Podaří se zachránit kolabující českou říční plavbu? Možná to na třetí pokus vyjde. Ředitelství vodních cest dnes v Děčíně představilo plán na zajištění splavnosti Labe po celý rok. Mělo by vyjít na tři miliardy korun.
Labe je jedinou přímou spojnicí Česka s evropskou sítí vnitrozemských vodních cest. Klíčový úsek mezi státní hranicí a Ústím nad Labem – Střekovem trpí častými výpadky splavnosti, zejména v období sucha.
Labe je nesplavné až 180 dní v roce
Cílem projektu Ředitelství vodních, ministerstev dopravy a životního prostředí a Konsorcia advokátní kanceláře PORTOS a společností AZ-GEO Ecological Consulting cest je zajistit celoroční splavnost s požadovanými parametry plavebního ponoru a umožnit přepravu všech typů nákladů – hromadných substrátů, těžkých a nadrozměrných nákladů i kontejnerů.
Projekt by měl přispět k diverzifikaci dopravních proudů a snížit tlak na silniční a železniční dopravu. Výše zmíněné konsorcium je zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) a odborným garantem řešení.
Cíle projektu:
Mohlo by vás zajímat
- Zajištění celoroční splavnosti Labe v úseku Ústí nad Labem – státní hranice s Německem.
- Strategická vodní cesta spojující Českou republiku s přístavem v Hamburku.
- Reakce na současný stav, kdy je Labe nesplavné až 180 dní v roce; cílem je zajistit ekonomický ponor po 345 dní v roce.
Celoroční splavnění Labe může přinést hned několik synergických efektů. Lze po něm dopravovat nadrozměrné náklady – například komponenty pro jadernou energetiku – pro dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Zvýší také energetickou bezpečnost. Rozšíří přepravní možnosti pro dovoz strategických surovin, jako je například nafta z Hamburku. Za třetí, splavnění zvýší odolnost infrastruktury, řeka se může stát alternativou v případě výpadku železniční trati přes labské údolí.
Proč to zatím neklaplo?
Projekt historicky čelil kritice ekologických organizací a zdlouhavému posuzování EIA. Ta aktuálně probíhá už potřetí. Argumenty ekologů o „nedotčeném toku“ přitom byly zpochybněny vědeckými studiemi, které prokázaly historickou regulaci dolního Labe už od 19. století.
Nová verze projektu plavebního stupně v Děčíně zahrnuje vyjma stavby nového zdymadla také rybí přechody a biokoridory pro zachování biodiverzity, rekultivaci břehů Labe v Děčíně a malou vodní elektrárnu jako součást stavby.
Předpokládané náklady na stavbu jsou zhruba 3 miliardy korun (v dnešních cenách). Výstavba by mohla začít za předpokladu hladkého schválení EIA a dalších povolení v roce 2032.
Projekt zdymadla na Labi v Děčíně má kořeny už v první polovině 20. století. Od 90. let pak probíhá kontinuální odborná i politická debata. Původní návrh počítal se dvěma stupni. Kompromisní varianta pracuje už pouze s jedním plavebním stupněm.
Parametry nového projektu
Ministerstvo dopravy považuje projekt za součást kritické infrastruktury státu. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůrazňuje jeho širší dopady na dopravu, energetiku a odolnost České republiky.
🔵 Změna umístění – projekt byl přepracován a přesunut z Dolního Žlebu do Loubí, čímž došlo k zásadnímu snížení vlivu na krajinný ráz a okolní přírodu
🔵 Úprava technických parametrů – změna velikosti jezu, snížení objemu zadržené vody a zmenšení celkové plochy vodního díla – změny jdou ve směru minimalizace dopadu na životní prostředí
🔵 Lepší technologické řešení – nové varianty zahrnují environmentální opatření jako rybí přechody, migrační koridory nebo revitalizaci břehů
Technická řešení a varianty
- Modernizace vodní cesty třídy Va (parametry plavidla 137 × 11,5 m, minimální podjezdná výška pro přepravu kontejnerů 7 m)
- Zaručený ponor 140 cm po 345 dní, 220 cm po 180 dní
- Varianty posuzované během přípravy:
- Bezjezová řešení
- Jeden plavební stupeň
- Více stupňů
- Odborné studie dospěly k závěru, že nejefektivnějším řešením je plavební stupeň Děčín.
Co by měl nový plavební stupeň přinést za pozitiva?
