Platíte poplatek úřadu, aby zajistil řádné a férové fungování energetického trhu. Jenže část peněz končí jinde. Stát má letos od odběratelů elektřiny a plynu vybrat až 470 milionů korun na činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ministerstvo financí mu ale chce přidělit jen 343 milionů. Zbytek by zůstal ve státním rozpočtu.

Pro představu: Po loňském navýšení má stát na fungování ERÚ od spotřebitelů energií získat 460 až 470 milionů korun za rok. Jenže ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (ANO) v návrhu státního rozpočtu povolilo úřadu utratit jen 343,3 milionu korun, tedy o 11 milionů méně než loni. Zbytek vybraných peněz by propadl státu. Proti takovému přístupu se postavil předseda Rady ERÚ Jan Šefránek. Sněmovní hospodářský výbor ve čtvrtek jeho požadavek podpořil.

ERÚ potřebuje 410 milionů

Jan Šefránek nepožaduje celou výši poplatku na činnost ERÚ, pro zajištění řádného chodu úřadu v letošním roce potřebuje 410 milionů korun. Upozornil na rostoucí počet agend a kompetencí, které na ERÚ uvalily nedávné novely energetického zákona. Konkrétně zmínil třeba nové pravomoci v oblasti nařízeného provozu uhelných elektráren pro zajištění energetické bezpečnosti státu. Pro svůj požadavek již dříve získal souhlas ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO).

Teď se pro navýšení rozpočtu ERÚ vyslovil také sněmovní hospodářský výbor. Pro navýšení rozpočtu na 410 milionů korun se vyslovilo všech 16 přítomných členů výboru vedeného Radimem Fialou (SPD). Výsledkem je doporučení určené rozpočtovému výboru, aby prosadit takovou změnu v návrhu státního rozpočtu na rok 2026. „Je to tristní zjištění, že stát vybrané peníze používá na jiné účely,“ konstatoval místopředseda výboru Ivan Adamec (ODS).

Jako jediný měl k fungování ERÚ námitky poslanec Miroslav Krejčí (Motoristé sobě), který upozornil na -podle jeho slov – nevýhodný nákup serverů před třemi lety. Servery totiž musely mít značku Dell, což zabránilo soutěži více dodavatelů. Nakonec však i poslanec Krejčí hlasoval pro navýšení rozpočtu.

Mohlo by vás zajímat

Navýšení po deseti letech

Jak Ekonomický deník napsal loni v dubnu, nařízením vlády došlo k růstu poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. V případě spotřebitelů elektřiny poplatek vzrostl z 2,39 koruny na 4 koruny za každé odběrné místo měsíčně. Poplatek vybíraný ze spotřebovaného plynu vzrostl 1,34 Kč/MWh na 2,20 Kč/MWh. Běžná domácnost tak na fungování regulátora odvádí 50 až 100 korun za rok.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém návrhu tehdy upozornilo, že četné novely energetického zákona rozšířily kompetence regulačního úřadu. To by se mělo odrazit ve finančním a personálním posílení ERÚ. Stanovená sazba poplatku se navíc neměnila od roku 2016; výrazný růst všech cen i mezd od té doby netřeba připomínat. ERÚ má dlouhodobě problém nabídnout dostatečně atraktivní plat, aby získal kvalifikované zaměstnance.