Ekonomický deník před časem nahlédl za oponu čínské investice v České republice – továrnu na výrobu luncheon meatu v severočeských Hrobčicích – a odkryl, co se skutečně skrývalo za touto na první pohled slibnou dohodou. Původní naději a optimismus rychle vystřídala skepse a beznaděj. Následky této neúspěšné investice nebyly zanedbatelné a postihly všechny zainteresované strany. Nyní se ukazuje, že za krachem projektu mohou být záměry čínské komunistické vlády, která skrytě ovlivňuje i na první pohled soukromě se tvářící investice.
Společnost Shanghai Maling Czech do vybudování továrny na masové konzervy v Hrobčicích na Teplicku investovala 430 milionů korun. Na místě bývalého státního statku postavila tehdy vůbec první zahraniční výrobnu, která měla zásobovat evropský trh luncheon meatem.
Původní záměr se ale zvrtl, firma se ocitla dvakrát v insolvenci a jednání Číňanů nenasvědčovalo tomu, že bych chtěli investiční záměr zachránit a vdechnout mu nový život.
Čím dál více indicií také ukázalo na to, že minimálně od doby odvrácení druhého insolvenčního návrhu, pokud tam takovýto záměr nebyl již dříve, byly patrné pokusy na zneužití situace a vlivu v koncernu z pozice velké čínské státní společnosti, na ovlivňování směřování celého případu.
Mohlo by vás zajímat
Krach velkých plánů
V roce 2008 se pod Krušnými horami s velkou slávou začaly vyrábět originální masové konzervy dle čínské receptury. Šlo především o oblíbené vepřové luncheon meaty, které se v čínské Šanghaji vyrábějí už od 30. let minulého století.
Když ředitel české pobočky Qidong Heng v Hrobčicích otevíral brány nové továrny, firma měla velké plány. Z původních 30 tisíc metrů čtverečních se měla výrobní plocha ztrojnásobit a v konzervárně mělo najít práci 150 lidí. To se ale nikdy nepovedlo.
Společnost začala psát svou historii v České republice v roce 2005, když byla na úřadu vlády při návštěvě čínského premiéra podepsána smlouva o joint venture společnosti.
V roce 2006 byly založena akciová společnost Shanghai Maling Czech. Ale již při stavbě se začaly objevovat první problémy s financováním. Podle zdrojů obeznámených s příběhem společnosti bylo patrné, že čínská strana na takovou investici nebyla připravená.
V roce 2008 byl zkolaudován výrobní závod. Insideři tvrdí, že se obnažila úplná obchodní nepřipravenost projektu – zcela ignorující aktuální situaci na trhu. Ve chvíli, kdy na tuto nepřipravenost z české strany začalo být poukazováno, tak se řešilo jen to, aby z Číny do České republiky připluly další peníze. Projekt se dál zadlužoval, investoři ignorovali informace o tom, že bez odbytu zajištěného mateřskou firmou nemůže být projekt soběstačný.
Česká společnost v roce 2009 poprvé zjistila, že není oprávněna používat ochrannou známku Maling. Což byl dost zásadní problém pro marketing prodeje výrobků a v podstatě to vrátilo prodeje na začátek a také k závislosti na obchodech, které dohodne čínská mateřská společnost.
V březnu roku 2013 upozornila valná hromada společnosti na předluženost, mateřská firma Shanghai Maling Aquarius přislíbila finanční pomoc. Z firmy několik měsíců odcházela upozornění na to, že pokud nepřijde podpora ze strany mateřské společnosti, bude celý projekt zralý na konkurs.
Číňané si nicméně podporu představovali tak, že pošlou peníze a vše bude v pořádku, vůbec ale nepřemýšleli nad dalším zadlužováním.
Zde se pak podle insiderů začaly objevovat první náznaky, že se připravují na to, jak hodit vinu na ředitele Qidong Henga.
V květnu roku 2014 padnul první návrh na insolvenci – věřitelský – ten byl po úhradě závazků stažen. Qidong Heng byl donucen jej nechat stáhnout a vztah s dodavatelem urovnat i přesto, že nebyla žádná indikace, že se situace bude zlepšovat. Z Číny přicházely pouze další přísliby.
„Později přišel již otevřený nátlak na Qidonga Henga a pravděpodobně oddalovací manévry a příprava na to, jak celou společnost nuceně převzít a zároveň se zbavit pohledávek,“ sdělil Ekonomickému deníku zdroj obeznámený s příběhem továrny na luncheon meat.
