Stačil jediný hlas a pozměňovací návrh novely zákona o léčivech poslance Jana Kuchaře (STAN), týkající se návratu chráněného distribučního kanálu do legislativy, mohl jít do třetího čtení s podporou sněmovního Výboru pro zdravotnictví. Před hlasováním se k němu dokonce mezi poslanci strhla bouřlivá debata. Nakonec k němu ale výbor stanovisko nezaujal. Poslanci rovněž projednali s ním související petici majitelů a odborných zástupců lékáren za zajištění rovného přístupu k dodávkám léků a vyzvali ministerstvo zdravotnictví, aby se problematikou zabývalo.
„Chráněný distribuční kanál má za úkol zlepšit dostupnost léků i v neřetězcových lékárnách,“ shrnul základní účel svého pozměňovacího návrhu poslanec Kuchař. Nezávislí lékárníci se prý obávají, že pokud nebude chráněný distribuční kanál znovuzaveden do legislativy, ocitnou se kvůli tomu v konkurenční nevýhodě, neboť nespadají do tzv. DTP (direct to pharmacy) a DTH (direct to hospital) kanálů.
Kuchař vyvrátil i často zmiňovanou výtku, že chráněný distribuční kanál usnadní reexporty léčiv do zahraničí. „V mém návrhu je přímo zákaz reexportů léků, které jsou distribuovány tímto kanálem, který má zabezpečit veřejný zájem,“ uklidnil obavy.
Sabotáž ministerstva?
Vzápětí navrhovatele podpořili i opoziční poslanci. „Jsem přesvědčen, že tento návrh stojí za to podpořit, neboť ukazuje rovné postavení velkých i malých lékárníků a pacientů z měst i venkova,“ uvedl Kamal Farhan (ANO). Předchozí nevymáhání chráněného distribučního kanálu potom označil za sabotáž ministerstva zdravotnictví. Nový návrh je však podle něj již natolik legislativně upraven, že bude použitelný.
Farhan se pozastavil i nad hlasováním o chráněném distribučním kanálu v minulém volebním období, kdy ho poslanci z koalice i opozice schválili. „82 procent přítomných tehdy hlasovalo pro. Předpokládám, že ti samí buďto budou hlasovat pro tento pozměňovací návrh, a nebo tuto svoji otočku vysvětlí,“ rýpnul si. Podporu návrhu avizoval i Farhanův spolustraník Jiří Mašek.
Proti nim se postavil poslanec Josef Flek (STAN). „Je to jen ochrana distributorů, nikoliv pacientů,“ řekl. Farhanovi následně vyčetl, že v roce 2019 tehdejší ministr zdravotnictví z hnutí ANO, Vojtěch Adam, dal k chráněnému distribučnímu kanálu negativní stanovisko a přesto pro něj poslanci z hnutí hlasovali. Negativně se k němu měl tehdy postavit i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Mně je jedno, jaký má názor ministr. Já jsem tu za sebe, mí kolegové jsou tu za sebe. My nehájíme stranické zájmy. Jsme tu pro pacienty, pro malé lékárny, ale samozřejmě i pro další lékárny,“ reagoval ostře Farhan.
„Tenkrát se hlasovalo pro (chráněný distribuční kanál – pozn. redakce) napříč politickým spektrem. Hlasovala pro to ODS, ANO, lidovci a další. Celkem 82 procent z přítomných poslanců. Když měl ministr za ANO negativní stanovisko, byl to jeho problém. My jsme jako poslanci svobodně zvoleného parlamentu měli za to, že správné je podpořit léky tak, aby se dostaly ke všem. Kdybychom hlasovali jen podle toho, co řekne ministr, tak tu nemusíme být. A ÚOHS? Ten vám také řekl, když jste tu předkládali zákony, že s nimi nesouhlasí, a přesto jste je jako koalice předkládali. Dobře si to pamatuji. Parlament je suverén. Ne vždy hlasuji podle svého ministra,“ vysvětlil Farhan.
