Hlavním nástrojem pro větší transparentnost lobbingu má být zavedení evidence lobbistů i lobbovaných a zaznamenávání takzvané lobbistické stopy. Lobbisté i ovlivňovaní budou mít povinnost vkládat do registru každého čtvrt roku zprávy. Za porušení pravidel by hrozily peněžité sankce i zákaz činnosti.
Cílem návrhu je právní zakotvení institutu tzv. lobbistické stopy, která bude mít podobu samostatného dokumentu přikládaného společně s důvodovou zprávou k návrhu právního předpisu.
Lobbistická stopa bude obsahovat jmenný seznam všech lobbovaných a lobbistů, kteří byli zapojeni do procesu přijímání právního předpisul.
Další povinností bude také zaznamenat datum, kdy k lobbování došlo, a přesné vymezení, kterých věcí v návrhu právního předpisu se lobbování týkalo.
Zaznamenání lobbistické stopy tak napomůže identifikaci konkrétních lobbistů, kteří se podíleli na tvorbě právní úpravy, a toho, co se jim podařilo prosadit.
Na konci celého legislativního procesu bude veřejně přístupný a trvalý dokument, který bude přehledně zachycovat autorství jednotlivých částí právního předpisu.
Navrhované řešení se promítne do úpravy jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu tak, že každý navrhovatel zákona bude uvádět lobbistickou stopu, pokud byl při přípravě návrhu zákona lobbován lobbistou.
Lobbing v ČR z pohledu zahraničí
Vláda zdůraznila, že na vládní úrovni shoda již od roku 2014 a že tuto potřebu zdůrazňují ve svých dokumentech i mnohé mezinárodní organizace, jako jsou například Rada Evropy či OECD.
Situaci v ČR se speciálně věnuje také Evropská unie, která na absenci úpravy lobbování v České republice opakovaně poukazuje, například ve zprávě o vládě práva v Evropské unii
Evropská unie svoji kritiku dosavadního stavu v České republice nedávno vyjádřila také tím, že čerpání finančních prostředků v rámci Národního plánu obnovy podmínila přijetím nové regulace lobbování, kterou je Česká republika povinna zajistit do 31. března 2026.
Co je to lobbing
Lobbing je definován jako „cílené ovlivňování poslanců, zákonodárné i výkonné moci“, lobbista pak jako „osoba prosazující vlastní zájem, či zájem skupiny u činitelů, kteří disponují pravomocemi a kompetencemi státní moci a jejích subjektů v hospodářských, kulturních, politických, společenských, ale i privátních a dalších oblastech života.“.
Ačkoli je lobbing považován za nezákonný, opak je pravdou. Lobbování je součástí demokratického procesu, nezákonné je pouze netransparentní jednání.
Největší lobbisté světa
Letošní studie organizací Corporate Europe Observatory a LobbyControl ukázala, že nejvíce peněz na lobbing v Evropě vynakládají američtí technologičtí giganti Google, Facebook a Microsoft.
Studie uvádí, že 612 firem, skupin a svazů vynaloží ročně více než 97 milionů eur za lobbing v oblasti digitální ekonomiky.
Nejvíce peněz vydal Google, a to 5,75 milionu eur. Následoval Facebook, jehož výdaje na lobbing činily 5,5 milionu eur. Microsoft na stejný účel vynaložil 5,25 milionu, Apple 3,5 milionu, Huawei tři miliony a Amazon 2,75 milionu eur.
Jana Bartošová
