Poslanci se po delší přestávce znovu sejdou na plenární schůzi v úterý 29. srpna. Na programu budou mít v prvním čtení hned dvě kontroverzní novely z oboru energetiky. Konkrétně se jedná o novelu energetického zákona, která upravuje oblast komunitní energetiky, a novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, obecně známou spíše jako „Lex ČEZ“.
Novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev je zařazena na program jako poslední, dvanáctý bod. Podle staršího vyjádření ministerstva spravedlnosti, tedy původce návrhu, je hlavním cílem novely zapracovat do českého právního řádu novou evropskou směrnici, která upravuje přeshraniční přemístění sídla, přeshraniční fúze a přeshraniční rozdělení. Jenže je tam cosi navíc – ustanovení týkající se nerovnoměrného rozdělení veřejně obchodované společnosti.
Jak zatočit s menšinovými akcionáři
Podle navržené legislativy má stačit ke schválení nerovnoměrného rozdělení 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, za podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií. Tato čísla nebudou zvolena náhodně. Stát, který vlastní skoro 70 procent akcií ČEZ, by tak mohl snadno odhlasovat dělení, při kterém by stoprocentně dostal pod svou kontrolu elektrárny ČEZ a ostatním akcionářům by milostivě přenechal některá ze zbývajících aktiv.
Tento podivný přílepek, kvůli kterému novela dostala přezdívku Lex ČEZ, míří do sněmovny navzdory vážným výhradám ze strany Legislativní rady vlády. Vládní legislativci upozornili na rozpor s nálezem Ústavního soudu z roku 2005, který považuje vytěsnění minoritních akcionářů za přijatelné jen tehdy, pokud má většinový vlastník 90 a více procent. Stejně tak zde vidí rozpor s legislativou Evropské unie a porušení mezinárodních dohod o ochraně investic.
Mezi nejostřejší kritiky této vládní „účelovky“ patří investor a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr a právník Petr Bezouška. Bezouška upozornil, že jinde v Evropě je asymetrické dělení svázáno přísnými požadavky a zákon pro něj vyžaduje souhlas 90 nebo 100 procent akcionářů. Za ostrou kritiku novely byl Bezouška v dubnu potrestán vyhozením z Legislativní rady vlády (LRV).
Podle dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku prosazuje myšlenku stoprocentního ovládnutí Skupiny ČEZ státem (nebo aspoň klíčové výrobní části) top management ČEZ vedený Danielem Benešem. Chce si touto cestou usnadnit cestu k výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.
Sdílet elektřinu chtějí skoro všichni, ale …
Také druhý návrh, který projednají poslanci v prvním čtení, je známý spíše pod přezdívkou Lex OZE 2. Fakticky se jedná o novelu energetického zákona, která otevírá cestu ke vzniku energetických společenství a sdílení elektřiny v neziskovém režimu. Definuje také aktivního zákazníka a chráněného zákazníka a stanovuje podmínky pro vznik a fungování Elektroenergetického datového centra (EDC).
Po dlouhých tahanicích o podobu zákona ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo o omezení sdílení v rámci společenství na maximálně 1000 odběrných míst a na území nejvýše tří sousedních správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Nebude to platit napořád, ale jen do poloviny roku 2026. Po tomto datu mají omezení pro energetická společenství zmizet. V této podobě vláda v červnu novelu schválila.
Navzdory tomuto ústupku je Unie komunitní energetiky (UKEN) s návrhem nespokojena. Zatímco původní návrh z loňského listopadu jasně definoval postup při sdílení elektřiny, z nově upravené verze novely známé jako Lex OZE II tato ustanovení zmizela. UKEN má výhrady i tomu, že návrh nově omezuje výkon práv členů společenství: Žádný člen nesmí držet více než 10 procent hlasovacích práv. Takové omezení je podle UKEN nevýhodné především pro obce, které plánovaly do energetických společenství investovat nemalé finanční prostředky.
Z druhé strany novelu Lex OZE II kritizují distributoři elektřiny, Teplárenské sdružení ČR, Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora ČR. Vadila jim třeba nejasná pravidla pro danění sdílené elektřiny. I to se změnilo. V novém návrhu se počítá s osvobozením sdílené energie od daně z elektřiny jen u malých zdrojů o výkonu do 50 kW. Co se týká DPH, v případě bezúplatného sdílení elektřiny se odvod daně bude vztahovat pouze na regulovanou část ceny. Naopak v případě úplatného sdílení se odvod DPH a daně z příjmu bude řídit obecně platnými pravidly.
Legislativní expert firemní skupiny Amper Rostislav Krejcar v červnu upozornil, že podmínky pro rozvoj komunitní energetiky zatím v Česku nejsou. Maloodběratelé dodnes nemají moderní průběhové měření spotřeby elektřiny; distributoři začnou s jeho instalováním až od poloviny roku 2024. „Dále potřebujeme někoho, kdo data o výrobě a spotřebě správně vyhodnotí,“ dodává Krejcar. Tímto subjektem bude EDC, které však začne fungovat nejdříve na počátku roku 2026.
Jak dále Rostislav Krejcar uvedl, se vznikem energetických společenství počítá již takzvaný Zimní balíček Evropské komise z konce roku 2016. Česká republika měla pravidla pro komunitní energetiku převést do národní legislativy do konce roku 2020, takže už teď máme dva a půl roku zpoždění.
David Tramba