S Farhanem souhlasí i jeho spolustraník David Kasal. Flekovi připomněl, že názor ministra nemusí být směrodatný pro hlasování jeho kolegů ve straně. „Je to o tom, jestli pro tu svou myšlenku najdete partnery,“ řekl. Hodnotu vyjádření pracovníků ÚOHS potom přímo označil za „jedna paní povídala“.
Negativní stanovisko za ministerstvo zdravotnictví tlumočil náměstek Jakub Dvořáček. „Návrh přepisuje parametry, které jsou zásadní pro zajištění dostupnosti léčiv a jejich rovnoměrného rozmístění v lékárnách,“ uvedl. Konkrétně má jít například o vypuštění identifikátorů, které umožňují Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) sledovat, jaké množství léčiva jde z distribuce do lékáren. Některé pasáže návrhu jsou navíc podle Dvořáčka velice těžko srozumitelné, a bylo by proto případně těžké tuto část zákona vymáhat. To byl i problém podoby chráněného distribučního kanálu, v jaké byl zaveden v předchozím znění zákona o léčivech, a pro který nebyl vymáhán.
Hlasování výboru o doporučujícím stanovisku uteklo podporovatelům Kuchařova pozměňovacího návrhu o jediný hlas. Pro hlasovalo 10 poslanců, proti bylo 6 a 4 se zdrželi hlasování. Výbor nenašel shodu ani na následném hlasování o nedoporučujícím stanovisku a věc tak postoupili do třetího čtení parlamentu bez vlastního stanoviska.
Lékárníci se nemají o co opřít
Výbor se rovněž zabýval peticí majitelů lékáren, s níž minulý měsíc předstoupil před petiční výbor předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. Tehdy dokument čítal 411 podpisů, k tomuto úterku jich již Hampel nashromáždil 461, což má reálně představovat 602 kamenných provozoven napříč republikou.
Majitelům nezávislých lékáren a odborných zástupců vadí, že distributoři léčiv nedodávají některé léky do všech lékáren a upřednostňují ty lékárny, s nimiž jsou v obchodním svazku. Objednané dodávky léčiv potom nezávislým lékárníkům údajně krátí nebo jim léky nedodávají vůbec. „Jedná se o léčiva vydávaná na lékařský recept, nejde o centrové léky,“ upřesnil Hampel. Více o problematice jsme psali zde nebo zde.
„Dodávky léků nejsou rovnoměrné a řídí se všeobecnými obchodními podmínkami u jednoho monopolního dodavatele,“ řekl na včerejší schůzi Hampel. Peticí proto ve shodě s pozměňovacím návrhem poslance Kuchaře požaduje znovuzavedení chráněného distribučního kanálu, který by fungoval jako garance dodávek léčiv do všech lékáren, tedy i těch nezávislých.
Donedávna byl tento institut součástí zákona o léčivech, při poslední novelizaci však byl vyjmut. „Nemáme se z hlediska dodávek léků o co opřít,“ konstatoval dále Hampel. „My jako petenti potřebujeme, aby měl dodavatel jasně definovanou povinnost dodat lék do lékárny na základě objednávky, tedy receptu pacientů, respektive pojištěnců,“ zdůraznil s tím, že chráněný distribuční kanál zde není pro distributory ani lékárníky, nýbrž pro pacienty.
Hampel připomněl, že v minulosti Státní ústav pro kontrolu léčiv již tuto problematiku krácení dodávek šetřil, a to na podněty České lékárnické komory (ČLnK) i Grémia majitelů lékáren. Výsledek však nebyl uspokojivý. „Monopolní držitel rozhodnutí o registraci byl potrestán za nesprávně vedenou evidenci, nikoliv za skutkovou podstatu, tedy že měl léky na základě objednávky povinně dodat,“ popsal.
Výbor se následně jednomyslně usnesl na výzvě pro ministerstvo zdravotnictví, aby se dále zabývalo zajištěním rovného přístupu k dodávkám léčiv pro pacienty a informovalo výbor o přijatých opatřeních, a to do 30. dubna letošního roku.
(fk)
Článek původně vyšel na Zdravotnickém deníku, který stejně jako Ekonomický deník spadá do skupiny Media Network s.r.o.