V prosinci téhož roku padnul druhý návrh na insolvenci – dlužnický – ten podával Qidong Heng, který viděl, že se situace nejspíše nezlepší, a že Číňané jen oddalují nevyhnutelné, aby neztratili svou tvář. Ten byl v lednu 2015 stažen na podnět majoritního akcionáře.
V říjnu roku 2015 padnul finální návrh na insolvenci – věřitelský, potvrzen byl v únoru následujícího roku. Od května 2016 se pak rozběhly první incidenční spory.
V srpnu roku 2017 byl závod prodán ve dražbě, kupcem byla společnost ze skupiny Bright Food. Transakci procesovala ve velmi krátkém řízení Prokonzulta za cenu 69 milionů korun, zájemce byl jediný. Podnik Shanghai Maling, který původně patřil vlastníkům z Číny, koupil opět čínský investor, jak potvrdil insolvenční správce firmy Michal Žižlavský.
Nový čínský majitel koupil podnik v dražbě za vyvolávací cenu 69 milionů korun. Znalecký posudek ohodnotil firmu na zhruba 81 milionů.
„Dražbu jsme zvolili, protože je to transparentní výběrové řízení. Nemuseli jsme tak vybírat nabídku my a nemuseli jsme tak potom čelit pochybám, jestli to byl správný výběr nebo ne,“ dodal advokát Žižlavský.
Projekt tím definitivně skončil a šmahem byly ekonomickým kouzlem vyřešeny obrovské dluhy společnosti. Insolvenční řízení běží nadále.
Insolvenční řízení probíhá standardně, tvrdí právník
Ekonomický deník proto položil insolvenčnímu správci několik otázek, odpovídal partner kanceláře Žižlavský Adam Sigmund:
Jaké jsou vaše konkrétní zkušenosti s čínskými investicemi v ČR? Dávají smysl, jsou ekonomicky racionální?
K odpovědi na tuto otázku se necítíme být kompetentní.
Pokud jsou vaše zkušenosti negativní, můžete popsat vaše zkušenosti na konkrétním případu?
K odpovědi na tuto otázku se necítíme být kompetentní.
Co si z nerealizované investice Shanghai Maling odnášíte za zkušenost?
V tomto insolvenčním řízení jsme byli soudem jmenováni jako insolvenční správci. Toto insolvenční řízení probíhá standardně, pod dohledem insolvenčního soudu. Úkolem insolvenčního správce v konkursu je především zpeněžení majetku dlužníka a poměrné uspokojení pohledávek jeho věřitelů. Nejtransparentnějším způsobem prodeje majetku je veřejná dražba, které se může zúčastnit kdokoliv a kde se vyvolávací cena stanovuje na základě znaleckého posudku. Tímto způsobem jsme v řízení také postupovali.
Jaké byly následky této neúspěšné investice a koho a jak postihly?
Úkolem insolvenčního správce není posuzovaní stavu dlužníka z investičního pohledu. Jeho úkolem jsou zejména shora uvedené kroky, které proběhly.
V byznysových kruzích kolují informace, že i když se čínská investice tváří jako soukromý byznysový projekt, je přesto ovládána tamními vládními strukturami. Donesly se k vám tyto informace také? Jak takovou obchodní politiku vnímáte, je pro Českou republiku přínosem?
K odpovědi na tuto otázku se necítíme být kompetentní, uzavřel Adam Sigmund.
Věříme v dohody s Tchaj-wanem
Ekonomický deník oslovil s podobnými otázkami i města Bílinu, Hrobčice a Ústecký kraj.
„O popisovaném problému jsem dosud neměl žádné povědomí a mohu k tomu poznamenat jen tolik, že pro mě takový osud této čínské investice není moc velkým překvapením. O to víc věřím, že se pro náš region v nejbližší době podaří domluvit seriózní obchody s Tchaj-wanem,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku člen Rady Ústeckého kraje Tomáš Rieger.
Vedení města Hrobčice, kam byla čínská investice směřována, nechalo otázky Ekonomického deníku bez reakce.