🔵 Novou vodní elektrárnu s plánovaným výkonem cca 47 GWh ročně
🔵 Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v regionu
🔵 Snížení závislosti regionu na fosilních palivech a dovozové energetice
🔵 Labe by bylo celoročně splavné pro moderní lodní dopravu
- odlehčí se přetíženým silnicím a železnici
- zlevní se přeprava hromadných substrátů a nadrozměrných nákladů
- zlepší se konkurenceschopnost českého průmyslu i přístupu k přístavům (např. Hamburk)
- diverzifikují se dopravní trasy v krizových situacích
- posílí se rekreační a turistické funkce řeky
- rekreační plavba, sport a vodní turistika
- rozvoj přístavišť, cyklostezek a nábřeží
- vytváření nových odpočinkových a pobytových zón v centru města
- vzniknou rybí přechody a biokoridory pro migraci živočichů
- revitalizují se břehy, lužní porosty, štěrkové pláže a vodní tůně
- zlepší se nábřeží v Děčíně a vzniknou rekreační a odpočinkové zóny
- zásah do krajiny bude minimální – nebude zatopeno žádné nové území, hladina Labe bude stabilní
Změnila se geopolitická situace a vnímání veřejného zájmu
Advokátní kancelář PORTOS vysvětluje, proč se znovu otevřel proces EIA. Po neúspěšném ukončení předchozího procesu EIA (2005–2019) došlo k zásadním změnám, které vytvářejí nové podmínky a příležitosti pro zhodnocení záměru v aktuálním kontextu. V platnost totiž vstoupila česko-německá dohoda o rozvoji labské vodní cesty, která posiluje mezinárodní závazek k infrastrukturní spolupráci a vytváří prostor pro společný přístup při zajišťování splavnosti Labe.
Změnila se také geopolitické situace a vnímání veřejného zájmu. V důsledku mezinárodních krizí (například energetická bezpečnost, přetížení pozemní dopravy) došlo k přehodnocení role vodní dopravy jako strategicky důležité a bezpečné alternativy. Projekt získává na významu jako součást energeticky a ekologicky šetrné dopravní strategie ČR i EU.
Objevily se nové vědecké poznatky. Akademická sféra dnes připouští možnost vytvoření umělého biotopu odpovídajícího typu 3270 Natura 2000, tedy stanoviště prioritně chráněného evropskou legislativou. To otevírá cestu ke kompromisnímu řešení respektujícímu ochranu přírody.
Proč se zdymadlo zatím nepovedlo postavit?
Proces vyhodnocování dopadů na životní prostředí EIA začal už v roce 2005, kdy ministerstvo životního prostředí (MŽP) obdrželo první oznámení záměru výstavby Plavebního stupně Děčín.
V letech 2005–2010 probíhalo zjišťovací řízení a následné zpracování plné dokumentace EIA.
V roce 2010 MŽP obdrželo dokumentaci a předalo dotčeným územním samosprávným celkům a správním úřadům k posouzení a připomínkám.
V roce 2011 se dokumentace vrátila k přepracování kvůli nedostatečnému hodnocení vlivů na přírodu a krajinný ráz (zejména chráněná území a stanoviště typu Natura 2000).
V letech 2012 až 2019 probíhaly opakovaně pokusy o dokončení EIA. Dokumentace byla přepracovávána a doplňována dle připomínek orgánů ochrany přírody, odborné veřejnosti i mezinárodních subjektů.
Ministerstvo životního prostředí v rámci posuzování kladlo zvýšený důraz na kompenzaci za ztrátu stanovišť Natura 2000, ekologickou konektivitu krajiny (migrační koridory) a vliv na krajinný ráz a hydrologii.
Po letech bez dosažení konsensu a s řadou neuzavřených právních a ekologických otázek byl v roce 2019 proces formálně ukončen bez vydání stanoviska EIA.
Nový pokus o posouzení EIA začal v roce 2024 a běží do současnosti. Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) vypsalo novou veřejnou zakázku na kompletní zpracování nové dokumentace EIA. Výběrové řízení vyhrálo konsorcium PORTOS – AZ GEO – Ecological Consulting
Letos začalo ministerstvo dopravy plánovat projednání záměru vládou, s důrazem na včasnou identifikaci kompenzačních opatření a zapojení veřejnosti v přípravné fázi procesu.
V příštím roce by podle plánů mělo být předloženo nové oznámení EIA ministerstvu životního prostředí.
V roce 2027 měl být pozitivně ukončen proces EIA, a to včetně přeshraničního posuzování s Německem. Výsledkem má být vydání stanoviska ministerstva životního prostředí a zahájení povolovacích procesů.
