Lídři zemí Evropské unie se na čtvrtečním summitu, který se protáhl do nočních hodin, nedohodli prakticky na ničem. Zásah proti vysokým cenám emisních povolenek podpořila jen část zemí. Pokus protlačit jadernou energetiku mezi „zelené zdroje“ znovu ztroskotal na odporu Německa a Rakouska.
Jak uvádějí zpravodajské weby se specializací na dění v EU – euractiv.com a euobserver.com – do boje s drahými povolenkami vyrazili hlavně premiéři Polska, Česka a Maďarska. „ Ceny povolenek by měly být stálé a přiměřeně předvídatelné,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki, který o povolenkách hovořil jako o „evropské dani z energie.“
Cena emisních povolenek v systému EU ETS v minulých dnech vylétla až na rekordních 90,75 eura za tunu. Od počátku roku tak vzrostla trojnásobně, od začátku listopadu to bylo o více než 50 procent. Včera emisní povolenka uzavřela na hodnotě téměř 85 eur za tunu. Evropské země jsou rozděleny v názoru, zda má EU proti růstu cen zasáhnout. Třeba uvolněním povolenek stažených v minulých letech do rezervy, což prosazoval končící premiér Andrej Babiš s vicepremiérem Karlem Havlíčkem.
Studie zveřejněné think-tankem Ember či analytiky Evropské komise ukazují, že cena povolenek přispívá k růstu cen elektřiny jen okrajově. Zdražování elektřiny je tak způsobeno především rostoucí celosvětovou poptávkou po plynu a ekonomickým oživením po pandemii v kombinaci s omezením dodávek plynu z Ruska.
Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) nenašel žádný důkaz o spekulacích na trhu s povolenkami, ale ne všichni s tímto závěrem souhlasí. Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho bulharský kolega Rumen Radev zprávu ESMA kritizovali a požádali komisi, ať pokračuje v analýze zdražení povolenek. Spekulanty z růstu cen viní také španělská vláda. Jenže ani na výzvě Evropské komisi, aby prohloubila sledování obchodování trhu EU ETS včetně možných spekulací, se lídři zemí EU neshodli.
Nesmiřitelní ve sporu o jádro
Pokud se 27 zemí Evropské unie neshodne ani v názoru na cenu povolenek, tak je zřejmé, že otázka jaderné energetiky musí být přímo neřešitelná. Francie, Nizozemsko a většina nových členských zemí včetně Česka tlačí na Evropskou komisi, aby označila zdroj energie za zelený. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová má o této otázce rozhodnout do konce roku.
Ostře proti je vlivná skupina zemí v čele s Německem a Rakouskem. Nový německý kancléř Olaf Scholz podle webu euobserver.com připustil, že Německo pravděpodobně nebude schopno ustát francouzský tlak na podporu pro jadernou energii. „Francie jde jinou cestou než Německo. Ostatní země také. Proto je důležité, abyste mohli následovat své cesty a zároveň zůstat spolu v Evropě,“ řekl Scholz.
Naopak kategorickým odpůrcem jaderné energetiky zůstává rakouský kancléř Karl Nehammer. „Dnes jsme vyhráli bitva, ale ne válku o využití jaderné energie v Evropské unii. Rakousko to říká jasně – jaderná energetika nemá budoucnost,“ tvrdí Karl Nehammer.
Na počátku listopadu to přitom vypadalo, že Evropská komise už má v této věci jasno. Evropská taxonomie zelených financí podle pracovního materiálu komise s další výstavbou jaderných a plynových elektráren počítala, i když v případě zemního plynu jen po omezenou dobu.
(ede)
