Do vnějšího připomínkového řízení míří návrh zákona ministerstva financí, kterým se s účinností od 1. ledna 2023 zvýší roční limit pro povinnou registraci k DPH z 1 milionu korun na 2 miliony korun. Na dvojnásobek od příštího roku vzroste také podmínka limitu ročních příjmů pro vstup do režimu paušální daně. Návrh následně bude schvalovat vláda.
Novela zákona o DPH navrhuje zvýšit limit ročního obratu pro registraci k DPH na 2 miliony. Aktuální limit ve výši 1 milionu korun odpovídal částce 35 000 eur, který Česká republika získala při vstupu do Evropské unie v roce 2004 a který se za 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny nezměnil.
„Navrhované změny mají jednoho společného jmenovatele a tím je zjednodušování daňových povinností a snížení či rušení administrativy pro naše podnikatele. V programu jsme slíbili podporu podnikání, méně státní byrokracie a uživatelsky přívětivou finanční správu trestající úmyslné obcházení daní, ne drobné přestupky. A to nyní plníme,“ říká k návrhu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Zvýšení limitu až na 85 000 eur podporuje sama Evropská unie, která členským zemím umožní implementovat toto navýšení od roku 2025. Česká republika nicméně požádala o možnost zvýšit limit pro plátcovství DPH na 2 miliony korun už před účinností této směrnice. Předpokládá se, že žádost České republiky bude na úrovni EU schválena nejpozději letos v červnu.
„Hlavní novinkou daňového balíčku je možnost odhlásit se z plátcovství DPH při ročním obratu až do dvou milionů korun. Na dvojnásobnou částku dvou milionů pak od příštího roku vzroste také podmínka pro využívání paušální daně, tedy placení daní, sociálního i zdravotního pojištění jednou pravidelnou měsíční částkou bez daňových přiznání a bez přehledů pojistného. Očekáváme, že příští rok by se díky tomu mohlo k paušální dani nově přihlásit až 30 tisíc živnostníků,“ doplňuje Zbyněk Stanjura.
Tři pásma paušální daně
V návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství DPH se na 2 mililony korun zvyšuje novelou zákona o daních z příjmů i hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně. Z důvodu velmi širokého rozpětí příjmů paušalistů nebude měsíční paušální záloha pro všechny ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma odvozená primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu.
„Paušalisté budou podle ročních příjmů rozděleni do tří pásem, které určují výši jejich měsíčních paušálních záloh. První pásmo je pro roční příjmy do milionu, druhé do milionu a půl a třetí do dvou milionů korun. Roli pak hraje i výše uplatňovaného výdajového paušálu, díky čemuž se můžete dostat do nižšího pásma paušální daně s nižší měsíční platbou,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura.
V prvním pásmu jsou OSVČ s příjmy do 1 milionu korun ročně bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do 1,5 milionu korun ročně, pokud k alespoň 75 procent z nich lze uplatnit 80 či 60procentní výdajový paušál.
Stejně tak jsou v prvním pásmu OSVČ s příjmy do 2 milionů korun, pokud k alespoň 75 procent z nich lze uplatnit 80procentní výdajový paušál.
Ve druhém pásmu jsou OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do 2 milionů korun, pokud k alespoň 75 procent z nich lze uplatnit 80 či 60procentní výdajový paušál.
Třetí pásmo paušální daně pak bude pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů korun bez ohledu na typ samostatné činnosti.
Letošní výše měsíčních paušálních záloh je stanovena na 5 994 korun a v této částce je zahrnuto minimální zdravotní pojištění (2 627 korun), minimální důchodové pojištění navýšené o 15 procent (3 267 korun) a 100 korun na dani z příjmů.
Pro příští rok zůstává pro OSVČ v prvním pásmu daň ve výši 100 korun a celková paušální záloha dosáhne přibližně částky 6 500 korun měsíčně v závislosti na výši minimálního zdravotního a důchodového pojištění dle vývoje průměrné hrubé mzdy. Celková paušální záloha bude v příštím roce ve druhém pásmu činit 16 000 korun měsíčně (4 963 korun daň, 7 446 korun důchodové a 3 591 korun zdravotní pojištění) a ve třetím 26 000 korun měsíčně (9 320 korun daň, 11 388 korun důchodové a 5 292 korun zdravotní pojištění).
