INZERCE

Zvyšovat soběstačnost, snižovat administrativní zátěž, podporovat malé zemědělce. To jsou hlavní vize ANO pro zemědělství v příštím volebním období podle poslance Josefa Kotta. Foto: Pixabay

Kott (ANO): Naším cílem je zvyšovat soběstačnost

ANKETA EKONOMICKÉHO DENÍKU

Ekonomický deník postupně přináší profily odborných mluvčích politických subjektů, které mají šanci se po podzimních volbách dostat do Poslanecké sněmovny. Věnujeme se klíčovým rezortům. Dnes přinášíme anketní rozhovor o zemědělství s poslancem za ANO a místopředsedou Zemědělského výboru Josefem Kottem.

Jaké jsou hlavní vize ANO v oblasti zemědělství pro následující volební období?

Chtěli bychom pokračovat v práci, která probíhala v období koaličních vlád premiérů B. Sobotky a A. Babiše. Podařilo se nám zastavit propad soběstačnosti v základních potravinách, který byl výrazný. Nyní se dá říci, že u těch rizikových komodit je setrvalý stav. Naším cílem je v budoucím období soběstačnost zvyšovat. A to především u ovoce, zeleniny, brambor, vepřového a drůbežího masa, chovu dojného skotu, ale i u dalších komodit. Soběstačnost je důležitá pro zajištění dostatečného množství kvalitních čerstvých potravin pro naše občany za rozumnou cenu. V této nelehké době to všichni možná vnímáme více intenzivně. Podporou soběstačnosti také zajistíme tolik potřebná pracovní místa na venkově, a to nejen u vlastních zemědělců, ale i jejich dodavatelů a samozřejmě odběratelů.

Dále chceme pokračovat ve snižování administrativní zátěže pro zemědělce a stát. Tento úkol není vůbec jednoduchý, ale několik věcí se nám podařilo. Jako příklad uvedu zelenou naftu, kde se i díky Zemědělskému výboru, kde celou dobu působím, podařilo zavést limity spotřeby nafty na hektar a zvíře, a tím odpadla obrovská administrativní zátěž ze strany zemědělců i při kontrolách ze strany celní správy. Schválené normativy jsou o něco nižší než skutečná spotřeba, ale za snížení té zátěže to i zemědělcům za to stojí. Zjednodušení se podařilo i v jiných dotačních titulech. Chtěli bychom s tím pokračovat.

Naši oponenti nás kritizují, že podporujeme pouze velké zemědělce a o ty menší se nestaráme. Opak je pravdou. Vytvořilo se spoustu podpůrných programů, kde jsou malí zemědělci preferovaní. Například u úvěrů z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu se nemusí splácet celá jistina. I v rámci Programu rozvoje venova jsou speciální záměry pro malé zemědělce na podporu investic, kde je úspěšnost téměř 100 procent na rozdíl od větších zemědělců, kde investiční dotaci získá většinou méně než 50 procent žadatelů. To, že to tak je, dokládají nezpochybnitelná čísla. Když jsme jako hnutí vstupovali do vlády, tak o dotaci žádalo 27.830 zemědělců. Tento počet postupně rostl a v roce 2020 žádalo 30.327 zemědělců. To je o 9 procent více. V jiných zemích je trend naprosto opačný. Tam počet hlavně těch malých zemědělců prudce klesá. Do budoucna chceme podpořit menší zemědělce zavedením zvýšené platby na první hektary od 1.1. 2023.

Jaké hlavní legislativní úkoly podle Vás resort čekají?

Bude jich celá řada, abychom implementovali závěry reformy společné zemědělské politiky na současné období. Jsme ve velmi složité situaci. Všichni v EU věděli, že staré období končí 31.12. 2020 a že od 1.1. 2021 musíme fungovat podle nového rozpočtu a podle nových pravidel. A jaká je skutečnost? Je březen 2021 a zatím zemědělci nevědí, jak bude fungovat společná zemědělská politika do roku 2027. Když EU zjistila, že to nestihne, tak udělala na roky 21 a 22 přechodné období, takže jedeme podle starých pravidel. Ale i tak je deset minut po dvanácté hodině. Nyní odhadují definitivní schválení v létě letošního roku. Pak přijdou prováděcí vyhlášky Evropské komise a nastoupí implementace v legislativě ČR. To bude velmi náročné a vyžádá si to kus práce. Trochu mi to připomíná volební zákon. Ústavní soud tři roky rozhodoval o ústavnosti a zákonodárci mají několik měsíců na schválení novely volebního zákona.