„Bohužel se obávám, že za město Bílina Vám nejsme schopni poskytnout žádné odpovědi na Vaše níže uvedené dotazy. V době, kdy se celá situace odehrávala (ať již výstavba závody, jeho uvedení do provozu nebo následný krach) jsme ve vedení města nebyli a nemáme tak o těchto aktivitách žádné relevantní informace. Jediné informace, které mám já osobně jsou od přátel a bývalého manžela, který ve fabrice pracoval od jejího začátku zhruba po dobu 3 let. Ve městě Bílina navíc nemáme žádnou vlastní zkušenost s čínskými investicemi, proto neumíme odpovědět ani na další Vaše dotazy týkající se této problematiky. Děkuji za pochopení,“ zareagovala starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová.
Odhalení čínské obchodní diplomacie
Popisovaná česká zkušenost je pouze jedním ze známých případů v širším globálním kontextu. Západ, který klade velký důraz na transparentnost a důvěru, se potýká s obtížemi při snaze pochopit a reagovat na některé praktiky čínských podnikatelských subjektů.
Tyto subjekty pak velmi šikovně využívají západní právní rámec, občas jdou až na samou hranici jeho výkladu. Bohužel v řadě případů jej využívají v neprospěch občanů zemí Evropské unie.
Proč by nás to mělo znepokojovat? Mezinárodní obchod by měl směřovat k vzájemnému prospěchu. Pokud však jeden hráč využívá otevřenost a integritu systému druhého k dosažení nerovnoměrné výhody, narušuje to základy celosvětového obchodu. Toto je zvláště problematické, pokud takové společnosti ovlivňují klíčové odvětví nebo formují národní politiku.
Jedním z takových případů je australská společnost Ausgrid. V roce 2016 zabránila australská vláda prodeji své hlavní energetické distribuční sítě Ausgrid čínským investorům. Proč? Vzhledem k narůstajícím obavám z čínských společností, které by mohly získat klíčovou infrastrukturu. Obavy nevzbuzovala jen ekonomická část dané transakce, ale také zde byly obavy z hlediska národní bezpečnosti.
Podobná nálada panuje například v Zambii. Velká část jejího státního dluhu je nyní vázaná na Čínu – ZDE nebo ZDE. Původní dohody slibovaly rozvoj infrastruktury a tvorbu nových pracovních míst, ale nyní roste strach o suverenitu země. Stále se zvyšující hrozba, ať už reálná či nikoliv, že Čína zabaví zambijský majetek v případě nesplacení dluhů, situaci ještě zhoršuje.
Zorientování se v záhadném čínském obchodním prostředí
Ideálním příkladem, jak to v čínském byznysu funguje, je vzestup a pád Meng Hongweiho. Meng Hongwei je čínský politik a bývalý prezident organizace Interpol.
Tuto pozici zastával od roku 2016 do roku 2018, kdy byl zatčen čínskými úřady pro obvinění z korupce a dalších zločinů. Jeho zatčení a následné zmizení vyvolaly značné obavy ohledně čínského vlivu a politických represí. Tento případ také znovu otevřel otázku, zda je dobré, aby Čína byla členem takové mezinárodní organizace, jako je Interpol.
Další zajímavou kapitolou je příběh Jacka Ma. Jack Ma byl dlouhou dobu generálním ředitelem společnosti Alibaba Group a hrál klíčovou roli ve formování čínského a globálního e-commerce trhu.
V listopadu 2020 měla společnost Ant Group, finanční odnož Alibaby, plánovanou veřejnou nabídku akcií (IPO), která byla považována za jednu z největších v historii. Tato IPO byla však náhle zrušena čínskými finančními regulátory, a to ani ne měsíc poté, co Ma náhle zmizel po svých kontroverzních projevech a kritice právě čínských regulátorů. Později se objevil na veřejnosti, ale událost představuje symbol obav ohledně možného vlivu čínské vlády na prominentní podnikatele.
Povinná spolupráce čínských společností s vládou
Důležitým aspektem, který je třeba zmínit, je skutečnost, že každá čínská investice, ať už doma nebo v zahraničí, je povinna spolupracovat a podávat zprávy čínské vládě.
Toto pravidlo je zakotveno v čínských zákonech, které vyžadují, aby čínské společnosti poskytovaly informace a podporu vládním orgánům, včetně zpravodajských služeb.
Problém nastává, když evropští nebo čínští manažeři odmítnou tuto spolupráci, což může vést k tomu, že společnosti využívají evropský právní rámec k diskreditaci těchto osob.