Podmínky pro zapojení se do paušální daně by díky této novele mohlo příští rok nově splnit až 60 tisíc OSVČ navíc, přičemž pro zhruba polovinu z nich může být přihlášení do paušální daně výhodné a mohou tak reálně učinit.
Negativní dopad rozšíření paušální daně na veřejné rozpočty je aktuálně odhadován na -600 milionů korun na veřejné rozpočty, tedy zhruba -500 milionů korun na státní rozpočet ročně.
Maximální výpadek na výnosu DPH kvůli zvýšení ročního limitu na 2 miliony korun by měl činit -10 miliard korun na veřejné rozpočty, tj. -6,4 miliard korun na státní rozpočet, -2,6 miliard korun na rozpočty obcí a -1 miliardu korun na rozpočty krajů.
Mimořádné zrychlené odpisy pro roky 2022 a 2023
Předkládaný návrh zákona prodlouží mimořádné zrychlené odpisy na majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině pořízený v letech 2022-2023, čímž naváže na zrychlené odpisy majetku pořízeného v letech 2020-2021 zavedené v důsledku dopadů covidové pandemie na podnikatele. Nadále tedy bude možné majetek zařazený v první odpisové skupině odepsat bez přerušení za 12 měsíců, namísto standardních 3 let, a majetek zařazený ve druhé odpisové skupině bez přerušení za 24 měsíců, namísto standardních 5 let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % vstupní ceny.
V roce 2023 očekává ministerstvo financí dočasný negativní dopad ve výši -6,3 mld. Kč na veřejné rozpočty, tedy -4,1 mld. Kč na státní rozpočet a -2,2 mld. Kč na rozpočty krajů a obcí. V roce 2024 pak odhadujeme dočasný negativní dopad ve výši -9 mld. Kč na veřejné rozpočty a -5,8 mld. Kč na státní rozpočet (tj. -3,2 mld. Kč na rozpočty krajů a obcí). V delším období je nicméně opatření pro veřejné rozpočty neutrální, neboť se jedná pouze o jiné rozložení odpisů v čase.
Osvobození bezúplatných převodů podílů na bytových domech od daně
MF v předkládaném daňovém balíčku dále navrhuje zpětně osvobodit zejména bytová družstva od daně z příjmů z bezúplatného převodu spoluvlastnického podílu na bytových domech z majetku obce. Jedná se o bytové domy, které byly postaveny v letech 1995-2007 za pomoci dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo z programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury, a u nichž se obec zavázala bezúplatně nebo za 1 Kč a zpravidla po uplynutí 20 let převést svůj podíl na bytovém domě většinou na bytové družstvo. S ohledem na aktuální tržní ceny nemovitostí by dnes daňová povinnost z toho převodu mohla přesáhnout i hodnotu v minulosti poskytnuté dotace, což by bylo proti smyslu tehdejší podpory dostupného bydlení.
Další navrhované daňové úpravy
V novele zákona o DPH dále ministerstvo financí navrhuje parametrické úpravy kontrolního hlášení v oblasti pokut a výzev k podání. Jedná se zejména o snížení pokut za pozdní podání, resp. nepodání kontrolního hlášení pro živnostníky a s.r.o. s jediným společníkem fyzickou osobou a prodloužení lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání finančního úřadu do datové schránky plátce.
Novela daňového řádu dále reaguje na novelu zákona upravujícího datové schránky, jež s účinností od 1. ledna 2023 rozšíří okruh osob, kterým je datová schránka automaticky zřízena ze zákona. Od příštího roku by tak byli nuceni podávat daňové přiznání elektronicky i nepodnikající fyzické osoby, pro které novela daňového řádu tuto povinnost ruší.
Předkládaný návrh zákona novelizuje několik zákonů, zejména o daních z příjmů, o dani z přidané hodnoty, daňový řád, zákon o pojistném na sociální zabezpečení, a o pojistném na veřejné zdravotní pojištění aj. Novely jednotlivých zákonů se týkají daní a jejich správy a věcně spolu souvisí. Předložením v jednom právním předpisu se pro daňové subjekty i správce daně zvyšuje přehlednost změn, ve kterých se tak bude snazší orientovat.
(nik)