Vedle toho také probíhá jednání ohledně Zelené dohody v EU, kde také mnoho navržených závěrů ovlivňuje zemědělství a potravinářství a bude se muset implementovat do naší legislativy.

Za sebe bych byl velmi rád, kdyby došlo ke schválení nějaké kompromisní rozumné varianty omezení prodeje zemědělské půdy. Jsme jediná země v EU, kde prodej tohoto vzácného zdroje obživy není nijak omezen, a to je velmi riskantní pro naše potomky.

Ing. Josef Kott (ANO). Foto: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Ing. Josef Kott je český politik a podnikatel, člen hnutí ANO, od roku 2013 poslanec Poslanecké sněmovny PČR za volební kraj Vysočina. Je místopředsedou Zemědělského výboru a členem Kontrolního výboru, dále členem Dozorčí rady Vinařského fondu a Státního zemědělského intervenčního fondu. Vystudoval fytotechnický obor na zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. Po ukončení studií nastoupil jako referent obchodní divize společnosti ZZN Pelhřimov, člena koncernu Agrofert, která vyrábí krmné směsi, minerální hnojiva nebo osivo. Dnes zde působí jako produktový manažer.

Jaké problémy resort nejvíc tíží? A jaké řešení pro ně přinášíte?

Velmi mi vadí dovoz zahraničních potravin za podnákladové ceny, především v době přebytku dané komodity vyprodukované v ČR. To likviduje české výrobce a velmi obtížně se tomu mohou bránit. Je to způsobené chováním obchodních řetězců, které jsou v zahraničních rukou a mají zcela dominantní postavení na maloobchodním trhu, a také vyššími podporami zahraničních zemědělců v porovnání s našimi. Pamatuji si, že když jsme hlasovali pro vstup do EU, tak nám bylo slibováno, že v krátké době budeme brát stejné dotace jako země původní EU 15. A jaká je realita? Rozdíly jsou obrovské v nárokových evropských dotacích, v kofinancování Programu rozvoje venkova, v národních dotacích a i daňových záležitostech. My jsme se po celé období snažili navyšovat národní dotace, abychom tento nesoulad o něco snížili. Přesto je tam velký rozdíl. Důležitá bude novela zákona o významné tržní síle, ale i diskuse na evropské úrovni, kdy budou tyto dotace na jednotném trhu srovnatelné.

Jak vidíte budoucnost českého zemědělství v delší časové perspektivě, včetně kontextu dění v Evropské unii, příp. na globální úrovni? A v tomto kontextu s ohledem na úzkou propojenost zemědělství s klimatickou změnou a ochranou životního prostředí – mělo by smysl spojit rezort zemědělství a životního prostředí?

Vzhledem k současnému úsilí EU v Zelené dohodě, kde představuje vliv zemědělství na životní prostředí mnohem důležitější roli, by to asi smysl dávalo, ale je třeba vše dobře promyslet. Jsem přesvědčen, že pokud bude nastavení v EU spravedlivé, tak se nemají čeští zemědělci čeho bát. Málo se píše o tom, že v ČR je výrazně nižší spotřeba pesticidů, průmyslových hnojiv na hektar nebo spotřeba antibiotik u hospodářských zvířat v porovnání s průměrem EU. Patříme v EU k těm nejlepším, a to bychom v rámci Zelené dohody měli zužitkovat. Spravedlivé nastavení je jedna z našich priorit. Dále i naše podpora větší soběstačnosti má pozitivní dopad na životní prostředí a emise. Není přece normální, abychom vozili obiloviny jako surovinu třeba do Španělska a z něj zpět vepřové maso. Je to tisíce a tisíce “zbytečných“ kamiónů a určitě to maso nebude nikdy tak čerstvé, jako když ho převezete několik málo kilometrů v rámci regionu, maximálně ČR.

Helena Sedláčková