Mistrovství světa v ledním hokeji nejspíš skončí ziskem. Pár dní před koncem šampionátu jsou náklady již uhrazené, a tudíž se dá očekávat, že šampionát bude ziskový.
Předseda Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král současně vyčíslil výši nákladů, která se pohybuje někde mezi 650 a 700 miliony korun. Většinu příjmů tvoří vstupné, kolem 70 %, zbytek jsou pak příjmy z vysílacích práv, reklamy a podobně. Poslední světový šampionát v ledním hokeji, který se konal u nás v roce 2004, vydělal svazu 90 milionů korun. Dá se předpokládat, že letošní mistrovství vydělá ještě více.
Zbývají odehrát čtyři zápasy, dvě semifinále, finále a utkání o bronz. Průměrná návštěvnost se sice pohybuje něco nad 11 000 diváků, ale tam jsou započítány návštěvy z ostravské ČEZ Arény, která má o více než polovinu nižší kapacitu než pražská O2 Aréna. Můžeme tedy směle říci, že na poslední čtyři utkání dorazí celkem téměř 70 tisíc diváků. Mimochodem rekord v návštěvnosti padl již na čtvrtečním čtvrtfinálovém zápase mezi naší reprezentací a Finskem. Ten aktuálně činí bezmála 677 tisíc diváků a zcela jistě se do konce víkendu dostane přes hranici 700 tisíc.
Že sportovní klání podobného významu končí v zisku, bývá v poslední době spíše vzácností. Připomeňme například mistrovství světa v klasickém lyžování, které se konalo v roce 2009 v Liberci. Tehdy po něm zůstaly dluhy ve výši přes 100 milionů korun. Nejrizikovějšími podniky však zůstává pořádání olympijských her, ať už letních, nebo zimních. Dosud je určitým mementem pořadatelství letních her v Aténách v roce 2004, kdy se náklady z původně plánovaných 6,3 miliard dolarů vyšplhaly na téměř 13 miliard dolarů. Nejedná se však o nějakou výjimku. Skutečné náklady na olympijské hry byly přinejmenším od roku 2000 vždy větší než ty plánované. Aténská olympiáda však byla výjimečná v tom, že je pořádalo Řecko, tedy země, která na tom byla již v té době ekonomicky nesrovnatelně hůře, než například Austrálie v roce 2000. Pro srovnání, sydneyské hry stály 6,6 miliard dolarů, tedy zhruba polovinu toho, co hry aténské.
Petr Musil
