INZERCE

Lokalita terminálu a vedení VRT Vysočina fáze II. Foto: Správa železnic

Kupka: Výstavba úseku VRT mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce

První kilometry vysokorychlostních železničních tratí (VRT) v České republice by se měly začít stavět v příštím roce. Jde o úsek mezi Brnem a Přerovem. Práce na vysokorychlostní trati mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026 a na úseku Moravská brána pak nejpozději v roce 2028, na konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví, která se konala v pátek, to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Ministr zároveň poznamenal, že je potřeba, aby také došlo k rychlému projednání aktualizací Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy, aby bylo možné nachystat i stavbu vysokorychlostních spojení v metropoli.

„Tady záleží na tom, jak rychle se nám podaří dojednat s jednotlivými městskými částmi a s magistrátem vedení vysokorychlostních tratí do samotného centra na hlavní nádraží,“ zmínil Kupka. Dodal, že pokud vše půjde dobře, uvidí Pražané stavební ruch na částech, které přivedou do Prahy vysokorychlostní vlaky, v roce 2030.

Plány se koordinují podle Kupky také se Středočeským krajem. Vysokorychlostní trať má podle něj uvolnit místo pro příměstskou železnici, která je na hraně kapacity. Vysokorychlostní trať by měla vést na území hlavního města z Vršovic do Běchovic. Navazovat má na plánovanou trať Polabí, která povede z Běchovic do Poříčan a bude součástí tratí ve směru do Ostravy a do Hradce Králové a Polska. V plánech výstavby v hlavním městě se počítá také s odstavným nádražím pro vysokorychlostní vlaky, které má vzniknout v Praze 10 ve Strašnicích.

Náklady na vybudování sítě vysokorychlostní železnice v České republice se aktuálně odhadují na 800 miliard korun. Síť budou tvořit úseky z Drážďan přes Ústí nad Labem do Prahy, z Prahy přes Brno do Ostravy a také do Polska či z Brna směrem na Břeclav, Bratislavu a Vídeň.

Mapa pokrytí vysokorychlostní železnicí v České republice. Zdroj: Správa železnic

Financování mají zajistit i PPP projekty. Se spoluprací veřejného a soukromého sektoru se počítá podle ministra Kupky také u VRT Moravská brána mezi Přerovem a Ostravou. Prvním železničním projektem, který bude financovaný formou PPP projektu, bude ale spojení mezi centrem hlavního města a Letištěm Václava Havla Praha. „Pracujeme na tom, abychom splatili náš historický infrastrukturní dluh. A právě PPP projekty jsou jedním z nástrojů, které nám k tomu efektivně pomohou,“ uvedl na sociální síti X ministr Kupka.

Proti vedení vysokorychlostních železničních tratí už začínají protestovat některé obce a odpor je i v Praze. Proti vybrané trase trati Praha – Ústí nad Labem – Drážďany vystoupily desítky občanů a starostů zejména z Litoměřicka. Chlumec na Ústecku už avizoval, že podá proti rozhodnutí žalobu na soud.

K předložené trase dostal krajský úřad přes 600 připomínek. Občané, starostové a místní politici vytýkali Správě železnic, že neprobrala s obcemi všechny možnosti, do debaty nepřizvala zástupce regionu, navržená trasa povede podle nich záplavovým či zemědělsky hodnotným územím, a také v blízkosti obydlí. Občanům z Dolních Měcholup zase vadí, že má trať vést po devět metrů vysokém valu.

Tereza Čapková