Nepravdivý údaj v zápisu lobbisty nebo lobovaného o jejich jednání o některém ze zákonů povede k zásahu do osobnostních práv dotčených a k žalobám na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku. Zákonodárce by proto měl do zákona vtělit mechanismus zajišťující, že údaje o legislativní stopě právního předpisu budou komplexní a pravdivé. Domnívá se to pracovní komise Legislativní rady vlády pro veřejné právo. Sbírka zákonů by se měla vždy „aktualizovat“ o námitky a soudní rozhodnutí o tom, že lobbistická stopa je lživá.
Pracovní komise respektive Legislativní rady stanovisko publikovala v souvislosti s doprovodnými zákony respektive novelami zákonů, které musí kvůli novému zákonu o lobbingu parlament a Senát schválit. Jednou z takových novel je změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Nový zákon o lobbingu předpokládá, že spolu s každým novým zákonem bude vždy ve Sbírce publikovaná jeho legislativní stopa. Sbírku zákonů vydává ministerstvo vnitra.
Sbírka se má dodatečně aktualizovat o kvartální zprávy
Legislativní stopa právního předpisů bude zřejmě podle poslední verze návrhu zákona obsahovat zápis o údajích získaných ze zpráv lobbistů a lobbovaných. V těchto povinně čtvrtletně odevzdávaných zprávách budou muset lobbisté i lobbovaní uvést: Jméno, popřípadě jména, a příjmení lobbovaného, u kterého lobboval, orgán veřejné moci nebo organizační složku státu, ve které lobbovaný působí, a funkci nebo zařazení lobbovaného, jméno lobbujícího prostředníka, prostřednictvím kterého lobboval, obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, v jejímž zájmu lobbista lobboval, vymezení, kterých věcí v předpisu nebo koncepčním dokumentu nebo v jejich návrhu se lobbování týkalo, a datum, kdy k lobbování došlo, uvádí se v poslední verzi návrhu. Ani tento poslední návrh však nedefinuje, co je lobbistická stopa, tedy kdo navrhl a proč konkrétní zákony nebo změny.
S lobbistickou právní stopou se nakonec pokouší vypořádat právě pracovní komise Legislativní rady vlády pro veřejné právo ve stanovisku ke změn zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, kde má být legislativní stopa zaznamenávána: „Lobbistická stopa, má-li mít výpovědní hodnotu ve vztahu k průběhu legislativního procesu, by měla obsahovat komplexní a pravdivou informaci o lobbování a neměla by zachytávat jen údaje, které jsou součástí návrhu zákona či pozměňovacích návrhů k němu. Za účelem naplnění svého účelu by měla zahrnovat i údaje plynoucí ze zpráv lobbistů a lobbovaných, byť by o ně byla aktualizována až dodatečně,“ uvádí se ve stanovisku Legislativní rady. Z tohoto stanoviska plyne, že lobbistický stopa by mohla být ve Sbírce publikována až nejdříve po čtyřech měsících od vydání zákona. Lobbisté i lobovaní totiž budou mít povinnost odevzdat zprávu do 30 dní po uplynutí kvartálu.
Správce by měl ve stopě zaznamenat námitky proti lži
Za další se komise vypořádává s nepravdivými zprávami. Teprve nejdříve po čtyřech měsících si lobbisté i lobovaní budou moci přečíst, co o nich jejich „partneři“ ve zprávě vlastně sepsali a zprávu toho druhého namítnout.: „Aktualizace by měly zahrnovat i námitky nepravdivosti těchto zpráv či případné rozhodnutí soudu, jímž by byla stanovena povinnost smazat či opravit údaje obsažené v lobbistické stopě právního předpisu. Takovéto rozhodnutí soudu nelze vyloučit, neboť nesprávný údaj obsažený v lobbistické stopě by mohl vést k zásahu do osobnostních práv osoby, jíž se týká, ať už půjde o její profesní, společenský či rodinný život, osobní pověst, čest. Není tudíž vyloučena možnost domáhat se ochrany osobnosti podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku,“ upozorňuje pracovní komise Legislativní rady vlády.
„V této souvislosti pracovní komise doporučuje, aby byl předmětem zákonné úpravy alespoň rámcový mechanizmus zajišťující komplexnost a pravdivost lobbistické stopy právního předpisu. Přepracované znění této části by mělo obsahovat povinnost správce elektronického systému tvorby právních předpisů promítnout do lobbistické stopy právního předpisu nejen údaje uvedené předkladatelem společně s návrhem zákona či pozměňovacím návrhem, ale též ve zprávách lobbistů a lobbovaných, námitkách pro nepravdivost údajů obsažených v těchto zprávách a případných soudních rozhodnutích vztahující se k těmto údajům,“ pokračuje ve stanovisku pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády.
Není však zřejmé, čeho lze námitkou lži dosáhnout
Jak vyplývá z návrhu zákona, stále není definitivně stanoveno, kdo povede tzv. registr transparentnosti, kam budou muset lobbisté i lobovaní zprávy vkládat. Úřad pro kontrolu financování politických stran a hnutí je v návrhu přeškrtnut na pouhý „Úřad“.
Ze závěru stanoviska k vedení a k obsahu lobbistické právní stopy pak vyplývá, že ani pracovní komise pro veřejné právo si s tímto institutem, jak ho zákonodárce navrhuje, neví rady: „Doporučuje se zvážit, zda by v souvislosti s obsahem lobbistické stopy právního předpisu neměl existovat právní prostředek, na jehož základě by bylo lze dosáhnout opravy nesprávného údaje. Takovýmto prostředkem by mohly být i námitky podle § 13 odst. 7 a § 15 odst. 7 navrhovaného zákona o lobbování, u nichž však z navrhovaného znění těchto ustanovení není zřejmé, čeho lze jejich uplatněním dosáhnout. Nebude-li takovýto mechanizmus zaveden, osoby dotčené uvedením údajů v lobbistické stopě právního předpisu se budou moci bránit žalobou na ochranu osobnosti podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku. Možnost využití tohoto institutu by měla být reflektována i v důvodové zprávě,“ uvádí ve stanovisku komise Legislativní rady.
Právo podat námitku by měla mít podle poslední verze i třetí osoba. Namítaný údaj bude muset „Úřad“ odstranit. Návrh však neříká nic o tom, jak a kdo má naložit s údaji lživými nebo nesprávnými. Návrh tedy rozhodnutí ponechává na soudech.
Příslušné ustanovení vypadá nyní takto:
(5) Lobbovaný je po dobu své evidence v registru oprávněn podat v elektronické podobě do registru námitku
a) pro nepravdivost údaje obsaženého ve zprávě lobbisty, pokud se tento údaj lobbovaného týká, nebo
- b) proti zprávě lobbisty, ve které lobbista neuvedl lobbování, které vůči němu tento lobbista v období, za které je zpráva podávána, uskutečnil.
(6) Úřad je oprávněn na základě podnětu třetí osoby odstranit z textu zprávy lobbisty nebo námitky podle odstavce 5 údaje o této třetí osobě.
Obdobně platí výše uvedené pro lobbistu.
Irena Válová
