Vytěžíme 1,8 milionu tun horniny ročně, dopravíme ji potrubím do 20 kilometrů vzdálené úpravny v Lomu na Mostecku a tam z ní vysbíráme to cenné – lithium, cín a wolfram. Tak ve stručnosti vypadá záměr firmy Geomet, kterou společně vlastní ČEZ a australský těžař EMH, na těžbu u Cínovce v Krušných horách. Záměr investora právě začalo posuzovat Ministerstvo životního prostředí v rámci řízení EIA.

Proces posuzování dopadu záměru na životní prostředí (EIA) je veřejný, dokumentaci tedy mohou zájemci vyhledat a prostudovat. Pokud se do toho nechcete pustit sami, Ekonomický deník vám nabízí souhrn hlavních faktů. Co se týká načasování, dolování začne v roce 2023 (za předpokladu, že se podaří získat včas všechna povolení). Těžba potrvá po dobu minimálně dvaceti let. Povrchové stavby budou umístěny u silnice I/8 z Dubí do Cínovce, a to zhruba 1,5 kilometru na jih od osady Cínovec.

Motivace investorů, v daném případě Skupiny ČEZ a EMH, je zřejmá. Lithium se s nástupem elektromobility a bateriových úložišť elektřiny stává strategickou komoditou a jeho spotřeba prudce roste. Evropská unie podporuje plány na posílení výroby Li-on baterií včetně rozvoje těžby a rafinace lithia. Vedle lithia se v hornině u Cínovce vyskytují i další komerčně zajímavé kovy – cín, wolfram a v menším množství také niob, rubidium a cesium.

Mezi dosud neznámé informace patří například umístění úpravárenského komplexu. Geomet v dokumentaci EIA zmínil využití lokality bývalého uhelného dolu Kohinoor u Lomu na Mostecku. To by si ovšem vyžádalo přepravu horniny na vzdálenost více než 20 kilometrů od cínoveckého areálu. Investor má proto ještě záložní plán, který počítá s využitím bývalé výsypky v Pozorce na jižním okraji města Dubí, což je osm kilometrů daleko od plánovaného dolu.

Mohlo by vás zajímat

Politická kauza roku 2017

V podzemí pod Krušnými horami se nacházejí stovky tisíc tun lithia. Na ně se od roku 2007 zaměřila česká firma Geomet, kterou o pět let později ovládl australský těžařský startup European Metals Holdings (EMH). Plán těžařů počítá s produkcí 22 500 tun uhličitanu lithného (což je 4225 tun čistého lithia) ročně. Čistá současná hodnota projektu vychází na atraktivních 1,1 miliardy dolarů (23,8 miliardy korun) a vnitřní výnosové procento (IRR) na neméně atraktivních 28,8 procenta.

Projekt málem ztroskotal na nesouhlasu politiků z levého a populistického křídla politické scény; z jejich pohledu bylo skandální, aby na těžbě „českého“ lithia zbohatl soukromý podnik ze zahraničí. Před sněmovními volbami v říjnu 2017 se z toho stala silně medializovaná a přiživená kauza, která zahýbala i s volebním výsledkem.

Vizualizace těžebního závodu u Cínovce. Zdroj: Geomet / dokumentace pro řízení EIA

Nakonec se podařilo najít řešení, které uspokojilo všechny zúčastněné. Na základě dohody z listopadu 2019 získal většinový 51procentní podíl v Geometu ČEZ, a to prostřednictvím dceřiné firmy Severočeské doly. Stalo se tak formou navýšení kapitálu Geometu o 791 milionů korun. Vzhledem k tomu, že téměř 70 procent akcií v ČEZ vlastní stát, se tak projekt těžby na Cínovci dostal pod kontrolu státu.

Samotný ČEZ je k projektu těžby lithia a dalších kovů zatím opatrný. Podle vyjádření v nedávno zveřejněné výroční zprávě se projekt nachází ve druhé fázi, ve které bude zapotřebí ověřit konkrétní způsoby získávání lithia z cinvalditu (zinnwalditu). V lokalitě bude také pokračovat geologický průzkum s cílem ověřit některé části ložiska. Délka trvání této fáze je plánována na dva roky.

David Tramba