Středočeský kraj v podstatě až do současnosti řádně neevidoval svůj nemovitý majetek a nefungoval v něm řádný energetický management. Až dramaticky rostoucí ceny energií a vize možných úspor díky zapojení do komunitní energetiky kraj donutily udělat hloubkovou analýzu majetku a energetických výdajů, řekl na Sympoziu Ekonomického deníku Komunitní energetika na startovací čáře radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek Středočeského kraje Libor Lesák. „Nikdo nevěděl, v jakém stavu to skutečně je, kde se kolik energie spotřebovává, kolik ta energie stojí a jaká se udělala opatření pro snižování spotřeby. Měli bychom přitom být ideálním adeptem komunitní energetiky,“ shrnul problémy kraje Libor Lesák.
Libor Lesák popsal strukturu majetku Středočeského kraje a možnosti, kde lze uplatnit možnosti zapojení do komunitní energetiky. Středočeský kraj je největším krajem, ve kterém žije cca 1,4 milionu obyvatel a čítá 1 144 měst a obcí. Kraj má 261 příspěvkových organizací, 1 726 řádně evidovaných budov a nemovitostí a dalších asi 250, které ještě nejsou řádně evidované. Ze zmíněných 1 726 evidovaných budov je přibližně 1 500 připojeno do sítě na odběr energií. V majetku kraje je i pět akciových společností – nemocnice.
Struktura nemovitého majetku kraje je rozmanitá. Od památkových objektů sloužících infrastruktuře, muzeí, zámků, objektů pro školství, pro sociální zařízení a veškerých sociálních potřeb, objektů pro zdravotnictví a dalších. Libor Lesák dále zmínil domy panelákového typu, montované stavby, skladové haly, depozitáře, a knihovny.
„Z toho vyplývá, že tím, že jsme rozprostřeni po celé ploše Středočeského kraje, bychom měli být ideálním adeptem pro komunitní energii. Měli bychom kde vyrábět, kde spotřebovávat, v létě vyráběnou energie na prázdných školách bychom si mohli posílat do zdravotnických zařízení a sociálních organizací. Ale plně ideálním zákazníkem pro komunitní energie bohužel zatím nejsme,“ konstatoval krajský radní.
Jen poslední výkyvy v cenách energií pro Středočeský kraj znamenaly, že se v roce 2021 zvedly roční platby z 300 milionů korun na 1,250 miliardy. Po zastropování cen se platby za energie ustálily na zhruba 950 milionech korun za rok.
Projekty hrazené až z vytvořených úspor
„Stále nevíme, jak se budou ceny vyvíjet, musíme se proto připravovat na snižování energií, ale vsázíme i komunitní energii. Co jsme pro to zatím udělali a co se chystáme udělat? Čerpali jsme veškeré možné dotační tituly na výměny oken, zateplování objektů, soustředili jsme se na EPC projekty (Energy Performance Contracting – zákazník splácí projekt až z vytvořených úspor). Nyní jsme napřeli svoji pozornost na fotovoltaiky a s tím spojený energetický management. Když jsme se začali zabývat tím, jak objekty využívat, kolik se kde spotřebovává energií, tak jsme zjistili, že v kraji není žádný energetický management, neexistuje pasportizace majetku, pouze klasické roční soupisy. Nikdo nevěděl, v jakém stavu to skutečně je, kde se kolik energie spotřebovává, kolik ta energie stojí a jaká se v minulosti udělala opatření pro snižování její spotřeby,“ shrnul problémy kraje Libor Lesák.
Kraj podle něj pokračuje v EPC projektech, podařilo se pasportizovat majetek už ze 70 procent.
„Výstupy z pasportizace už využíváme pro investiční plány do dalších let směrem k úsporám energie. Už popsané projekty – zateplování, výměna oken, školské objekty, sociální objekty atd., už nyní představují investice přesahující 900 milionů korun za poslední tři roky,“ vypočetl středočeský radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek.
V rámci programů Energy Performance Contracting (EPC) byly podle Lesáka dosud realizovány tři pilotní projekty v celkové investici 200 milionů korun, do kterých spadá 21 budov a rozbíhá se druhý.
