Jen kosmeticky a zcela v souladu s očekáváním upravilo vedení americké centrální banky svůj názor na ekonomiku. Z drobných korekcí nicméně vyplývají dvě důležité informace. Další restriktivní krok v podobě vyfukování bilance Fedu, alias kvantitativního utahování, má přijít relativně brzo. Centrální bankéře také stále zajímá, proč inflace zůstává viditelně pod 2% cílem.
Začněme bilancí Fedu a tím, jak daleko je “relativně brzo”. V terminologii Fedu “relativně brzo” značí vcelku jednoznačně příští zasedání, které proběhne 20. září. Po zasedání FOMC je naplánována tisková konference, takže šéfka Fedu bude mít prostor další restrikci snáze (do)vysvětlit. Nenastane-li do té doby v americké a potažmo globální ekonomice nějaká neočekávaná mela, tak se Fed v průběhu posledního čtvrtletí roku postupně začne zbavovat nakoupených dluhopisů a to tak, že jeho bilance by se měla scvrkávat o 10 miliard dolarů měsíčně.
Přejděme k nízké inflaci, což je bod, který, zdá se, americké centrální bankéře evidentně začíná znervózňovat. Po pravdě je ale třeba přiznat, že těch několik zmínek na adresu inflace, které se ve včerejším komentáři objevily, se téměř neliší od toho, co jsme si od Fedu mohli přečíst v červnu. Každopádně americká inflační data budou v následujících měsících sledována možná bedlivěji než jindy. K tomu je třeba dodat, že červencová (meziroční) inflace zřejmě bude blízko relativně nízkým hodnotám, které jsme viděli v červnu.
Sečteno a podtrženo: od Fedu jsme se nedočkali ničeho překvapivého, resp. zajímavého, což bylo možná pro některé zklamání (viz oslabení dolaru). Chtělo by se dokonce napsat, že hlavní včerejší zprávou o Fedu byl nakonec výrok Donalda Trumpa, který se v rozhovoru pro Wall Street Journal nechal slyšet, že vážně uvažuje o ponechání J. Yellenové v čele centrální banky. Trump jako již po několikáté na Yellenové ocenil, že drží úrokové sazby nízko a nečiní dolar příliš silný.
Jan Čermák, analytik ČSOB
