Chtělo by se napsat, že reakce finančních trhů v Evropě na teroristické útoky v Bruselu byla až obdivuhodně klidná.
Pohled na relativně stabilní evropské akcie či euro je však zavádějící, neboť hlavní finanční obětí útoků v Bruselu je ve skutečnosti libra.
Jak trh totiž dobře ví, tak v červnu proběhne ve Velké Británii referendum, zdali má tato země zůstat v EU. V souvislosti s referendem pak existují dvě velké neznámé: 1. samotný výsledek hlasování; 2. jaké by byly skutečné makroekonomické dopady (škody) při tzv. Brexitu, neboli odchodu Británie z unie.
Vezmeme-li první neznámou, tak vyplývá čistě z toho, že oba názorové tábory jsou v otázce referenda velmi vyrovnané, přičemž existuje masa asi 15-20 % stále nerozhodnutých voličů, kteří nevědí, jak budou v otázce Brexitu hlasovat. Leckdo si pak může říct, že pokud tito nerozhodnutí voliči vidí, že teroristé z Islámského státu iniciují jeden teroristický atak za druhým a to přímo v srdci EU, pak se možná přikloní k volbě pro větší izolaci hrdého Albionu.
Sledování předvolebních průzkumů o Brexitu pak je z mediálního hlediska logicky “zatraktivněno” tím, že v mezidobí se samozřejmě vyrojí řada “seriózních” makroekonomických studií a názorů, které sebevědomě tvrdí, že ví, jaké budou náklady odchodu Británie z unie. Zde je jasné, že pokud bude v důsledku Brexitu poškozen volný obchod mezi britskými ostrovy a kontinentální Evropu, tak bude mít jasné makro náklady pro obě strany.
Nicméně zdali k tomu dojde a kolik to bude stát v tuto chvíli nikdo ani náhodou netuší. Nicméně to vůbec nezabrání tomu, aby se v médiích vyrojila plejáda mediálně silných ekonomů, kteří budou sebevědomým hlasem tvrdit, že ví, kolik desetin procenta HDP bude “stát” Brexit.
Takové prostředí je pak samozřejmě ideální pro spekulace ohledně toho, jak referendum o Británii v EU 23. června dopadne. Držet v takové situaci libru, která nenabízí ani vysoké úroky ani bůh ví jak silné makroekonomické fundamenty, tudíž začíná být čím dál riskantnější.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
