Elektřina z fotovoltaiky je konkurenceschopná i v době, kdy se ceny ropy drží relativně při zemi, ukázala analýza Deutsche Bank. 

Deutsche Bank v březnu letošního roku zveřejnila analýzu trhu s elektrickou energií, vyrobenou pomocí fotovoltaických elektráren. V několika částech vám přineseme nejzajímavější závěry. Dnes se zaměříme na význam ropy při výrobě elektřiny a ukážeme, proč je elektřina z fotovoltaiky konkurenceschopná i v době, kdy se ceny ropy drží relativně při zemi.

Je možná překvapivé, že ačkoli se v současnosti ceny ropy nacházejí pod 60 dolary za barel, ceny elektřiny vykazují dlouhodobě rostoucí trend. Jen za období 2006 – 2015 vzrostly ceny elektřiny ve Spojených státech o 20 %. Je to zapříčiněno dvěma hlavními faktory.

Prvním z nich je podíl ropy na celkové produkci elektřiny. Ten se v celosvětovém průměru nachází na 4% úrovni. Nebylo tomu tak vždy. Ještě před prvním ropným šokem (v roce 1973) se ropa podílela na globální produkci elektřiny přibližně z 21 procent. Ještě do konce 70. let, tedy do druhého ropného šoku, se její podíl snížil na 15 % a od počátku let osmdesátých soustavně klesal až k nynější hranici.

Mohlo by vás zajímat

Druhým faktorem, proč ceny elektřiny neklesají, je cena za přenos a distribuci. Tyto dvě nákladové položky činí celých 40 % z celkových nákladů na produkci elektrické energie. A přenos a distribuce rozhodně nezlevňují. Ba přesně naopak. Investice do obnovy, modernizace a rozšiřování kapacit přenosové soustavy neustále rostou. Jen ve Spojených státech činily v roce 2010 27 miliard dolarů, zatímco téměř 30 let předtím (tedy v roce 1981) to bylo jen necelých 7 miliard, což je v přepočtu na dnešní ceny přibližně 14 miliard. Investice do přenosu a distribuce se tedy za třicet let reálně zdvojnásobily.

Pentagon ve velkém investuje do obnovitelných zdrojů

Naproti tomu elektřina, získaná ze solárních panelů neustále zlevňuje. Podle analýzy Deutsche Bank se náklady na pořízení solárních systémů snižovaly za posledních 8 let o 15 % ročně. Deutsche Bank zároveň očekává další pokles o 40 % v příštích 4-5 letech, a to díky neustálému růstu efektivity solárních panelů, konkurenci na trhu se solární elektřinou a podobně.

Například firmy, které jsou lídry na čínském trhu se solárními panely, snížily jejich pořizovací cenu z 1,31 dolarů na 1 Watt v roce 2011 na 0,53 dolarů/1 Watt v roce 2014. Tento pokles byl částečně způsoben poklesem cen vstupních materiálů (jako například křemíku), částečně technologickým zlepšením. Nejlevnější elektřinu z fotovoltaických elektráren lze nakoupit na německém trhu, který představuje nejstarší, a tedy i nejrozvinutější trh solární elektřiny. Tam se podařilo náklady na její výrobu snížit o 43 % během let 2011 – 2014. Spojené státy v tomto ohledu za Německem zaostávají zhruba o 4 roky.

Deutsche Bank očekává, že při poklesu ceny solární elektřiny v budoucnu již nebude rozhodujícím faktorem cena křemíku. Ta již dnes představuje přibližně jen 10 až 11 centů/1 Watt, což činí přibližně 5 % celkových nákladů na 1 Watt solární elektřiny, a v podstatě již nemá příliš kam klesat. Na druhé straně vidí možnost v úspoře administrativních nákladů a nákladů na přenos. To souvisí s předpokládaným rozmachem domácích fotovoltaických elektráren, kdy si domácnosti (především rodinné domy) vyrábějí elektřinu pro vlastní potřebu.

Česko má energetickou koncepci. Staví na jádru. 

Domácí solární elektrárny mimochodem představují velký potenciál i v České republice. Nový energetický zákon totiž mimo jiné umožní, že fotovoltaické elektrárny s výkonem do 10 kW nebudou potřebovat licenci od Energetického regulačního úřadu. Například jen v roce 2014 bylo provedeno celkem 53 nových instalací fotovoltaických elektráren. Z toho 22 (41 %) bylo s instalovaným výkonem do 5 kW, dalších 29 mělo instalovaný výkon od 5 do 30 kW. Pokud tedy pořizovací cena solárních panelů bude i nadále klesat a domácnosti budou schopny dostatečně efektivně řešit problém skladování energie, který souvisí s nepravidelností slunečního svitu, dá se u nás očekávat poměrně rychlý růst solárního segmentu energetického trhu.

Petr Musil