Za vysoké ceny elektrické energie nemůže jen krvelačný režim Vladimira Putina v Rusku. Svůj díl viny nese také Francie, kde koroze a jiné problémy vyřadily z provozu polovinu z celkového počtu a výkonu jaderných reaktorů. Zdá se, že platí jednoduchá rovnice: drahý a přiškrcený plyn z Ruska plus omezený výkon francouzských reaktorů rovná se vysoké ceně elektřiny v Evropě.

V minulém týdnu tak byla v provozu pouze polovina z celkového instalovaného výkonu francouzských jaderných bloků, který v součtu dosahuje 56 600 megawattů. Francie, která byla po dlouhé roky největším exportérem elektřiny v Evropě, teď musí 10 až 15 procent své spotřeby pokrývat dovozem energie z Německa, Belgie, Británie, Švýcarska a Španělska.

Výsledkem je vyšší cena elektřiny. Zatímco v dopoledních a odpoledních hodinách se v minulém týdnu v zemích střední Evropy na spotovém trhu platilo okolo 170 eur za megawatthodinu, ve Francii to bylo 240 eur. Méně výrazný je tento rozdíl v ranní a večerní špičce, kdy je nouze v celé Evropské unii. Cena ve špičce dosahuje 250 až 300 eur/MWh v celém obchodně propojeném regionu od Francie až po Rumunsko.

Chybějících 28 tisíc megawattů výkonu v jádře v praxi znamená, že v provozu musí být i drahé plynové elektrárny. Cena elektřiny odpovídá nákladům nejdražšího zdroje, který je v danou chvíli v provozu. Situace je o to horší, že vypadl i další oblíbený zdroj levné elektřiny na export; nezvyklé sucho omezilo provoz vodních elektráren v Norsku.

Polovina reaktorů stojí

Ale zpět k Francii a jádru. Kontrola v prosinci loňského roku odhalila korozi v blízkosti svarů na potrubí bezpečnostního vstřikovacího systému v jaderné elektrárně Civaux. Nejprve na prvním bloku, pak i na druhém. Před měsícem už bylo mimo provoz 30 z 56 jaderných bloků. Dvanáct z nich kvůli korozi a trhlinám na potrubí, další kvůli údržbě nebo pravidelné kontrole po desetiletém provozu.

Problém s korozí se nachází v primárním okruhu reaktoru. „Opravu trhlin nelze provést bez zastavení reaktorů, což ochromí výrobní kapacitu francouzské jaderné energetiky tím, že způsobí nedostupnost části reaktorů,“ uvedl k problému Bernard Doroszczuk, prezident francouzského jaderného dozoru (Autorité de Sûreté Nucléaire, ASN).

Tady se dostáváme k dalšímu problému. Francouzské jaderné reaktory stárnou, po 50 letech provozu je bude nutné nákladně modernizovat, nebo (taktéž nákladně) odstavit a nahradit. Starší generace 900megawattových reaktorů byla spuštěna do provozu během let 1978 až 1987, takže už mnoho času nezbývá.

V této souvislosti je úsměvné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona z letošního února. Během kampaně před svým znovuzvolením přislíbil výstavbu až 14 nových reaktorů do roku 2050, první má být hotový v roce 2035. Přesto má podíl elektřiny z jádra, který v minulých letech ve Francii dosahoval až 78 procent, do roku 2035 klesnout na 50 procent.

Mohlo by vás zajímat

Kde jen udělali soudruzi chybu?

Varováním může být výstavba nového 1650megawattového reaktoru třetí generace EPR v elektrárně Flamanville v Normandii, která se vleče jako francouzský artový film. Ani po 14 letech od zahájení výstavby stále není blok Flamanville 3 hotový. Podle původních plánů měl nový zdroj stát 3,3 miliardy eur a už dávno měl fungovat. Poslední známý odhad hovoří o cifře 12,7 miliardy eur (310 miliard korun) a spuštění do provozu na jaře 2023.

Dva reaktory typu EPR už jsou sice hotové v čínském Taishanu, ale také tady to zavání ostudou. Loni v červnu na prvním bloku taishanské elektrárny došlo k poškození palivových tyčí, což si následně vyžádalo mimořádnou odstávku bloku. V listopadu pak Radio France International Chinese uvedlo s odvoláním na zdroj ze společnosti EDF, že poškozených tyčí nebo oficiálně udávaných pět, ale sedmdesát. A že za problémy může být vadný design reaktoru EPR.

Pro připomenutí: francouzský jaderný koncern EDF je jedním ze tří uchazečů o stavbu nového bloku dukovanské elektrárny. O zakázku za stovky miliard korun bude soupeřit s korejskou společností KHNP a americkým Westinghousem. Naopak ruský a čínský uchazeč byli po loňském rozhodnutí vlády z tendru vyřazeni.

David Tramba