Elektřina z fotovoltaiky je konkurenceschopná i v době, kdy se ceny ropy drží relativně při zemi, ukázala analýza Deutsche Bank.
Deutsche Bank v březnu letošního roku zveřejnila analýzu trhu s elektrickou energií, vyrobenou pomocí fotovoltaických elektráren. V několika částech vám přineseme nejzajímavější závěry. Dnes se zaměříme na význam ropy při výrobě elektřiny a ukážeme, proč je elektřina z fotovoltaiky konkurenceschopná i v době, kdy se ceny ropy drží relativně při zemi.
Je možná překvapivé, že ačkoli se v současnosti ceny ropy nacházejí pod 60 dolary za barel, ceny elektřiny vykazují dlouhodobě rostoucí trend. Jen za období 2006 – 2015 vzrostly ceny elektřiny ve Spojených státech o 20 %. Je to zapříčiněno dvěma hlavními faktory.
Prvním z nich je podíl ropy na celkové produkci elektřiny. Ten se v celosvětovém průměru nachází na 4% úrovni. Nebylo tomu tak vždy. Ještě před prvním ropným šokem (v roce 1973) se ropa podílela na globální produkci elektřiny přibližně z 21 procent. Ještě do konce 70. let, tedy do druhého ropného šoku, se její podíl snížil na 15 % a od počátku let osmdesátých soustavně klesal až k nynější hranici.
Druhým faktorem, proč ceny elektřiny neklesají, je cena za přenos a distribuci. Tyto dvě nákladové položky činí celých 40 % z celkových nákladů na produkci elektrické energie. A přenos a distribuce rozhodně nezlevňují. Ba přesně naopak. Investice do obnovy, modernizace a rozšiřování kapacit přenosové soustavy neustále rostou. Jen ve Spojených státech činily v roce 2010 27 miliard dolarů, zatímco téměř 30 let předtím (tedy v roce 1981) to bylo jen necelých 7 miliard, což je v přepočtu na dnešní ceny přibližně 14 miliard. Investice do přenosu a distribuce se tedy za třicet let reálně zdvojnásobily.
Naproti tomu elektřina, získaná ze solárních panelů neustále zlevňuje. Podle analýzy Deutsche Bank se náklady na pořízení solárních systémů snižovaly za posledních 8 let o 15 % ročně. Deutsche Bank zároveň očekává další pokles o 40 % v příštích 4-5 letech, a to díky neustálému růstu efektivity solárních panelů, konkurenci na trhu se solární elektřinou a podobně.
Například firmy, které jsou lídry na čínském trhu se solárními panely, snížily jejich pořizovací cenu z 1,31 dolarů na 1 Watt v roce 2011 na 0,53 dolarů/1 Watt v roce 2014. Tento pokles byl částečně způsoben poklesem cen vstupních materiálů (jako například křemíku), částečně technologickým zlepšením. Nejlevnější elektřinu z fotovoltaických elektráren lze nakoupit na německém trhu, který představuje nejstarší, a tedy i nejrozvinutější trh solární elektřiny. Tam se podařilo náklady na její výrobu snížit o 43 % během let 2011 – 2014. Spojené státy v tomto ohledu za Německem zaostávají zhruba o 4 roky.
Deutsche Bank očekává, že při poklesu ceny solární elektřiny v budoucnu již nebude rozhodujícím faktorem cena křemíku. Ta již dnes představuje přibližně jen 10 až 11 centů/1 Watt, což činí přibližně 5 % celkových nákladů na 1 Watt solární elektřiny, a v podstatě již nemá příliš kam klesat. Na druhé straně vidí možnost v úspoře administrativních nákladů a nákladů na přenos. To souvisí s předpokládaným rozmachem domácích fotovoltaických elektráren, kdy si domácnosti (především rodinné domy) vyrábějí elektřinu pro vlastní potřebu.
Domácí solární elektrárny mimochodem představují velký potenciál i v České republice. Nový energetický zákon totiž mimo jiné umožní, že fotovoltaické elektrárny s výkonem do 10 kW nebudou potřebovat licenci od Energetického regulačního úřadu. Například jen v roce 2014 bylo provedeno celkem 53 nových instalací fotovoltaických elektráren. Z toho 22 (41 %) bylo s instalovaným výkonem do 5 kW, dalších 29 mělo instalovaný výkon od 5 do 30 kW. Pokud tedy pořizovací cena solárních panelů bude i nadále klesat a domácnosti budou schopny dostatečně efektivně řešit problém skladování energie, který souvisí s nepravidelností slunečního svitu, dá se u nás očekávat poměrně rychlý růst solárního segmentu energetického trhu.
Petr Musil
