Nový evropský telekomunikační systém, který zahrnuje stovky družic, unijní plán k řízení provozu na oběžných drahách a prohlubování kosmické spolupráce v Evropě. To byla hlavní témata kosmického summitu, který za české účasti proběhl ve francouzském Toulouse. Jednání se zúčastnil i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher na summitu, v rámci něhož proběhlo i jednání Rady EU pro vesmír, zdůraznil, že před Evropou stojí řada výzev. Jejich zvládnutí je podle něj natolik technologicky, vědecky a finančně náročné, že se bez vzájemné spolupráce neobejdou.
,,Jedním ze zásadních témat a cílů je přítomnost člověka ve vesmíru. Nelze ignorovat, že o ni usilují jak velké agentury, tak mnohé soukromé firmy. Evropa nemůže stát stranou, jinak zůstane v pilotovaných letech závislá na jiných zemích či poskytovatelích“, zdůraznil Aschbacher význam spolupráce státního a soukromého sektoru.
„Je třeba reagovat i na razantní nástup soukromého sektoru do kosmických aktivit a hledat nová partnerství s privátními firmami. Na těchto základech staví ESA návrhy nových kosmických programů, do nichž budou moci členské státy vstoupit na konci letošního roku, „řekl Aschbacher.
Zároveň připomněl význam kosmických aktivit pro suverenitu Evropy a potřebu držet krok s konkurencí ve světě (zejména s USA a Čínou). Generální ředitel ESA proto navrhl vytvoření skupiny, která se bude zabývat posílením evropského přístupu k přítomnosti člověka ve vesmíru.
Nový program družicového spojení
Eurokomisař Thierry Breton pak představil Program družicového zabezpečeného spojení Secure Connectivity a plán k tématu řízení provozu družic na oběžných drahách. Systém nabídne alternativu ke stávajícím pozemním telekomunikačním sítím, přičemž jeho signál dosáhne i do oblasti s horší dostupností spojení.
Příští měsíce tak budou ve znamení vyjednávání podoby tohoto systému, který by mohl poskytovat první služby vysokokapacitního spojení již v letech 2024 či 2025.
V červnu letošního roku převezme vyjednávání programu Secure Conectivity Česká republika.
Česká delegace
Českou republiku na summitu zastupoval náměstek ministra dopravy Jan Sechter, do jehož odpovědnosti kosmické aktivity spadají.
„Česká republika ve svém vystoupení zdůraznila, že je třeba se v případě zabezpečené konektivity vyvarovat duplikace a stavět na již existujících inciativách a nástrojích, které existují. Co se týče provozu, zabezpečení a rozvoje trhu, měla by se využít expertiza agentury Agentury EU pro kosmický program (EUSPA), která sídlí v Praze,“ uvedl.
Agentura EUSPA bude hrát významnou roli v řízení systému nové technologie kvantového šifrování, která bude nabízet jedno z nejbezpečnějších možných spojení vůbec.
Emmanuel Macron: na rozvoji kosmických aktivit závisí suverenita Evropy
Francie přikládá kosmickým aktivitám výrazný význam. To dokládá i přítomnost francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Ten zdůraznil nezbytnost rozvoje kosmických aktivit, protože na nezávislých telekomunikačních, navigačních a pozorovacích systémech, nezávislém přístupu do vesmíru, závisí suverenita Evropy.
Vyzval k těsnější spolupráci členských států, agentury ESA, Evropské komise a průmyslu.
Předmětem jednání ministerské Rady ESA bylo zejména prohlubování evropské spolupráce ve vesmíru. K největším akcelerátorům patří využití kosmických technologií a aplikací pro zelenou budoucnost, odolnost proti krizím a také samotná ochrana kosmických infrastruktur.
Kosmická tříšť: hrozí riziko srážek
Eurokomisař Thierry Breton ministrům také představil návrh kroků směřujících k zavedení řízení provozu na oběžných drahách. S rychlým nárůstem počtu družic a takzvané kosmické tříště, tedy úlomků vysloužilých družic či horních stupňů nosných raket, se rapidně zvyšuje riziko srážek aktivních družic s některým z úlomků. Tím je ohrožena funkčnost a životnost družic, na jejichž datech a službách závisí na deset procent unijního HDP.
„Evropská unie má již možnost částečně sledovat provoz na oběžných drahách, avšak tento systém je třeba značně posílit a v dalších krocích jít ještě dál, a to ke snižování rizika srážek zachování kapacity oběžných drah i pro další generace, uzavřel
Jana Bartošová
