Belgická vláda a společnost Electrabel podepsaly nezávazný dopis o záměru pokračovat v jednáních o proveditelnosti a podmínkách provozu reaktorů Doel 4 a Tihange 3 na dalších deset let. Obě strany chtějí do konce prosince uzavřít závaznou právní dohodu. Informoval o tom server World Nuclear News. Belgie tak reaguje na energetickou krizi, kterou rozpoutalo Rusko invatí na Ukrajinu.
Podle plánu oznámeného belgickou koaliční vládou v prosinci loňského roku měly být elektrárny Doel 3 a Tihange 2 odstaveny v roce 2022, resp. 2023.
Novější Doel 4 a Tihange 3 pak měly být odstaveny do roku 2025. Belgické jaderné elektrárny se na výrobě elektřiny v zemi podílejí téměř polovinou.
Zatím nebylo stanoveno, jak země nahradí výpadek způsobený uzavřením reaktorů. Provozovatel sítě Elia již dříve uvedl, že do konce roku 2025 bude zapotřebí nejméně 3,6 GWe nové tepelné kapacity.
Osmnáctého března se však belgická vláda rozhodla zahájit jednání s Electrabel – belgickou dceřinou společností francouzské Engie – s cílem prodloužit provoz jaderných reaktorů Doel 4 a Tihange 3, což by umožnilo zachovat 2 GWe jaderné výrobní kapacity.
Toto rozhodnutí bylo přijato v reakci na geopolitickou situaci v Evropě, zejména na válku na Ukrajině, její dopad na dodávky plynu v sousedních zemích, neplánovanou nedostupnost několika francouzských jaderných elektráren a dopad toho všeho na dodávky elektřiny v Belgii.
„Jednání o prodloužení životnosti elektráren Doel 4 a Tihange 3 probíhají konstruktivně,“ uvedli nyní ve společném prohlášení belgický premiér Alexander De Croo a ministr energetiky Tinne Van der Straeten.
„Belgický stát a společnost Engie se ve společné zásadní dohodě dohodly na dalším postupu, načasování a rámci jednání,“ doplnil.
Reaktory by sice byly odstaveny do roku 2025, jak bylo plánováno, ale „strany jsou ochotny diskutovat a dohodnout se na podmínkách, které by umožnily opětovné spuštění obou bloků v listopadu 2026″, uvedla společnost Electrabel.
„Tato dohoda bude zahrnovat také všechny ekonomické podmínky prodloužení,“ podotkla energetická společnost.
De Croo a Van der Straeten zdůraznili, že belgický stát se nestane provozovatelem reaktorů. Jednání podle nich zahrnují vytvoření „stabilní a udržitelné struktury, v níž se belgický stát a společnost Engie podělí o rizika i zisky“, a to prostřednictvím založení nové společné společnosti 50-50.
Kromě toho dohoda požaduje omezení budoucích závazků a nákladů na nakládání s jaderným odpadem a použitým palivem formou pevné částky, včetně prémie na pokrytí budoucích nejistot, která bude stanovena po přezkoumání příslušnými orgány.
Belgická vláda a společnost Electrabel budou pokračovat v rozhovorech „v podobně konstruktivní atmosféře“, přičemž společné pracovní skupiny by měly zahájit práci.
„Cílem je vyjednat a dohodnout závaznou právní dohodu do 31. prosince 2022 a zároveň zajistit vyvážené rozložení rizik a příležitostí, které každé straně nabídne stabilitu a spravedlivou strukturu transakce v dlouhodobém horizontu,“ uvedla společnost Electrabel.
„Společnost Engie bude i nadále konstruktivně spolupracovat s belgickým státem na podpoře bezpečnosti dodávek pro Belgii,“ doplnila Electrabel.
Navrhované prodloužení životnosti bloků bude muset ještě schválit Evropská komise.
Začátkem tohoto týdne De Croo oznámil, že vláda požádala společnost Electrabel o prodloužení provozu elektrárny Tihange 2 – která má být v současné době odstavena na začátku února 2023 – do konce března 2023. Provozovatel však uvedl, že by to nebylo proveditelné „kvůli technickým omezením i omezením v oblasti jaderné bezpečnosti“.
(nik)
