Nová průmyslová revoluce už začala a je o sdílení. Zmizí hranice mezi fyzickým a virtuálním světem, fyzické předměty budou mít digitální podobu, lidé se stanou prozumenty, kteří aktivně tvoří i konzumují digitální obsah sítě.
Každá velká změna ekonomického paradigmatu v historii lidstva je podle amerického ekonoma a filozofa Jeremy Rifkina spojena se třemi technologiemi: komunikace, energetika a doprava. Komunikační technologie koordinují ekonomické aktivity, energetika jim zajišťuje zdroje a doprava umožňuje jejich pohyb. Když v jeden historický okamžik dojde k významné inovaci v těchto třech technologiích, vynoří se úplně nová infrastruktura, která změní ekonomiku, trh práce a ve svém důsledku i celou společnost. Nastane to, čemu říkáme průmyslová revoluce.
Nanotechnologie a digitální ekonomika ve zprávách, komentářích a analýzách
První průmyslová revoluce v polovině 19. století byla ve znamení telegrafu, levného uhlí a parního stroje. Všimněte si, došlo ke změně v informační technologii, ručně psané zprávy nahradil knihtisk poháněný párou a později telegraf. Změnila se energetika, hlavním zdrojem energie se stalo uhlí. Změnila se doprava, lidskou chůzi a jízdu na koni nahradila mnohem rychlejší lokomotiva a vzdálená místa propojila železnice. Druhá průmyslová revoluce byla pak ve znamení telefonu a televize, levné ropy a automobilu. Informace se najednou šířila rychle a bezdrátově na velké vzdálenosti. Namísto železnic se budovaly sítě silnic a dálnic.
Energetický režim vytváří povahu civilizace. Obě průmyslové revoluce přinesly nebývalou centralizaci, akumulaci kapitálu a potřebu ochrany elitních zdrojů energie, jako je uhlí a ropa. Vznikly národní státy a jejich armády.
Můj životní příběh začal za reálného socialismu, studoval jsem energetiku a učili nás už tehdy o tepelných čerpadlech a solární energii, vypadalo to jako sci-fi, kterého se nikdy nedožiji. Za socialismu bylo všechno centralizované, plánované, cenzurované, doma jsme topili uhlím a začaly se stavět jaderné elektrárny. Byla to podivná karikatura druhé průmyslové revoluce. Snil jsem o tom, že budu mít jednou dům, který si vyrobí energii pro svoji spotřebu sám, že bude jednou telefon s kamerou a budu se dívat do tváře člověka na druhé straně linky. Od té doby uplynulo několik desetiletí. Z Česka zmizel socialismus, svět se propojil a nastává i soumrak druhé průmyslové revoluce založené na centralizované komunikaci a ekonomice závislé na energii z fosilních paliv. Možná nám jednou budou říkat lidé karbonové éry. Jsme ale také lidé, kteří zažili zrod internetu. Na internetu je nyní přes 3 miliardy lidí, za 20 let budou propojeni všichni.
Dnes stojíme na prahu nové, v pořadí třetí průmyslové revoluce. Můžeme také použít název vědců z MIT, že se jedná o druhý věk strojů. Nové stroje se orientují ve svém okolí, mají senzorické oči i uši, umí komunikovat s člověkem a postupně nahrazují jednoduché i sofistikované lidské činnosti. Miniaturizace a neúprosně fungující Moorův zákon nás dostal, aniž si to zatím všichni uvědomujeme, už za hranice toho, co si ještě na základě předchozí zkušenosti dokážeme představit, i za hranice lidské fantazie. Dochází ke zrodu inteligentní technologické infrastruktury pro chytrý svět. Vzniká globální společnost, která přestává být založená na hierarchii, ale je založená na decentralizaci a sdílení v globální síti. To se bude v blízké budoucnosti týkat i energie a výrobků. Přebytky energie vyrobené solárními panely na svých domech budeme sdílet po síti s druhými lidmi. V této společnosti je každý potenciálně “prozument”, aktivně produkuje, konzumuje a také sdílí ekonomickou aktivitu prostřednictví sítě.
Prozument je také nový typ člověka, který vytváří významnou část hodnot zadarmo, pro zábavu a pro pocit radosti z ocenění a sdílení s druhými lidmi.
Nemá to nic společného s tržním kapitalismem. Digitální obsah lze navíc do nekonečna kopírovat bez dalších nákladů. Ve skutečnosti už všichni prozumenty jsme, jen kromě fotografií, videa a hudby to v blízké budoucnosti budou i věci denní spotřeby, které někdo na jednom konci sítě vytvoří a druhý člověk si stáhne soubor a vytiskne předmět na své tiskárně. 3D tiskárny se stanou běžným výrobním prostředkem. První auto vytištěné na 3D tiskárně už je tady, jmenuje se Urbee a zrodilo se v Kanadě. Objevuje se dokonce i termín 4D tisk, vytištěný předmět bude mít v sobě naprogramovanou změnu v čase, za nějakou dobu se prostě řízeným způsobem změní v jiný.
Nová průmyslová revoluce, druhý věk strojů a superinternet věcí, je změna technologická i společenská. Převratné technologie a obnovitelné zdroje energie nám umožní kvalitně žít s menším využíváním zdrojů Země, umožní větší propojení lidí mezi sebou, ale také s celým ekosystémem. Namísto akumulace finančního kapitálu bude nyní docházet k akumulaci kapitálu sociálního, namísto vlastnění bude pro lidi důležité sdílení. Automatizace výroby způsobí migraci zaměstnání do sociálních služeb a všude tam, kde člověk potřebuje člověka. Změna ekonomického paradigmatu, která už začala, je velká šance pro nás všechny vytvořit demokratičtější, empatický a ekologicky šetrný svět, ve kterém je energie veřejný statek a informace svobodná.
Jiří Kůs, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu ČR
