ANKETA EKONOMICKÉHO DENÍKU

Ekonomický deník postupně přináší profily odborných mluvčích politických subjektů, které mají šanci se po podzimních volbách dostat do Poslanecké sněmovny. Věnujeme se klíčovým rezortům. Dnes přinášíme anketní rozhovor o zemědělství s vedoucím pirátského resortního týmu pro zemědělství a lesnictví Jiřím Lehejčkem.

Jaké jsou Vaše hlavní vize v oblasti zemědělství pro následující volební období?

Naší hlavní vizí je usilovat o dlouhodobě udržitelné zemědělství. Jde nám o spravedlivé přenastavení pravidel zemědělské politiky, která reflektuje vztah veřejné peníze za veřejné statky. Není možné, aby si veřejnost ze svých daní platila degradaci životního prostředí a krajiny. Jako příklad dobré praxe může posloužit i státní půda, která musí být obhospodařována udržitelně, přednostně za účelem poskytování celospolečenských přínosů (např. certifikované ekologické zemědělství). Podpoříme drobné farmáře a rodinné podniky, zároveň se budeme snažit znovu přivést mladé lidi do zemědělství. Odstraníme bariéry přístupu na trh pro lokální a ekologické zemědělce a podpoříme veřejné stravování ve prospěch lokálních zemědělců a bio producentů.

Jaké hlavní legislativní úkoly podle Vás resort čekají?

Musíme přizpůsobit hospodaření v krajině aktuálním klimatickým podmínkám a nastavit citlivé a k přírodě šetrné hospodaření v lesích a na zemědělské půdě, modernizovat standardy pozemkových úprav. Chceme zavést systém chytrých kompenzací škod. Navázat odškodnění pro zemědělce a lesníky na konkrétní opatření a jimi vyplácení kompenzací podmínit. Zároveň navýšit rozpočet na kompenzace. Zjednodušíme pěstování technického konopí a dalších opomíjených plodin. Odstraníme nesmyslné bariéry pro pěstování a zpracování v zákonech, aby se vyplatilo je pěstovat.

Jiří Lehejček. Foto: Piráti

Dendrolog Mgr. et Ing. Jiří Lehejček vystudoval fyzickou geografii a geoekologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a pěstování lesa na fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Zde působí doposud a zabývá se paleoklimatologií Arktidy (rekonstrukcemi klimatu). Je předsedou České technologické platformy pro ekologické zemědělství, v současnosti zastává volenou funkci místopředsedy Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství (IFOAM). Účastnil se pěti výzkumných expedic do Arktidy, je řešitelem evropských (H2020, Life+) i českých (TAČR) výzkumných projektů a externím poradcem předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP ČR. Členem České pirátské strany je od dubna 2017.

Jaké problémy resort nejvíc tíží? A jaké řešení pro ně přinášíte Vy?

Jedním z největších problémů českého zemědělství je to, že stát zatěžuje zemědělce nadmírou byrokracie. Proto odstraníme veškeré zbytečné regulace, evidence a formuláře, které prokazatelně nepřispívají k lepšímu stavu krajiny, větší ochraně veřejného zdraví nebo ochraně zvířat před týráním. Zjednodušíme a zdigitalizujeme státní správu hospodaření v krajině a územního rozvoje. Zavedeme srozumitelný a uživatelsky přívětivý systém, který dá hospodářům na jednom místě veškeré informace.

Jak vidíte budoucnost českého zemědělství v delší časové perspektivě, včetně kontextu dění v Evropské unii, příp. na globální úrovni? A v tomto kontextu s ohledem na úzkou propojenost zemědělství s klimatickou změnou a ochranou životního prostředí – mělo by smysl spojit resort zemědělství a životního prostředí?

Dopady klimatických extrémů prohlubuje špatné hospodaření v krajině, protože vyprahlá půda není schopna vodu zadržet. Dobrá správa celé krajiny je tedy součástí odpovědi na projevy klimatické změny. Bez motivovaných hospodářů ale nelze odolné a zdravé krajiny dosáhnout. Náš cíl je proto spojit všechny klíčové hráče, pracovat se znalostmi a fakty, a to vše ekonomicky udržitelným způsobem. Budoucnost českého zemědělství vidíme v rozmanitosti a lokálnosti. Chceme, aby v Česku vznikla rozmanitá krajina, kdy české zemědělství bude tuto rozmanitost podtrhovat. Jsme v souladu s evropskou strategií Farm to Fork (Od zemědělce ke spotřebiteli – pozn.red.), kdy podpoříme postupný přechod k certifikovanému ekologickému zemědělství s cílem minimálního podílu na zemědělském půdním fondu 25 procent do roku 2030 s důrazem na ornou půdu, významné omezení aplikací syntetických hnojiv a pesticidů (skrze poradenství, podporu výzkumu, prostředky společné zemědělské politiky a veřejné stravování).

Diskuze o sloučení ministerstva zemědělství a životního prostředí je potřeba, ale v současné době není naší prioritou. Soustředíme se spíše na hledání synergií jejich agend a vzájemnou spolupráci. Máme připravenou novelu kompetenčního zákona, která část roztříštěné agendy racionalizuje. Zbytek chceme řešit důrazem na spolupráci, kterou mj. podtrhuje i náš společný prioritní bod se STAN, v rámci něhož jsme se zavázali, že MŽP bude spolutvůrcem zemědělské dotační politiky v ČR.

Helena Sedláčková