevo, cihly a mnoho dalších komodit. V opačném směru by zase z Prahy mohly plout odpady, sutě a výkopky ze staveb,“ míní Šimáček.
Mohlo by vás zajímat
Zásobování obchodů i restaurací
Na to, že má Vltava mnohem širší možnosti, jak by mohla být zapojená do pražské dopravní sítě, upozorňuje Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT. „Řeka by mohla sloužit jako transportní trasa pro zásobování provozoven v centru Prahy, které jsou v dojezdové vzdálenosti od nábřeží, odkud by se zboží následně už odváželo dodávkami jednotlivým zákazníkům,“ popsal. Po řece by se mohlo vozit zboží jak pro restaurace, tak pro obchody.
Další oblastí využití by mohl být svoz odpadu. „Když navezeme zboží do centra, pak také musíme počítat s tím, že lidé a podniky vyprodukují velké množství odpadu. Takže zde bychom mohli využít kapacitu lodi, která by ho následně odvezla do spalovny v Mělníku,“ pokračuje Lokaj.
Pouze na poslední míli
Zmiňuje i zásobování významných pražských stavebních projektů. Dovézt materiál po vodě a následně ho na takzvanou poslední míli naložit na nákladní auto považuje za jednodušší a šetrnější, než aby nákladní automobily jezdily přes celou Prahu.
Řeky se k zásobování využívají i v zahraničí. V Paříži je to Seina, italský Turín a Milán využívají Pád. Ve Frankfurtu, Kolíně nad Rýnem nebo Mnichově se své dopravní role ujímají řeky Rýn či Mohan. Zatímco Rýn v Německu se v posledních letech potýká kvůli klimatickým změnám s nedostatkem vody, Vltava je splavná celoročně.
Většímu zapojení Vltavy v Praze podle Lokaje brání podceňování vodní dopravy a jejího potenciálu pro zajištění dopravní obslužnosti. „Přeci jen je pořád jednodušší hodit balíček do dodávky a zavézt přímo zákazníkovi až ke dveřím,“ podotýká. Zatím se po řece přepravuje zejména objemný materiál, který je obtížné převézt po silnici.
Většímu dopravnímu využití řeky ale brání i současný status náplavek. Ty se staly turistickou atrakcí a město zatím nemá vůli nějakou část na obou březích Vltavy obětovat pro jiné účely, než výlety návštěvníků Prahy.
Ekologická alternativa
Chce to ale trochu přemýšlení a Vltava by mohla sloužit oběma účelům. V praxi by se mohla loď naložit večer, přes noc by se přesunula do Prahy a ráno by dodávky už jen rozvezly zboží „na poslední míli“.
„Pokud by tyto dodávky byly ekologické, tedy hybridní nebo elektrické, pak bychom měli velmi šetrný přístup, který by jistě ocenili zejména rezidenti v centru Prahy,“ uvedl Lokaj.
Pražský magistrát zatím konkrétnější plány na rozsáhlejší využívání řeky pro zásobování a převoz materiálu nemá. Plány expertů komentuje spíš obecně. „Chceme využít potenciál Vltavy více, než tomu bylo dosud. Lodní doprava může být ekologickou alternativou, která pomůže odlehčit přetíženým silnicím, sníží emise i hluk a zároveň zefektivní logistiku,“ uvedl náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).
Za vhodné považuje už započaté zapojení lodí do opravy či výstavby mostů. Jmenoval Dvorecký most nebo Štvanickou lávku, kde podle něj lodní přeprava materiálu sehrála významnou roli.
Rozsáhlejší využívání řeky pro stavební projekty by uvítala Technická správa komunikací hlavního města Prahy (TSK Praha). „Jsme otevřeni tomu, aby zhotovitelé tuto ekologickou alternativu využívali i u budoucích staveb, zejména pro přepravu stavebních a nadrozměrných nákladů,“ sdělila mluvčí Barbora Lišková.
Aby mohla Vltava fungovat jako dopravní cesta ve větší míře, je potřeba rozšířit infrastrukturu – především zázemí pro nakládku a vykládku nákladu, tedy překladiště a přístupové body, kterých je dnes nedostatek. „To je hlavní bariéra, kterou chceme do budoucna změnit,“ pokračoval Hřib.
Mohlo by vás zajímat: Svařené víno, pozitivní energie v hrníčku
Investice do infrastruktury
S přepravou těžkých nákladů po řece má více než pětiletou zkušenost společnost České štěrkopísky. Z pískovny Nučničky a nyní sousední lokality Počaply u Litoměřic se už tímto způsobem po Labi a Vltavě převezly do Prahy podle firmy miliony tun materiálu. V naprosté většině případů skončily v betonu pro metro D, rekonstrukcích památkově chráněných objektů a dalších stavbách v centru.
„Jediná loď přitom kapacitně nahradí 40 nákladních vozů, takže dopravní a ekologický přínos je evidentní,“ uvedl mluvčí Petr Dušek. Rozdíl v nákladech na dopravu není podle něj aktuálně zásadní. To se ale po zavedení systému emisních povolenek na dopravu může dramaticky změnit – opět ve prospěch vody.
Společnost další rozšíření lodní logistiky do jiných lokalit i segmentů podporuje. Podmínkou však je vybudování nezbytné infrastruktury. V pražské Troji a Libni jsou například k dispozici nábřežní betonárny, které umožňují odebírání materiálu. „Pro další rozšíření lodní logistiky budou tedy klíčové právě investice do těchto zařízení,“ konstatoval Dušek.
Větší zapojení vodní cesty do dopravy by uvítala i společnost Porr. Nedávno si ji vyzkoušela při převozu mostních ložisek pro Barrandovský most. Také ona poukazuje na potřebu rozvíjet infrastrukturu – především logistické uzly a napojení na další dopravní prostředky.