„Jde o budovu krajského úřadu v Praze, nemocnice v Kutné hoře a v Mladé Boleslavi. To byl největší projekt, z Operačního programu životního prostředí na něj byly poskytnuty dotace ve výši 68 milionů korun. Očekáváme úspory jak ve spotřebě energií, tak v platbách za ně. První vlna EPC projektů byla ukončena a nyní probíhá druhá. Ta byla rozšířena na už více budov, jde o 12 projektů. Jsou to komplexní opatření u 106 budov a 62 organizací kraje. Jde o sociální budovy, nemocnice, školy, školská zařízení, muzea a galerie. Celková investice bude činit 1,4 miliardy korun, využili jsme podporu z Evropské investiční banky i další nástroje ve výši přesahující 350 milionů korun. Od projektů očekáváme úspory za 50 milionů korun ročně,“ pokračoval Libor Lesák.
Co konkrétně bylo v rámci EPC projektů realizováno? Už zmíněné klasické zateplení, výměna oken, modernizace osvětlení, převážně ve školských objektech, protože řada osvětlení nesplňovala hygienické normy. Dále probíhaly výměny zdrojů tepla.
„Leckde jsme nacházeli kotle, v rekonstruovaných budovách škol, o kterých byste si nemysleli, že ještě můžou v dnešní době fungovat. Například ve škole v Mladé Boleslavi, krásný školský objekt, přišel jsem do kotelny a říkal jsem jim: Proč tady tak strašně topíte? A odpověděli mi: No protože ten kotel jde zapnout a vypnout a nic víc s tím nejde dělat. Říkám dál: Co je to tady za nádrž? To je nádrž na teplou vodu? A proč je pod ní tolik vody? Odpověď zněla: Tam jsou díry a v nich dubové kolíky, protože svařit už to nejde a ono to trošku někde teče. A to byl skutečně rok 2022. V takovém stavu byly a stále jsou některé objekty samosprávy ve středních Čechách,“ kroutil hlavou Libor Lesák.
Příprava na sdílení energie
Jedním z primárních témat energetické reformy kraje je už zmíněná nyní probíhající instalace fotovoltaických elektráren, které byly součástí EPC projektů. A s tím souvisí jejich možné zapojení do soustav komunitní energetiky.
„To nás donutilo k tomu, abychom se z pasportizace majetku, kterou jsme z části provedli, začali připravovat objekty, kde bychom mohli do budoucna instalovat fotovoltaické elektrárny, které bychom potom rádi zapojili do systému komunitní energie,“ řekl Libor Lesák.
Kraj proto zpracoval analýzu pro 69 budov, která ale nevyzněla úplně dobře.
„Došli jsme sice k tomu, že instalovat fotovoltaiku není až tak složité, ale problém představuje stav střech, na kterých by měly elektrárny vzniknout. To znamená, že je v mnoha případech musíme nejdříve zrekonstruovat, abyste tam vůbec mohli fotovoltaiku umístit, protože nemá cenu instalovat panely na střechy, které na to nejsou připravené. Takže musíme ty střechy zateplit, udělat izolace proti průniku vody, tak dále, a tak dále,“ podotkl krajský radní.
Plánovaná investice jen do střech na přípravu instalace fotovoltaiky činí podle něj 66 milionů korun. Realizace by měla proběhnout v letech 2025 až 2026.
„Těch zmiňovaných 69 budov jsou prvním pilotním projektem, protože jak jsem už zmínil, těch budov je podstatně více. Samozřejmě nemůžeme instalovat fotovoltaiku na památkově chráněné objekty, ale na na školy a průmyslové budovy to lze. Municipality typu krajů jsou s velkým množstvím budov rozmístěnými po celém kraji skutečně ideálním cílem pro komunitní energetiku. Splňujeme všechny podmínky – typy budov, můžeme sdílet energie na území jedné obce s rozšířenou působností, můžeme si je předávat v rámci vlastních objektů a vlastně všechno, co vyrobíme, můžeme i sami spotřebovat. Ale bez výrazných předchozích investic to nepůjde,“ uzavřel svůj příspěvek na Sympoziu Ekonomického deníku „Komunitní energetika na startovací čáře“ radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek Středočeského kraje Libor Lesák.
Jan Hrbáček
