Hospodaření největší české zdravotní pojišťovny je pro příští rok naplánováno jako schodkové se záporným saldem 7,7 miliardy korun. Zdravotně pojistný plán včera schválila správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), řekli na briefingu novinářům její zástupci. Velkým úkolem pro management VZP v příštím roce přitom bude další jednání s poskytovateli péče o transformaci poskytovaných služeb směrem k ambulantní, jednodenní a dlouhodobé péči. Tato mise odstartovala už letos, jde ale mnohem více ztuha, než se původně čekalo. Pojišťovna chce také prosazovat inovativní úhradové mechanizmy, které by se měly zaměřovat na telemedicínu a umělou inteligenci.
„Byl schválen zdravotně pojistný plán na rok 2025. Neodpustím si přitom konstatování, že české zdravotnictví si žije trochu nad poměry, protože už několikátý rok po sobě je zdravotně pojistný plán schodkový,“ uvádí předseda správní rady Tom Philipp (KDU-ČSL). „Vedení VZP šetřilo v dobách, kdy bylo z čeho šetřit, takže máme z čeho brát v dobách, kdy není z čeho šetřit,“ doplňuje místopředsedkyně správní rady Věra Adámková (ANO).
Pojišťovna přitom očekává, že bude mít 6,15 milionu pojištěnců a měsíční platba za státního pojištěnce bude v hodnotě 2127 korun. Počítá se, že VZP bude hospodařit se schodkem 7,7 miliardy s tím, že záporné saldo bude kryto ze zůstatků na běžném fondu. Na konci příštího roku by pojišťovna měla mít na tomto účtu ještě 7,5 miliardy a nepočítá se závazky po lhůtě splatnosti. Zároveň by mělo dojít k úspoře na provozním fondu ve výši 2,5 miliardy.
Plán počítá s příjmy ve výši 313,7 miliardy korun, což je růst o 5,3 procenta. Vychází z predikce růstu české ekonomiky v příštím roce o 2,5 procenta, růstu průměrné mzdy o sedm procent, objemu mezd o 6,9 procenta a stagnace nezaměstnanosti na úrovni 3,8 procenta (pojišťovna zde kalkuluje s vyššími čísly než ministerstvo financí). Efektivita výběru pojistného by měla být na 98 procentech.
Co se týče výdajů, ty jsou naplánovány na 321,15 miliardy, tedy s růstem o 6,1 procenta. Zatímco ale úhradová vyhláška počítá s růstem nákladů na zdravotní služby o 3,33 procenta, VZP by chtěla být štědřejší a naplánovala růst nákladů o 4,66 procenta s celkovými výdaji 309 miliard. Průměrná roční úhrada za jednoho pojištěnce tak bude oproti době před deseti lety dvojnásobná a překročí 50 tisíc korun.
Bude část prohlídek těhotných fungovat telemedicínsky?
Hlavním cílem právě schváleného zdravotně pojistného plánu je zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Pojišťovna chce i v nadcházejícím roce zachovat bonifikační programy VZP Plus (psali jsme také zde či zde), na které by tak měly jít necelé dvě miliardy korun. S větší dynamikou růstu pak počítá u primární péče či ambulantních specialistů.
„Právě na zachování kvality a dostupnosti péče jsme se také soustředili i v rámci hodnocení kritérií ředitele VZP, součástí je samozřejmě i dodržení plánu. Smluvní politika by měla být v příštím roce aktivní v tom, že budeme podporovat efektivitu systému, budeme se snažit pomáhat transformaci – redukci zbytných pracovišť a jejich přeměně na pracoviště pro systém potřebné. A samozřejmě je tu posilování prevence jako něčeho, co může do budoucna šetřit finanční prostředky a přinést zdraví našim klientům. Budeme efektivizovat procesy a navrhovat zdravotnickým zařízením nové úhradové mechanizmy, které by měly pomoci se zefektivněním péče,“ vypočítává Tom Philipp.
Co by ony inovativní úhradové mechanizmy měly zahrnovat? „Jde o oblast telemedicínských řešení a umělé inteligence. V současnosti již máme telemedicínu zakotvenou v legislativě jako zdravotní službu, takže už můžeme hovořit o tom, jak ji zařazovat do úhrad. Čekáme na prováděcí vyhlášku. V obecné rovině telemedicína vstupuje do všech oblastí medicíny, kde není nutný osobní kontakt s lékařem. Dovedeme si představit vzdálený monitoring, máme tu pilotní projekty v oblasti kardiologie. Umím si představit i další substituce fyzických ambulantních návštěv, kdy například jednáme s gynekology o změně struktury prohlídek těhotných. Možností pro rozvoj telemedicíny je zkrátka celá řada,” přibližuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek (problematice úhrad telemedicíny jsme se věnovali také zde).
V oblasti umělé inteligence tu už podle Kabátka jsou řešení, která jsou součástí zdravotnických prostředků, a je to spíše o tom, abychom zlepšili organizaci péče a její kvalitu. “Většina řešení přináší úsporu poskytovatelům, takže by bylo nelogické, abychom za takovéto technologie platili více, nicméně je to o dohodě na sdílení benefitů použití umělé inteligenci při péči o klienty. Pokud tedy například máme druhý názor z pohledu umělé inteligence, je možné takovéto vyšetření bonifikovat. Na druhou stranu je pak nutno zajistit, aby druhý názor nebyl zajišťován fyzicky a následně účtován,“ doplnil.
