Ministerstvo spravedlnosti od poloviny listopadu prověřuje okolnosti, za nichž byly médiím soudem poskytnuty příkazy k domovním prohlídkám u několika osob, které policie vyšetřuje v souvislosti s podezřelým hospodařením brněnských městských částí. V rámci šetření bylo zjištěno, že zmíněné dokumenty poskytl médiím místopředseda Městského soudu v Brně Aleš Dufek, když vyhověl žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle soudce Dufka nebyl důvod informace tajit a veřejnost má právo vědět, z čeho jsou veřejně činné osoby podezřelé.

Není obvyklé, aby orgány činné v trestním řízení poskytovaly podrobné informace z přípravného řízení. A je zcela neobvyklé, pokud soud, který rozhoduje v přípravném řízení, vyhoví žádosti novináře podle zákona o svobodném přístupu k informacím a poskytne celé znění příkazu k domovní prohlídce, a to ve fázi před podáním obžaloby.

Právě to se stalo v případě policejního vyšetřování s krycím názvem Taxis, které je vedeno pod dozorem státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Petry Lastovecké.

V něm jde o podezření na korupci při procesu privatizace brněnských městských bytů a vedle řadových úředníků a druhořadých komunálních politiků se policie zajímá také o některé brněnské advokáty, či o aktuálně stále ještě kandidáta na ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Žádost novináře

O odůvodnění příkazu k prohlídce kanceláře Hladíka, který působí jako náměstek brněnské primátorky, požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím na konci října novinář MF Dnes.

Vedle Hladíka ho zajímaly ještě příkazy k prohlídkám u advokáta Filipa Ledera a podnikatele Michala Horkého. Žádost podal na Městský soud v Brně, který v přípravném řízení rozhodoval 30. září o návrzích státní zástupkyně. Žádosti novináře na začátku listopadu vyhověl podle zjištění soudce Aleš Dufek, který je v současné době pověřen výkonem funkce trestního místopředsedy.

Mohlo by vás zajímat

Sám soudce Dufek nechtěl své rozhodnutí blíže odůvodnit s tím, že tak obsáhle učinil již ve vyjádření pro ministerstvo spravedlnosti.

„Poměrně podrobné a rozsáhlé zdůvodnění (5 a půl strany hustě psaného textu A4) s odkazy na příslušnou judikaturu Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu, Evropského soudu pro lidská práva, Výbor ministrů Rady Evropy jsem tedy již poskytl ministerstvu spravedlnosti. Sám za sebe nemám důvodu psát články ve sdělovacích prostředcích,“ odepsal soudce Dufek.

Nebylo riziko ohrožení vyšetřování

Soudce Dufek ve zmiňovaném zdůvodnění svého postupu pro ministerstvo napsal, že s ohledem na rozsáhlou medializaci případu již v podstatě nebyl důvod příkazy k domovní prohlídce (cca 40 stran textu) neposkytnout. Trestní řízení již bylo zahájeno, osoby, jichž se to týká, byly s důvody trestního řízení seznámeny a nebylo zde podle soudce Dufka ani riziko ohrožení průběhu vyšetřování. A co je podstatné, soudce měl poskytnutí informací odůvodnit také veřejným zájmem na jejich zveřejnění, neboť se jedná o osoby veřejně činné, u nichž nelze aplikovat jinak obvyklé zásady ochrany soukromí. Podle soudce Dufka má naopak veřejnost právo u těchto osob vědět, z čeho jsou podezřelé.

Ministerstvo se postupem Městského soudu v Brně intenzivně zabývá od poloviny listopadu. Ministr Pavel Blažek (ODS) musel vládním kolegům vysvětlovat, jak je možné, že se v médiích cituje z dokumentů z přípravného řízení oficiálně poskytnutých soudem jen krátce poté, co o nich tento soud rozhodoval. Blažek měl na vládě sdělit, že on sám tuto praxi neschvaluje a považuje ji za nezákonnou. Na ministerstvu se tak zkoumá míra porušení povinností při výkonu správy soudu a zvažuje se i možnost kárné žaloby.

Petr Dimun

Šéfredaktor Ekonomického deníku Jan Hrbáček k tomuto případu dodává: Rozhodnutí soudce Aleše Dufka si rozhodně zaslouží pozornost. Ekonomický deník už nesčetněkrát argumentoval veřejným zájmem a žádal soudy o podobné informace ze spisů, ale nikdy neuspěl. Soudce Dufek také argumentuje veřejným zájmem s tím, že jde o politika, v tom má pravdu, jde o veřejnou osobu, ale soudy by musely tak činit u všech politiků, což rozhodně zjevně nečiní. Má to silný politický rozměr, nevíme koho dotyčný soudce v komunálních volbách v Brně volil. Nevíme, zda jeho pohled platí pro všechny politiky či nikoliv, zda naopak sám nechtěl svým rozhodnutím politiku ovlivnit. Vyjma toho, co když se ukáže, že se informace v příkazu o domovní prohlídce nepotvrdily? To je pak postup podrývající základní lidská práva. Soudce Dufek měl žádost odmítnout. Právě proto, aby politiku neovlivňoval.“