Digitální giganti prolomili rekord v množství peněz utracených za ovlivňování unijních politiků. Jen za prvních devět měsíců letošního roku utratily americké technologické firmy, jako je Meta, Microsoft, Apple a Amazon, 151 milionů eur, v přepočtu 3,7 miliardy korun.
Lobbisté v digitálním sektoru vynakládají výrazně více finančních prostředků než jiná odvětví. Deset největších digitálních společností vynaložilo letos na ovlivňování politiky v unijních institucích celkem 49 milionů eur (1,2 miliardy korun). To je víc než deset největších hráčů ve farmaceutickém, finančním nebo automobilovém průmyslu dohromady. Děje se tak v době, kdy unijní politikou hýbe debata o zjednodušování pravidel.
Meta vede
Nejvíce za lobbing podle unijního rejstříku transparentnosti (EU Transparency Register) utratila americká společnost Meta, která provozuje sociální sítě Facebook, Instagram nebo aplikaci WhatsApp. Je to 10 milionů eur (243 milionů korun). Následují další americké firmy Microsoft, Apple a Amazon.
Digitální firmy dosáhly v těchto výdajích nového rekordu, konstatovaly neziskové organizace organizací LobbyControl a Corporate Europe Observatory. Za poslední dva roky se jedná o nárůst ve výši 33,6 procenta.
Více lobbistů než poslanců Evropského parlamentu
Počet lobbistů, kteří na plný úvazek ovlivňují rozhodování politiků Evropského parlamentu, Rady EU a Komise v digitální branži, vzrostl z 699 na 890, což převyšuje celkový počet členů Evropského parlamentu. Těch je 720.
Z těchto 890 lobbistů má 437 lobbistické průkazy, které jim umožňují téměř neomezený přístup do Evropského parlamentu. Mezi nejvíc zastoupené patří společnosti a asociace DigitalEurope, Google, Microsoft a GSMA Europe, z nichž každá má desítky akreditovaných lobbistů.
V období mezi letošním lednem a červnem se zástupci velkých technologických společností zúčastnili 378 lobbistických schůzek s vysokými úředníky Komise a poslanci Evropského parlamentu. To znamená v průměru tři schůzky za pracovní den. Nejaktivnější byla společnost Amazon s 43 schůzkami, následovaná společnostmi Microsoft (36), Google (35), Apple (29) a Meta (27).
Mohlo by vás zajímat
Nejvíce schůzek se věnuje tématu AI
Agendě dominuje zejména oblast umělé inteligence, která byla tématem 40 procent všech schůzek se zástupci Komise. Mezi další opakující se témata patřila datová centra a cloudové služby, nařízení o digitálních službách (DSA), nařízení o digitálních trzích (DMA) a připravované nařízení o digitální spravedlnosti.
Hlavním cílem DSA je vytvořit bezpečnější a spravedlivější digitální prostor v Unii. V praxi to znamená omezení nelegálního obsahu na internetu. DMA si klade za cíl zajistit v EU spravedlivý a otevřený digitální trh.
Globální technologické firmy navíc rozšiřují své vlivové sítě prostřednictvím poradenských firem, lobbistických agentur a think-tanků. Poradenským a PR firmám ročně plyne více než 9 milionů eur. Think-tanky jako Bruegel, Centrum pro evropskou reformu, CEPS a CERRE dostávají finanční prostředky od všech pěti velkých digitálních společností: Google, Meta, Apple, Amazon a Microsoft.
Deregulace zvyšuje tlak
Nárůst výdajů na lobbing přichází v době diskusí o zmírnění pravidel v digitálním sektoru. Volání po zjednodušení nebo dokonce pozastavení zavádění pravidel nabralo na síle zejména po zprávě bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho v loňském roce. Ten tvrdí, že je potřeba výrazně osekat byrokratické překážky v evropské ekonomice, aby byly firmy konkurenceschopné ve srovnání se Spojenými státy nebo asijskými zeměmi.
Zástupci organizací LobbyControl a Corporate Europe Observatory připomněli, že se vlna deregulace časově shoduje s bezprecedentními výdaji na lobbing a rostoucím tlakem ze strany americké vlády pod vedením Donalda Trumpa. Washington opakovaně kritizoval nařízení DSA a DMA a hrozil možnými obchodními odvetnými opatřeními.
Neziskový sektor ale varuje před tím, že tlak na zmírnění pravidel může zvrátit posledních 10 let pokroku v oblasti ochrany digitálních práv, spravedlivé soutěže a ochrany údajů v EU.
