Komisař pro obranu Andrius Kubilius vystoupil v Praze s varováním, že Evropa se již nemůže spoléhat na americké krytí a musí okamžitě posílit své odstrašovací schopnosti. Bývalý litevský premiér připomněl Mnichov 1938 i pakt Ribbentrop-Molotov s tím, že o osudu evropských národů se už nikdy nesmí rozhodovat bez nich.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius vystoupil v Praze na konferenci o budoucnosti civilní obrany (Future of Civil Security Conference), která se koná od 21. do 22. října v areálu Výstaviště Letňany. Akce je součástí mezinárodního veletrhu a fóra Future Forces Exhibition & Forum 2026.
Máme stejné historické zkušenosti
„Naše země, jako je Česko a Litva, mají stejné historické zkušenosti,“ řekl bývalý litevský premiér na konferenci. Připomenul dohodu mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, takzvaný pakt Ribbentrop-Molotov, který obě země dodržovaly až do napadení Sovětského svazu Adolfem Hitlerem v červnu 1941.
Ve smlouvě se obě strany zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Kromě jiného si rozdělily vlivové sféry ve východní Evropě včetně Polska a Pobaltí. V případě Československa hovořil o Mnichovské dohodě.
V obou případech šlo rozhodnutí mocností bez účasti obsazených států. Podle něj se tato situace v Evropě už nesmí opakovat. Proto musí země Unie mít dostatečnou sílu současné Rusko odstrašit od další agrese a expanze.
Válka přišla do Evropy
„Znovu přišla válka do Evropy. Naším úkolem je zajištění míru. Ale musíme mít dostatečnou odstrašující sílu,“ zdůraznil Kubilius. Připomenul například unijní půjčky na zbrojení.
„Rusko ale stále konflikt eskaluje a navyšuje výdaje na zbrojení,“ varoval. Kreml produkuje deset milionů dronů ročně. A je připraven vést dlouhou válku, prohlásil eurokomisař. „Musíme se naučit od Ukrajiny, jak navyšovat zbrojní výrobu,“ zdůraznil.
Zásadní je, aby země Unie byly dostatečně soudržné v oblasti zbrojení, ale také institucionální podpory. Klíčová je podle něj hlavně politická připravenost a ochota bránit EU. Rusko totiž napadá i evropskou společnost hybridními útoky, připomenul.
Je proto klíčové ochránit energetickou i dopravní infrastrukturu. Varoval před ruskou takzvanou Gerasimovou doktrínou, která počítá s útoky na civilní cíle. Evropské země musí posílit civilní obranu, továrny, železnice a své hranice.
Rychlost je pro obranu zásadní
Evropský blok musí být připraven podpořit a financovat nové vesmírné projekty včetně vybudování satelitní komunikace. „Ukrajina nás učí, jak chránit svou civilní infrastrukturu. Naším hlavním úkolem je bránit mír,“ zopakoval.
Znamená to posilovat nejen zbrojní produkci a samotné armády, ale také spojenectví. Například s Kanadou, Ukrajinou nebo Norskem. „Potřebuje silnější Unii pro silnější NATO. Nemáme čas čekat,“ uvedl.
Zmínil také posílení vojenské mobility. „Rychlost je klíčová pro naší schopnost odstrašit nepřátele,“ uvedl. Kubilius hovořil rovněž o podpoře zbrojního průmyslu včetně českého. Jeho rozvoj podpoří růst ekonomiky a vytvoří nová pracovní místa.
Před konferencí Kubiliuse přijal prezident Petr Pavel na Pražském hradě. Hovořili rovněž o připravenosti Evropy na bezpečnostní hrozby a o spolupráci se zeměmi mimo Unii.
Nemůžeme stále spoléhat na Američany
Eurokomisař Kubilius už na Varšavském bezpečnostním fóru (WSF) v polovině října zdůraznil, že Unie musí pro svou obranu dělat více. „Pokud Američané přesunou své zdroje do indicko-pacifické oblasti, musíme být připraveni nahradit to, čemu říkáme strategické podpůrné kapacity. To, co USA v současnosti Evropě poskytují, včetně kapacit ve vesmíru,“ vysvětlil Kubilius.
V rámci debaty o reformě Severoatlantické aliance hovořil o takzvaném konceptu NATO 3.0. Znamená to podle něj, že Evropa přebírá hlavní odpovědnost za konvenční obranu na kontinentu. USA si ponechávají sekundární odpovědnost a zajišťují jaderný deštník. Američané podle něj neříkají Evropanům, že už je nemají rádi. Rusko a Čína by totiž mohly ohrozit Západ současně. Otázkou je, zda existují dostatečné kapacity k odstrašení obou těchto aktérů.
Kubilius je zodpovědný například za přípravu takzvané Bílé knihy o budoucnosti evropské obrany, kterou Evropská komise zveřejnila loni. Nová strategie posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu.
