Krajské silnice potřebují stabilní financování. Pokud do nich nebude stát investovat, přenese se to na celou ekonomiku. V rozhovoru na to upozorňuje ředitel Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje Jiří Šlachta. Popisuje i způsob, jak předvídatelného financování dosáhnout.
Sdružení ředitelů Správ údržby silnic ČR vás zvolilo novým předsedou. Jaké máte v jeho čele priority?
Sdružujeme organizace, které upravují 48 800 kilometrů silnic II. a III. třídy, v tuto chvíli řešíme primárně zimní údržbu. Samozřejmě je ale jedním z hlavních témat financování krajských staveb, to znamená příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který je překvapivě po dlouhých letech v návrhu na rok 2026 ve výši nula korun.
Jak byste zhodnotil současný stav krajských silnic v jednotlivých krajích. Kde jsou na tom nejhůře?
Stav silnic tak, jak ho zaznamenáváme ve statistikách, se v rámci hospodaření s vozovkou zlepšuje. Pomáhal tomu i Státní fond dopravní infrastruktury, který přispíval čtyřmi miliardami korun a v loňském roce dvěma miliardami korun. Finance na silnice jdou od roku 2021 do roku 2027 i z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). V tomto programovém období bylo vyčleněno na prioritní síť 10,2 miliardy korun. IROP ale skončí a pro krajské silnice dojde k dalšímu výpadku.
V kterých krajích je stav komunikací nejhorší?
Velké problémy měla jižní Morava a Ústecký kraj, nejhorší je ale situace ve Středočeském kraji. I tam ale dochází ke zlepšení díky finančním prostředkům, které do silnic kraj investuje.
Komunikace v legislativní pasti
Jak se do stavu silnic promítne výpadek ze Státního fondu dopravní infrastruktury, když není ještě schváleno nové rozpočtové určení daní, které by ho mělo krajům kompenzovat.
Kvůli tomu, že Poslanecká sněmovna neschválila rozpočtové určení daní, je výsledkem to, že jsme se ocitli v legislativně-finanční pasti. Dlouhodobě jsme počítali se čtyřmi miliardami. Dojde k narušení kontinuity plánování investic a oprav. Řadu věcí máme ještě připravených v rámci starého stavebního zákona a ten nám dává podmínku, že musíme do roku 30. června roku 2027 stavby zahájit. Jinak budeme muset u projektů žádat o nové stavební povolení. Šlo by o zmařené investice.
Jsou projekty ohrožené?
Výpadek projekty ohrožuje částečně. Myslím si, že kraje přistupují k dopravě a dopravní síti v poslední době opravdu velmi zodpovědně, nicméně mají na starosti školství, zdravotnictví a další věci. Je dobré si uvědomit i argumentaci Asociace krajů České republiky. Pokud by stát neinvestoval do krajských komunikací, přenáší se negativní dopady na celou ekonomiku, nejen na kraj.
Krajské silnice samozřejmě napojují občany na hlavní tahy, slouží pro regionální dopravu, hasiče, záchranáře, školní autobusy, zásobování a propojují průmyslové zóny, takže důvodů, proč by stát měl investovat do silnic II. a III. třídy, je řada. Co bychom uvítali, je samozřejmě nastavení dlouhodobého financování. Ať už rozpočtové určení daní nebo to může být část výběru mýta, která by směřovala do krajských silnic.
Například z rozšíření mýta na silnice II. a III. třídy, které plánuje ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD)?
Systém by se nastavil tak, že by šlo nějaké procento z celkového výběru mýta automaticky do krajských rozpočtů na opravu silnic. Každý rok se dohadujeme se Státním fondem dopravní infrastruktury nebo s představiteli krajů o financích. Akce se ale plánují dlouhodobě. Ty větší z nich mají pěti až šestiletý horizont. Byli bychom rádi, kdyby bylo nastaveno, že investice do strategických projektů bude možné dlouhodobě předvídat.
Jsou zde i krajské komunikace
Přepracovaný návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury počítá se sumou 3,3 miliardy korun na výstavbu silničních přivaděčů k dálnicím, napojení průmyslových zón či úpravy komunikací, které mají sloužit jako návozové trasy v souvislosti s přípravou nových jaderných zdrojů v elektrárnách Dukovany a Temelín. Pomůže to krajům?
Samozřejmě to krajům pomůže. Většinou bývaly dohody mezi kraji a ministerstvem dopravy na 50procentní výši financování přivaděčů na dálnice. V rámci Dukovan chce stát vybudovat dálniční síť. To je samozřejmě v pořádku. Nicméně je třeba řešit i napojení na dálniční síť. Silnice II. třídy jsou ty hlavní, které by se měly napojovat. Řeší se napříč republikou a všude se na tom podílí kraje. To, do čeho chceme, aby finance šly, nejsou jen přivaděče, jsou to i standardní silnice II. a III. třídy, které spojí města, obce a další cíle.
Čeká vás jednání s ministrem Bednárikem, co budete řešit?
V rámci představenstva Svazu dopravy proběhne diskuze s panem ministrem. Za sekci silniční infrastruktury máme tři hlavní témata, která bychom rádi otevřeli. Primární bod je rozhodně financování ze strany Státního fondu dopravní infrastruktury. K dalším bodům patří změna zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, takzvaný liniový zákon, minimálně o rozšíření na silnice II. třídy. Tak, abychom mohli zrychlené procesy používat i u krajských silnic. Pokud jde o složité výkupy pozemků a případná zdržení, máme stejné problémy a do zákona jsme nebyli zahrnuti.
Je konec února, jak byste zhodnotil zimní údržbu?
Letošní zima je velice náročná. Silničáři najeli bezmála pět milionů kilometrů, oproti loňské zimě se bavíme o nárůstu o 30 procent. Co se týká soli a inertního materiálu, tak jsme na dvojnásobku a u horských a podhorských oblastí až na trojnásobku loňské sezóny. To, co nás ale trápí více, je co přijde potom.
Výtluky?
Přesně. Kvalita silnic se výrazně zhorší. I proto apelujeme na zvýšení financí pro správy silnic, abychom dokázali zajistit sjízdnost komunikací. Řidiče nezajímá, kdo je spravuje, zajímá je, zda je na vozovkách díra. Musíme začít jednat se státem, aby se podílel nějakým způsobem i na financování běžných oprav. Předpokládáme, že finální náklady budeme mít za letošní zimu spočítané někdy v dubnu.