Poskytovatelé se transformaci zuby nehty brání
Dále by VZP chtěla posilovat zdravotní služby v lokalitách se zhoršenou dostupností formou bonifikačních programů, rozšiřovat jednodenní péči, transformovat některá akutní lůžková oddělení na denní stacionáře, zejména v oblasti interny a pediatrie, podporovat psychiatrickou péči, hlavně tu pro děti a dospívající, přeměňovat akutní lůžka na následnou a dlouhodobou péči s podporou vzniku zdravotně-sociální lůžkové péče a v neposlední řadě podporovat paliativní péči, ať už domácí, nebo například v podobě služeb konziliárních týmů v nemocnicích. I tyto oblasti by podle Toma Philippa měly být promítnuty do hodnocení ředitele VZP a jeho týmu.
Důležitým úkolem pro vedení pojišťovny přitom bude právě zmiňovaná transformace akutní lůžkové péče, kterou letos VZP odstartovala v rámci jednání o rámcových smlouvách na dalších pět let.
„Narážíme na to, že zdravotnická zařízení, zřizovatelé, kraje se urputně brání dobře míněným, daty podloženým argumentům hovořícím pro transformaci zařízení. Nechtějí přijímat naše nové způsoby poskytování péče, jako jsou stacionáře a podobně – přestože z dat vyplývá, že by to byl krok správným směrem jak pro pacienty, tak zdravotnická zařízení. Bohužel tedy transformace neprobíhá tak, jak bychom si představovali, nicméně věřím, že soustavným vysvětlováním se nám nakonec podaří smluvní partnery přesvědčit,“ pozastavuje se Tom Philipp.
„V tuto chvíli máme jednotky poskytovatelů, u kterých se nám podařilo dosáhnout transformace, například v podobě uzavření oddělení porodnic nebo dětských oddělení. Náklady na ně jsou ale plně vykompenzovány náklady, které vzniknou na straně následné, jednodenní a ambulantní péče. Bilance je tedy nulová, s čímž jsme počítali. Pokud bychom měli generovat úspory, které povedou ke snížení nákladů, musela by transformace probíhat masivněji. Uvidíme, jak se to bude dařit do budoucna, je to úkol pro nás jako management,“ říká k tomu ředitel Kabátek.
Další stamiliony pro fond prevence
Dalším tématem, kterým se správní rada zabývala, je fond prevence. Ten měl původně letos rozpočet 1,6 miliardy, v září se ale pojišťovna rozhodla ho navýšit o 300 milionů korun uvolněných z úspor provozního fondu. Nyní navíc došlo k dalšímu nárůstu o 280 milionů na 2,2 miliardy s tím, že částka bude převedena ze zůstatku fondu prevence.
O příspěvky na prevenci je přitom letos velký zájem. Do konce října bylo čerpáno 1,556 miliardy, což je meziroční růst vyplacených prostředků o 126 procent. Počtu žádostí pak přibylo o 59 procent. „Výrazný nárůst zájmu klientů byl dán zejména zjednodušením způsobu čerpání a atraktivitou příspěvků,“ konstatuje Věra Adámková. Pro příští rok se pak počítá, že by na prevenci šlo 2,13 miliardy.
Onen nárůst žádostí o čerpání z fondu prevence je dán i možností využívat moderní technologie, kdy přes aplikaci Moje VZP dnes pojišťovna dostává 75 procent všech žádostí. Právě to je oblast, kterou se VZP snaží i nadále rozvíjet. Součástí aplikace Moje VZP, kterou využívají více než dva miliony lidí (čili třetina pojištěnců VZP), je nově i digitální průkaz pojištěnce. K registraci do Moje VZP je využívána bankovní identita nebo přihlášení prostřednictvím Portálu občana.
„Z našeho pohledu nic nebrání tomu, aby byla používána jako plnohodnotná alternativa při komunikaci klienta se zdravotnickým zařízením. V tomto duchu také budeme informovat naše smluvní partnery. Konečné rozhodnutí, zda tuto formu budou akceptovat, je ale pochopitelně na nich,“ doplňuje náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár. V aplikaci je k dispozici také přehled uhrazené zdravotní péče, je zde možné přihlásit novorozence, změnit kontaktní údaje nebo přihlásit se mezi státní pojištěnce při odchodu na mateřskou či do důchodu. Od včerejška je také možné využít na všech pobočkách VZP elektronický občanský průkaz v aplikaci eDoklady.
Na konci roku záporné saldo pět miliard
A jak je na tom pojišťovna s hospodařením v tuto chvíli? Konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění byl ke konci října 10,6 miliardy korun, na rezervním fondu měla VZP 3,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až říjen je minus 3,6 miliardy, přičemž aktuální očekávané saldo ke konci roku je minus pět miliard. Celkem doposud příjmy dosáhly 245,8 miliardy korun (82,6 procenta zdravotně pojistného plánu), výdaje pak 249,4 miliardy (82,4 procenta plánu), z toho 241,8 miliardy šlo na zdravotní péči.
„Měl by být dodržen zdravotně pojistný plán. Hospodaření tak je z tohoto hlediska zdravé,“ dodává místopředseda správní rady Miroslav Kalousek.
Michaela Koubová
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
