Ležáci, tak by se daly s nadsázkou označit legislativní návrhy krajů České republiky, které čekají na projednání v Poslanecké sněmovně. Řada materiálů je v programu odložena měsíce či roky. Část krajů ještě legislativní snahu nevzdala, jiné už raději volí cestu připomínkových řízení. Ekonomický deník oslovil jednotlivé kraje s dotazem, které materiály a jak dlouho aktuálně ve „sněmovním pořadníku“ mají.

Tři návrhy zákonů má v Poslanecké sněmovně Zlínský kraj. Podle Jana Vandíka z odboru kanceláře hejtmana jde o návrh zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, který kraj přeložil Sněmovně 8. července 2022.

Jen o několik měsíců později byl na sněmovní program zařazen návrh zákona, kterým se mění zákon o státní památkové péči, a to 22. listopadu 2022. Jako poslední v řadě předložil Zlínský kraj návrh zákona, kterým se mění zákon o rozpočtovém určení daní, na sněmovní program doputoval 15. září 2023. „Nově ustavená krajská reprezentace prozatím nepřehodnotila legislativní záměry a žádný z návrhů jsme proto nestáhli,“ sdělil Ekonomickému deníku Vandík.

Nové rozdělení daní s výhradami

Zlínský kraj ale není jediný, který podává samostatný návrh zákona, kterým se mění zákon o rozpočtovém určení daní. K rozpočtovému určení daní jsou na program jednání Poslanecké sněmovny zároveň zařazeny také jednotlivé návrhy Pardubického kraje nebo Středočeského kraje. Kraje tak reagují na vládní návrh zákona, který má rozpočtové určení daní nově řešit. I tento návrh ale stále čeká ve Sněmovně na své projednání.

Pozměňovací návrh ke zmíněné novele zákona o rozpočtovém určení daní má v Poslanecké sněmovně od letošního července také Moravskoslezský kraj, podal ho krajský hejtman Josef Bělica (ANO). „Novelu zákona nepovažuje Moravskoslezský kraj za objektivní, neboť navržená kritéria a váhy nevycházejí z relevantních ekonomických dat a podkladů o skutečných výdajích jednotlivých krajů a nerespektují současné ekonomické souvislosti. Ve finále tak náš strukturálně postižený kraj novela zákona ještě více znevýhodňuje,“ uvedla k tomu tisková mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Mohlo by vás zajímat

Dodala, že pozměňovací návrh navazuje na variantu dynamických kritérií, která byla v roce 2022 schválena Komisí pro financování Asociace krajů České republiky. Podle mluvčí měly, na rozdíl od novely zákona, pro kraje motivační charakter. Mluvčí také podotkla, že aktuální vývoj novely zákona nelze předjímat, novela zákona prochází v Poslanecké sněmovně prvním čtením.

Léta čeká na projednání svých návrhů v Poslanecké sněmovně hlavní město Praha. V současném funkčním období předložilo podle tiskového mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana dva materiály. Jedná se o novelu živnostenského zákona, která má řešit regulaci sdíleného ubytování, například formou Airbnb.

„Hlavní město Praha dlouhodobě považuje legislativní regulaci sdíleného ubytování za nezbytnou, zejména v turisticky oblíbených oblastech. Návrh na tuto regulaci byl proto Poslanecké sněmovně předložen již 10. července 2020 a po ukončení funkčního období Poslanecké sněmovny, kdy nebyl vůbec projednán, byl následně opakovaně předložen dne 12. prosince 2021,“ uvedl Vít Hofman. Upozornil na to, že k projednání návrhu dosud nedošlo. Aktuálně je podle Hofmana zařazen k projednání na probíhající 119. schůzi Poslanecké sněmovny a čeká ho první čtení.

Druhým podaným návrhem byla novela zákona o majetku státu, která si kladla za cíl zajistit předkupní právo obcí a krajů ohledně majetku státu. Praha návrh Poslanecké sněmovně původně předložila 3. července 2019 a po ukončení funkčního období Poslanecké sněmovny, kdy nebyl projednán, ho pražský magistrát opakovaně předložil 15. prosince 2021. Nakonec město 4. května 2023 stáhlo materiál zpět, a to ještě před projednáváním v prvním čtení.

Podle tiskového mluvčího Hofmana se Praha také aktivně účastní připomínkového řízení k předkládaným návrhům jednotlivých ministerstev a zástupci hlavního města podle něj průběžně vedou jednání ve vztahu k potřebným legislativním změnám s jednotlivými resorty. „V současné době se jedná například o úpravu právních předpisů za účelem zefektivnění vymáhání přestupků v dopravě, kdy vedeme intenzivní komunikaci se zástupci ministerstva vnitra a ministerstva dopravy,“ konstatoval mluvčí.

Připomínky místo zákonů

Cestou připomínkových řízení místo vlastních legislativních návrhů se rozhodl vydat Olomoucký kraj. Vedoucí tiskového oddělení odboru kanceláře hejtmana Vladimíra Hacsiková uvedla, že v posledních měsících byly ze strany kraje uplatněny zásadní připomínky zejména v případě návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o sociálních službách, k návrhu novelizace vyhlášky upravující postupy k ochraně zemědělského půdního fondu, k návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí nebo k návrhu zákona o dávce státní sociální pomoci.

Kraj je podle vedoucí tiskového oddělení oficiálním připomínkovým místem v mezirezortních připomínkových řízeních, která se týkají návrhů právních předpisů s celostátní působností. Jde o zákony i podzákonné normy. „Prostřednictvím této činnosti má tak kraj možnost do jisté míry ovlivnit podobu návrhů zákonů předkládaných do Parlamentu vládou a také podobu nařízení vlády a vyhlášek ministerstev. Statistiku míry úspěšnosti našich připomínek ovšem nevedeme,“ sdělila Hacsiková.

Na podávání návrhů už rezignoval například Liberecký kraj. Naposledy se podle tiskového mluvčího kraje Filipa Trdly zapojil přes Asociaci krajů České republiky do formování návrhu nového modelu financování krajů prostřednictvím rozpočtového určení daní. „Obecně lze říci, že způsob, jakým poslanci přistupují ke krajským návrhům, je jasný důkaz toho, že nedává moc smysl, aby kraj zákonodárnou iniciativu využíval,“ shrnul skepsi kraje Trdla.

Žádnou vlastní zákonodárnou iniciativu nevyvíjí ani Ústecký kraj. „I vzhledem ke zkušenosti z minula, kdy návrh připravený krajem poslanci neschválili. V současné době podáváme k některým návrhům své připomínky samostatně či přes Asociaci krajů České republiky,“ poznamenala tisková mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Bez vlastního návrhu je v současnosti například i Kraj Vysočina, Ekonomickému deníku to sdělila mluvčí kraje Jitka Svatošová.