Technologické společnosti jako eBay, Twitter nebo Facebook zvýšily své výdaje na lobbying v Evropské unii za poslední tři roky téměř trojnásobně.
Obvykle firmám nějakou dobu trvá, než si uvědomí, jak moc může Brusel negativně ovlivnit jejich zisky. Mnoha dobře známým americkým internetovým společnostem to trvalo tři roky. Technologičtí giganti jako eBay, Twitter, Facebook nebo Google zvýšili své výdaje na lobbying v Bruselu od roku 2014 o 278 procent. Tvrdí to portál Politico.eu s odkazem na zprávu organizace Transparency International.
„Po desetiletí razily firmy ze Silicon Valley tradiční byznysmodel,“ řekl portálu Politico.eu Daniel Freund z Transparency International. „Něco podobného nyní můžeme pozorovat i v Bruselu, kde tyto společnosti výrazně mění lobbyistickou scénu,“ dodal.
Stovky milionů ročně na lobbying
Mezi prvními byl Google, který za letošní roku hodlá za lobbying utratit 4,25 milionu eur (115 milionů korun). To je o 240 procent více než před třemi lety. Facebook letos na ovlivňování politiků vydá 1 milion eur (27 milionů korun), což je 150procentní nárůst od roku 2014.
Do čísel, která jsou firmami poskytována dobrovolně, se zahrnují výdaje na jednání s evropskými institucemi nebo členství v různých asociacích a svazech. Přesná data ovšem neznáme, protože některé společnosti je začaly přiznávat teprve v loňském (Netflix, Dropbox), jiné dokonce až letos (LinkedIn nebo Airbnb).
Pouhá skutečnost, že technologické společnosti v Evropské unii lobbují, je důkazem toho, jaký význam evropským regulacím přikládají. Největší nárůst lobbyingových výdajů přišel v roce 2015 s tím, jak Evropská komise spustila svou vlajkovou loď – vytváření jednotného digitálního trhu.
Od té doby se evropské instituce prakticky jen zmítají v diskusích o návrzích různých pravidel až po úvahy o omezování online nenávistných příspěvků v nejrůznějších diskusích nebo sociálních sítích. „Není proto divu, že technologické firmy si v Bruselu podávají dveře,“ řekla Julia Harrisonová, ředitelka společnosti FTI Consulting, která radí například Googlu, Netflixu nebo Facebooku. „Podobně tomu bylo v bankovnictví nebo energetickém sektoru, když Evropská komise připravovala podobná pravidla i pro tato odvětví,“ dodala.
Technologických lobbyistů přibývá
A konec je v nedohlednu. Zatímco Evropská komise je ve svém hodnocení dosavadního naplňování strategie pro jednotný digitální trh velmi optimistická, mnoho pravidel má ke svému dokončení ještě velmi daleko. Lhůty se mezitím několikrát posunuly a dohady mezi evropskými institucemi fakticky jakémukoli podstatnému pokroku brání.
„Objevilo se mnoho dalších hráčů, kteří před dvaceti lety ještě vůbec neexistovali,“ říká James Waterworth, viceprezident Asociace výpočetních a komunikačních technologií (CCIA – Computer and Communications Industry Association). „Staly se z ekonomicky bezvýznamných ekonomicky podstatnými, a tak chtějí být součástí procesu vytváření pravidel,“ dodává.
Společnosti, které mají potíže s konkurencí, si většinou brzy uvědomí, že je dobré mít své spojence přímo v Bruselu nebo dokonce v evropských institucích. Tak například Microsoft urychlil svou přítomnost v Bruselu během celou dekádu trvající bitvy s Evropskou komisí, která se týkala jeho dominantního postavení na začátku tohoto století. Stejnou cestou šly také Intel, IBM, Qualcomm a další.
Ačkoli doposud nikdo nedokázal změřit, nakolik byli všichni technologičtí lobbyisté úspěšní, internetové firmy za sebou přece j en několik vítězství mají. Tak například v legislativě z roku 2013, která upravuje kybernetickou bezpečnost, se technologickým společnostem podařilo prosadit zvláštní úpravu, která jim byla šitá na míru.
Zájmy hájí zájmové svazy
Zatímco někdo preferuje lobbování přímo, jiným více vyhovuje uplatňování svého vlivu skrze různé obchodní asociace. Technologické firmy nejsou ani v tomto výjimkou. Jen v Bruselu sídlí na patnáct asociací, které v sobě sdružují technologické společnosti. Patří k nim například DigitalEurope, Asociace vývojářů aplikací nebo Softwarová aliance. Některé firmy jsou členy více asociací, například Intel je zapsaný dokonce v deseti z nich, Google v devíti.
Někdy ale technologické společnosti se vstupem do podobných asociací váhají. Jenže i když jsou na trhu v ostrém konkurenčním boji, najednou zjistí, že z hlediska prosazování svého vlivu u vládních institucí jsou na stejné lodi. Příkladem takového hráče je společnost Uber. „Uber je v Bruselu stále více etablován a stává se stále významnějším prvkem, který ovlivňuje celé podnikatelské prostředí v technologickém sektoru,“ řekla portálu Politico.eu Marloes van der Laanová, mluvčí Uberu.
V poslední době se objevují obavy, že sektorových technologických asociací je příliš velké množství. „Musíte být pružní,“ říká James Waterworth s tím, že technologické firmy mají své zájmy v mnoha sektorech národního hospodářství, a tak se požadavky na svazy a asociace zvyšují. „Je nutné se přizpůsobovat tomu, co naši členové chtějí, jinak bychom se stali bezvýznamnými,“ uzavírá Waterworth, viceprezident CCIA.
-usi-
