Ekonomický deník se sedm měsíců před volbami zaměřil na programy všech relevantních stran. Oslovil zástupce politických stran, které se podle našeho názoru mohou dostat do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, či mohou být výraznými hráči v předvolebním boji. V miniseriálu přinášíme analýzy jejich ekonomických programů.
- Komunisté chtějí ještě výraznější daňovou progresi než sociální demokraté.
- KSČM předkládá také konkrétní návrh na snížení pracovní doby pro zaměstnance. Zároveň požaduje růst zaručených mezd.
Sociálně demokratický premiér Bohuslav Sobotka nedávno porušil tradiční tabu české politiky, když označil komunisty za potenciální koaliční partnery na úrovni celostátní vlády. Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění by sice ČSSD a KSČM dohromady nezískaly ani třetinu hlasů, takže by nyní samy Strakovu akademii neobsadily. Ale programové průniky jsou zřejmé.
Předseda KSČM Vojtěch Filip nechce příliš komentovat svůj návrh, aby byli trestáni takzvaní příživníci, kteří například odmítají opustit byt svojí bývalé manželky. “Práva občana končí tam, kde začínají stejná práva druhého,” odkazuje komunistický předák na slavnou myšlenku liberála Johna Stuarta Milla. Důraz klade především na výraznou daňovou progresi.
Daňové zvýhodnění rodinných firem
“Základem daňového výběru jsou nepřímé daně (například DPH), které jsou sociálně necitlivé a deformují koupě-schopnou poptávku obyvatel. Proto potřebujeme výraznou diferenciaci přímých daní,” argumentuje Filip. Pro daň z příjmů fyzických osob navrhuje “nejméně 3 pásma, která začnou na 10 % a skončí například na 35 %”.
Komunisté jsou tedy ještě razantnější než sociální demokraté, kteří volí užší interval 12 % až 32 % (vyšší sazby nemají zatížit celý příjem, nýbrž jenom částku, která sahá nad 30 000 Kč, respektive nad 40 000 Kč a nad 50 000 Kč).
V současnosti platí jednotná sazba 15 %, počítaná z takzvané superhrubé mzdy (134 % hrubé mzdy, tedy včetně sociálního a zdravotního pojištění, které platí za zaměstnance zaměstnavatel – zde navrhuje změny hnutí Ano). Jak však upozorňují čeští ekonomové, nízkopříjmoví zaměstnanci díky řadě slev už nyní neplatí žádnou, anebo jenom poměrně nízkou daň z příjmu. Dokonce dochází k situacím, kdy čistá mzda vychází vyšší než hrubá mzda díky přebytkovému “bonusu”.
Předseda komunistů chce do několika pásem rozdělit také právnické osoby. “Musí skončit nesmyslný postup, kdy stejnou daň odvádí jak malá rodinná s.r.o., tak velký státní, soukromý nebo nadnárodní podnik. Je potřeba snížit daňovou zátěž pro malé firmy, které mají zisk například do 10 milionů Kč,” tvrdí Filip. Uvažuje “nejméně o 2 pásmech” a vítá diskusi o resortních daních, například z bankovních operací.
Více peněz za kratší pracovní dobu
“Trváme na zvyšování minimální mzdy a opět se zabýváme zkrácením pracovní doby, například na 35 hodin týdně bez snížení platu,” pokračuje Filip. Komunisté neuvažují o nepodmíněném základním příjmu, který má v programu Pirátská strana.
Zákonem zaručená mzda má zastánce i mezi špičkovými byznysmeny, záleží ovšem na míře. “Ekonomický růst nezávisí na počtu pracujících lidí, ale na jejich produktivitě. (…) Produktivita práce roste mnohem rychleji než platy. (…) Minimální mzda ve většině případů snížila nerovnosti, aniž by nepříznivě ovlivnila zaměstnanost,” píše ve svém letošním reportu Světové ekonomické fórum. Jako příklady uvádí Českou republiku, Estonsko, Irsko, Israel, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Německo, Čínu, Rusko, Malajsii a Brazílii.
V tuzemsku existuje dohromady 8 sazeb takzvané zaručené mzdy, stupňovaných podle odpovědnosti práce: nyní od 11 000 Kč po 22 000 Kč hrubého měsíčně. Letos stouply zaručené mzdy hlavně invalidům, kteří byli postaveni na roveň zdravým zaměstnancům: o 18 % (minimum stouplo z 9 300 Kč na 11 000 Kč)!
Předseda Hospodářské komory však varuje, že nelze zobecňovat. Některé podniky živí těžce uplatnitelné lidi, které příliš vysoká minimální mzda vyřadí z trhu práce. “V důsledku regulace může dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru,” říká předseda Komory Vladimír Dlouhý.
Petr Woff
