Bankovní radu ČNB čeká příští týden letos už vlastně páté měnově-politické jednání, a tak pomalu začíná i týden povinného mlčení centrálních bankéřů. V mezičase jsme se dozvěděli, že se ekonomice daří o něco lépe, než ČNB předpokládala, nicméně ne díky utrácivým spotřebitelům, ale především díky excelentnímu výkonu exportérů.
Inflace sice zaostává za prognózou, nicméně růst mezd, od kterého si centrální banka stále hodně slibuje, nabral na síle. A tak se zdá, že by zvýšení úrokových sazeb bylo logickým krokem, s nímž by ekonomika neměla mít zásadnější problém. Jenže až tak jednoduché to asi nebude.
Měnové podmínky už totiž zpřísňuje sama koruna. Posílila už o více než tři procenta, což v logice centrální banky odpovídá zhruba trojímu zvýšení úrokových sazeb celkem o 75 bodů. Koruně se navíc častá slova o brzkém růstu sazeb opravdu líbí. Posunují ji k novým post-exitovým rekordům a kurz ještě více utahuje měnové podmínky i bez přímé pomoci ČNB. Není to sice až taková restrikce, která by mohla zchladit zejména prudce rostoucí ceny realit, avšak to nelze čekat ani od decentního zvýšení repo sazby. Zvlášť pokud rekordní ceny bytů jdou na vrub silně zaostávající nabídce omezované byrokracií při schvalování nové výstavby. Nakonec už i sama ČNB dala najevo, že se v tomto směru spoléhá na doporučení a zvýšení požadavků na kapitálovou přiměřenost bank spíše než na svoji repo sazbu.
Ekonomika by růst sazeb nepochybně bez problémů ustála, avšak stále existuje dost důvodů proč se zvyšování sazeb nepospíchat. Tím hlavním může být fakt, že zvýšení sazeb by nebylo trhem chápáno jako osamocené symbolické gesto, ale jako počátek nového cyklu utahování měnové politiky, což by zajisté nenechalo korunu chladnou. S ohledem na velkorysou politiku ECB by ČNB jen dále rozevřela úrokový diferenciál a otevřela prostor pro další příliv spekulativního kapitálu. Alibi k vyčkávání by navíc mohla dát ČNB i skutečnost, že současná vyšší inflace je také výslednicí několika faktorů (EET, PHM), jejichž vliv začne brzy odeznívat. Takže příští týden bychom mohli z ČNB slyšet spokojenost s ekonomickým vývojem, vidět pozvednuté obočí při slovech o cenách nemovitostí a cítit lehkou nervozitu z koruny. Nakonec o kurzu koruny byla měnová politika po většinu času už před intervencemi, takže vlastně nic nového.
Petr Dufek, analytik ČSOB