Existují případy, kdy byli tito manažeři obviněni z různých přestupků, jen aby byli odstraněni ze svých pozic, čímž byla zajištěna kontrola loajálních vůči Pekingu.
Jedním z nejvýraznějších případů, který ukazuje na nebezpečí čínského vlivu v zahraničí, je incident s americkou firmou Mintz Group.
V dubnu 2023 došlo k razii v jejích kancelářích v Pekingu, kde čínské úřady zatkly pět čínských zaměstnanců této firmy. Společnost Mintz Group, specializující se na due-diligence, se stala terčem čínských úřadů zřejmě kvůli její práci na odhalování korupce a podvodů v Číně. Tento případ posílá varovný signál všem zahraničním firmám v Číně, že jakékoli snahy o sběr informací mohou být považovány za hrozbu, což může vést k zatčení nebo jiným formám represí.
Podobně i další firmy, které se pokusily získat informace o potenciálních obchodních partnerech v Číně, čelily vážným následkům. V roce 2013 byla například zatčena dvojice kanadských konzultantů v reakci na zadržení finanční ředitelky Huawei Meng Wanzhou v Kanadě. Čínská vláda často využívá tyto situace jako nástroj odplaty a zároveň jako způsob, jak zastrašit zahraniční firmy, aby se vyvarovaly jakéhokoli kritického zkoumání čínských subjektů.
Tyto propojené příběhy ze světa mezinárodního obchodu a politiky mají jedno společné: zahraniční investoři a politické struktury v Evropě musí projevovat mimořádnou opatrnost při jednání s čínskými partnery. Nevyzpytatelnost čínských obchodních a politických praktik může mít dalekosáhlé důsledky pro suverenitu a bezpečnost evropských zemí.
Český ponor do čínského obchodního světa
Do změti globálních dohod, obchodních závazků a diplomatických vztahů vstupuje příběh českého občana Qidong Henga – ředitele hrobčické továrny Shanghai Maling. Příběh, který naznačuje, co může člověk zažít, když se ponoří do čínského obchodního světa. Qidong Heng byl zpočátku ambiciózním investorem a průkopníkem, brzy se ale ocitl v nelehké situaci.
Co je na Hengově příběhu asi nejabsurdnější? V na zmařenou investici navazujících žalobách je žalován pouze Qidong Heng, a to i přesto, že byl jen místopředsedou sedmičlenného představenstva společnosti a podléhal dalšímu vedení z Číny. Tato skutečnost zaujala i soud. V dalším ze sporů – incidenčním – v daném insolvenčním řízení pak padají dotazy na účelnost žaloby zaměřenou na jednu osobu – Henga – i přesto že byl „místopředsedou představenstva“, tedy již z titulu funkce je jasné, že měl nadřízeného, který mu uděloval pokyny – někoho z mateřské firmy. Je to o to pikantnější, protože v průběhu let bylo účetnictví neustále kontrolováno pravidelnými čínskými audity a není tedy možné, aby čínská matka nevěděla, co se v České republice děje.
Čínský přístup je zkrátka ve všech případech plný nejasných pravidel a záhadných postupů. Pro Qidong Henga se pak podnikání v České republice plné slibů rychle změnilo ve složitou hádanku a nespočet právních problémů.
Jeho osobní zkušenost má přitom i globální relevanci. Odráží osudy a příběhy podnikatelů a investorů, kteří se snažili využít obrovský čínský trh, avšak nenásledovali přísných zadání ze strany svých mateřských společností.
Je jen jediná cesta, jak se vyvarovat problémům – plně následovat zadání z Číny, nehledě na legislativní dopady v Evropě. To ukazuje i Hengův příběh: „Kdokoliv, kdo má nebo chce mít obchodní styky s čínskými společnostmi, se může velmi snadno ocitnout ve stejné situaci,“ varuje Heng.
Příběh Qidong Henga akcentuje jednu základní pravdu: Čínský trh je bezesporu atraktivní. Nicméně pro jeho pochopení potřebujete znát více než čísla. Čínský trh je prostor, kde se prolíná kultura, politika a historie a často přináší výzvy, kterým musel čelit i zkušený podnikatel, jako je Qidong Heng.
Nakonec tedy drobné varování pro účastníky potenciálních investicí s čínskou stopou: Jste na to vše připraveni?
Jan Hrbáček
