Možnost zrušení zadávacího řízení považuje mnoho zadavatelů za jakousi poslední pojistku v případě, že se veřejná zakázka nevyvíjí žádoucím směrem. Přestože má veřejnost vnímající problematiku veřejných zakázek pouze prostřednictvím alarmujících novinových titulků pocit, že zadavatel je ve svém postupu veden vždy výhradně nekalými úmysly, skutečnost bývá mnohem prozaičtější a nejčastější motivací ke zrušení zadávacího řízení jsou prosté obavy o řádnou realizaci veřejné zakázky. Zákon však tuto zadavatelovu touhu po zatažení záchranné brzdy poměrně striktně omezuje.
Zastupitelstvo statutárního města Ostrava zrušilo 1. července 2015 z důvodu nemožnosti realizace ve smluvním termínu do 31. srpna 2015 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Podpora veřejné dopravy“. Společnost Master IT Technologies, která měla velkou naději v zadávacím řízení uspět, napadla tento postup námitkami a po jejich odmítnutí návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k ÚOHS. Ani zde však neuspěla, proto přistoupila k podání správní žaloby.
V žalobě pak rekonstruuje události, které předcházely zrušení zadávacího řízení. Koncem dubna 2015 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky. Od konce května 2015 zástupci zadavatele aktivně jednali s potenciálním dodavatelem o podpisu smlouvy a nic nenasvědčovalo, že by k podpisu nemělo dojít po skončení blokační lhůty, k němuž došlo 30. června 2015. Ani program jednání zastupitelstva nenaznačoval, že by nemělo dojít k uzavření smlouvy nebo dokonce ke zrušení celého zadávacího řízení. Ke zrušení zadávacího řízení došlo během několika hodin, aniž by si zastupitelstvo ověřilo možnost realizace zakázky ve smluvním termínu. ÚOHS se ve svém vyjádření k podané žalobě omezil na konstatování, že žaloba je z velké části pouze přepisem rozkladu podaného k ÚOHS. Nad rámec tohoto rozkladu byl předložen znalecký posudek dokládající možnost realizace plnění ve zkráceném časovém úseku. Tento posudek však nebyl součástí řízení před ÚOHS. Ten navíc nepovažoval za nutné provádět v rámci řízení další důkazy, neboť skutková zjištění byla dostatečná pro zjištění stavu věci.
Krajský soud v Brně poměrně podrobně rekonstruoval průběh jednání Zastupitelstva města Ostravy. V jeho úvodu padl návrh na prodloužení termínu plnění formou dodatku ke smlouvě do 30. listopadu 2015. Primátor Ostravy pak ve svém vystoupení prohlásil, že se zdrží hlasování, přičemž za nejlepší řešení považuje zrušení veřejné zakázky a její opětovné vypsání. Na jeho dotaz, zda je vybraná schopna realizovat zakázku ve zkráceném pětiměsíčním termínu, uvedl zástupce vybrané společnosti, že ano. Zastupitelstvo však dodatek smlouvy neschválilo. V tuto chvíli ovšem stále zůstávalo v platnosti předchozí usnesení zastupitelstva o uzavření smlouvy s vybraným uchazečem v původním znění, tedy s termínem plnění do konce srpna 2015. Zástupkyně legislativně právního odboru tuto možnost také zmínila jako jedno z možných řešení, jako druhou možnost pak uvedla nalezení důvodů pro zrušení zadávacího řízení. Nato se jeden ze zastupitelů zeptal, zda se skutečně po zastupitelích chce zhodnocení schopnosti splnit předmět zakázky v termínu daném smlouvou, což podle jeho názoru musí říct spíše sama firma. Zároveň vyjádřil obavu, jestli se vymýšlením účelových důvodů pro zrušení zadávacího řízení nevystavuje zastupitelstvo riziku sankce. Rovněž zástupce poradenské společnosti nebyl schopen potvrdit nemožnost realizace veřejné zakázky. Primátor města však prohlásil: „firma je vázána termínem 31. 8., který na 99,9 % není schopna plnit.“
Po skončení diskuse rozhodlo Zastupitelstvo o zrušení zadávacího řízení z důvodu nemožnosti realizace plnění ve smluvním termínu s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud ve svém posouzení zopakoval, že zrušení zadávacího řízení s poukazem na uvedené ustanovení připadá v úvahu za kumulativního splnění dvou podmínek: 1. ke zrušení zadávacího řízení musí dojít bez zbytečného odkladu (poté, co nastal důvod, o který se zrušení zadávacího řízení opírá), 2. zrušit lze zadávací řízení pouze tehdy, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
Druhý ze zákonem požadovaných důvodů však podle soudu nebyl naplněn, protože „důvodem pro zrušení zadávacího řízení nemůže být pouhá obava zadavatele, že uchazeč nebude schopen dostát svým závazkům ze smlouvy, nebo situace, kdy zadavatel na základě důvodů na své straně přestane mít zájem v zadávacím řízení pokračovat (např. vysoutěžená cena se mu zdá příliš vysoká).“ Garance zhotovitele, že je schopen dílo dokončit ve zkráceném termínu pěti měsíců do 30. listopadu 2015, nijak nevylučovala ani možnost, že k plnění může dojít už v termínu do 31. srpna 2015, jak stanovovala smlouva, jež byla součástí zadávací dokumentace. Zastupitelstvo podle soudu opomenulo zcela jednoduchou možnost dotázat se přímo na jednání přítomného zástupce společnosti. Zadavatel tak založil zrušení zadávacího řízení na odhadu, pocitech nebo dojmech a nedodržel požadavek zákona, aby důvody pro zrušení byly objektivní a podložené.
Tento rozsudek Krajského soudu může ještě zvrátit Nejvyšší správní soud a bude jistě zajímavé sledovat, ke které interpretaci se přikloní.
Jiří Reichl
