Zbytečné požadavky, které zahlcují úřady, nemožnost předávání informací mezi nimi i nelogická pravidla má částečně redukovat další, v pořadí čtvrtý, antibyrokratický balíček. Co navrhuje?
Materiál, který má snížit, anebo alespoň zmírnit, množství nadbytečných a zatěžujících povinností je aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení a zveřejnila ho Hospodářská komora České republiky. Její prezident Zdeněk Zajíček už loni uvedl, že by snížením administrativní zátěže o čtvrtinu firmy v Česku ročně ušetřily 18 miliard korun.
Duplicity a nadbytečné informace
K současnému balíčku Hospodářská komora uvádí, a cituje tak z předkládací zprávy, že ve spolupráci s představiteli komory, Svazu průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, krajských úřadů, Magistrátu hlavního města Prahy a občany i dalšími partnery, bylo vytipováno několik desítek povinností, které představují zbytečnou zátěž. Jejich zrušením, případně racionalizací, by došlo k výraznému snížení administrativní zátěže na straně zejména podnikatelských subjektů a občanů.
V konkrétních návrzích materiálu se například uvádí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v rámci své činnosti vyžaduje informace a podklady od právnických a fyzických osob. Obdobné informace zároveň shromažďuje i Český statistický úřad (ČSÚ), ale kvůli absenci potřebného zákona si je nemohou předat. To by se mělo změnit.
Možnost ověření
Antimonopolní úřad při své činnosti trestá právnické a fyzické osoby, v této souvislosti by také bylo podle materiálu žádoucí, aby informace poskytnuté od lidí ohledně jejich majetku mohl úřad ověřit z centrální evidence účtů.
Digitální a informační agentura (DIA) zase řeší, že podle platné úpravy je nutné zveřejňovat smlouvy pouze formou vložení elektronického obrazu textového obsahu v otevřeném a strojově čitelném formátu, což ale vylučuje možnost použití běžného formátu PDF.
Mohlo by vás zajímat
Nemožnost vytvořit PDF
„Podnikatelé jsou nuceni k pořízení softwaru na ‚překlápění‘ smluv do podporovaného formátu, se kterým pracuje registr smluv, což je evidentní administrativní úkon navíc. Zároveň však uživatel nemá možnost rozpoznat, zda smlouva byla do požadovaného formátu správně převedena. Výsledný formát smlouvy se pro uživatele neliší od běžného formátu PDF,“ uvádí se v obsahu balíčku.
Své „kolonky“ má i ministerstvo dopravy. Některé úkony ohledně změn tykajících se řidičských průkazů se musí provádět podle místa trvalého pobytu. Návrh je, aby to bylo možné řešit na jakémkoli obecním úřadě s rozšířenou působností.
Zbytečné cesty na úřady
Nedávno schválená novela zákona o silniční dopravě už zahrnuje možnost výdeje nového řidičského průkazu nebo jeho výměny po uplynutí platnosti řešit přes výdejní místa nebo ve výdejním boxu. Vyřizování dokladů se řeší přes Portál dopravy.
Další položkou je za ministerstvo dopravy kácení dřevin podél komunikací. Materiál navrhuje upravit znění zákona tak, aby odpadla povinnost projednávání kácení se silničním správním úřadem. Omezení byrokracie se má promítnout i do výročních zpráv společností.
Prázdné výstupy
„V současné době je mnoho firem povinno ve výročních zprávách uvádět informace, které jsou buď nadbytečné, neadekvátní, nebo obtížně kvantifikovatelné. Příkladem jsou požadavky týkající se péče o zaměstnance, společenské odpovědnosti nebo jiných aspektů, které často končí jako formálně zpracované, ale obsahově prázdné výstupy,“ upozorňuje se v materiálu.
Zmíněné informace nejenže podle dokumentu nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu, ale zároveň zbytečně zatěžují firmy administrativou a odčerpávají zdroje, které by mohly být využity efektivněji.
Nepružné tendry
Změny by se měly propsat i do zadávání veřejných zakázek. Například při účasti ve státní zakázce s využitím zahraničního dodavatele je nutné, aby byl ověřen na konzulátu. Proces je ale značně nepružný – konzuláty jsou často otevřeny pouze jeden den v týdnu a nelze se na ně objednat on-line.
„To způsobuje zbytečné prodlevy a komplikace. Navíc stát nevyužívá dostupné nástroje, jako jsou databáze typu Enterprise Europe nebo propojení s obchodními rejstříky ostatních zemí EU, které by umožnily rychlejší a efektivnější ověřování zahraničních dodavatelů,“ uvádí se v balíčku.
Propojení s databázemi
Stát by tak měl zajistit propojení s evropskými databázemi, jako je Enterprise Europe, nebo s obchodními rejstříky ostatních zemí Evropské unie.
Podle současného znění zákona se také podle balíčku dávají plátcům pojistného a pojištěncům nepřiměřené oznamovací povinnosti. Některé informace si zdravotní pojišťovny mají zjistit ze své působnosti od ostatních orgánů veřejné moci, které danou informací disponují. Předešlé balíčky prošly kabinetem loni, v roce 2023 a 2022.
