INZERCE

Československé hranice byly z vůle totalitního režimu téměř nepropustně zabezpečeny proti pokusům o opuštění země. Řadu lidí, pokoušejících se o emigraci, pochytali příslušníci pohraniční stráže. Foto: Ústav pro studium totalitních režimů

Kontroverzní rozhodnutí ministerstva: Odškodnění 1 440 korun za 12 dní komunistické vazby a vyhoštění. Emigrant skončil v rukou Stasi

Alexander Herrmann, občan bývalé Německé demokratické republiky, byl roce 1989 zatčen československými pohraničníky pro podezření z přípravy trestného činu opuštění republiky. Strávil dvanáct dní ve vazbě. Česká strana poté Herrmanna předala do rukou východoněmecké tajné policie. Herrmann byl po letech v České republice plně rehabilitován. Od ministerstva spravedlnost pak i získal za nedobrovolný pobyt ve vazbě odškodnění. Celých 1440 korun.

„Ministerstvo spravedlnosti projednalo žádost podanou dne 7. 1. 2021, kterou se v zastoupení pana Alexandera Herrmanna domáháte náhrady škody podle zákona č.119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, a přiznává Vašemu klientovi částku celkem 1 440 korun. Plnění zasíláme na Váš účet,“ napsala 2. července advokátovi Lubomíru Müllerovi Marta Ublová z ministerstva spravedlnosti.

„Ministerstvo spravedlnosti připravilo další ´skvělé´ odškodnění, tentokrát pro rehabilitovaného německého občana pana Alexandera Herrmanna, jemuž přiznávají celých 1 440 Kč za věznění od 26. 6. 1989 do 7. 7. 1989. K tomu jen podotýkám, že poté nebyl propuštěn na svobodu, ale byl vydán ´do spárů´ Stasi,“ zareagoval na vyřízení žádosti advokát Lubomír Müller.

Stasi byla obdobou české StB. Ministerium für Staatssicherheit (Ministerstvo státní bezpečnosti), známá spíše jako Stasi, byla hlavní tajnou službou a rozvědkou Německé demokratické republiky – socialistického východního Německa. Stasi byla široce uznávána jako jedna z nejefektivnějších výzvědných organizací na světě. Motto Stasi znělo „Schild und Schwert der Partei“ (Štít a meč strany), což ukazovalo na přímé spojení se Sjednocenou socialistickou stranou Německa (SED).

Ani západní experti na Německou demokratickou republiku si před rokem 1989 nedokázali představit, jak hustá byla síť důstojníků, úředníků a spolupracovníků Stasi. Pro srovnání – československá StB si koncem 80. let podle dostupných informací vystačila přibližně s pětinou.

Příprava emigrace

Ale zpět k příběhu Alexandera Herrmanna. Ve spisu odboru vyšetřování Krajské správy Sboru národní bezpečnosti v Plzni se lze dočíst, že byl Alexander Herrmann byl 26. 6. 1989 v 17:10 hodin zajištěn hlídkou Pohraniční stráže v prostoru hraničního pásma u Starého Hrozňatova.

Dále ve spise stojí, že dne 27. 6. 1989 správa pasů a víz SNB v Praze vydala rozhodnutí o tom,
že byl Herrmann administrativně vyhoštěn z území ČSSR do NDR a k zabezpečení výkonu tohoto rozhodnutí byl zajištěn na dobu nezbytně nutnou k provedení vyhoštění z území Československé socialistické republiky do Německé demokratické republiky.

Usnesením odboru vyšetřování Krajské správy SNB odbor vyšetřování státní bezpečnosti v Plzni, ze dne 30. 6. 1989 byla Herrmannova věc, týkající se přípravy k trestnému činu opuštění
republiky odložena. S poukazem na to, že sice vnikl do hraničního pásma, odkud se ale vrátil do obce Starý Hrozňatov, aby vyčkal do večerních hodin s tím, že státní hranice překročí později, jenže ho mezitím zadržela hlídka Pohraniční stráže z nedalekých Slapan.

„Tudíž vzhledem k okolnostem je trestní stíhání neúčelné. Z protokolu o vyhoštění cizince z území ČSSR Krajské správy SNB odbor vyšetřování státní bezpečnosti Plzeň ze dne 4. 7. 1989, č. j. ČVS-353/89, USNV-13-73/416-89, vyplynulo, že dne 7. 7. 1989 byl Alexander Herrmann z území ČSSR vyhoštěn přes OPK Praha — Ruzyně — letiště,“ stojí v rehabilitačním usnesení chebského soudu.

Faksimile rehabilitačního rozhodnutí chebského soudu v kauze pokusu Alexandera Herrmanna o nezákonné překročení československých hranic. Foto: Jan Hrbáček

Herrmannův právní zástupce Lubomír Müller podal po rehabilitaci svého klienta žádost o odškodnění na ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo o žádosti rozhodlo kladně. Nicméně s diskutabilním výsledkem. odškodnění 1 440 korun za 12 dní vazby a deportaci do NDR. „´Vědecky´ mi pak vysvětlují, proč mu víc přiznat nemohou,“ zlobí se Lubomír Müller.

Možnost valorizace absentuje

Usnesením Okresního soudu Cheb byla vyslovena žadatelova účast na soudní rehabilitaci ve vztahu k nezákonnému omezení osobní svobody od 26. 6. 1989 do 7. 7. 1989. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 12. 2020, uznalo ministerstvo spravedlnosti.

Úřednice Marta Ublová pak vysvětluje, jak došla k výši odškodnění za 12 dní vazby a deportaci do NDR. Přiznaná částka podle Ublové zahrnuje: paušální náhradu ušlého výdělku 1.000,-Kč (dle správného výpočtu v žádosti), paušální náhradu nákladů vazby 240,-Kč (dle správného výpočtu v žádosti) a paušální náhradu nákladů trestního řízení ve výši 200,-Kč.

„Pro posouzení žádosti z hlediska právního režimu je podstatné, že byla vyslovena účast žadatele na soudní rehabilitaci dle § 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., lze proto pro účely odškodnění užít ust. § 23 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb.2 Bylo ověřeno, že žádost byla podána včas k tomu oprávněnou osobou na podkladě pravomocného soudního rozhodnutí,“ napsala v rozhodnutí Marta Ublová.

Podle Marty Ublové nemohlo být vyhověno požadavku na valorizaci odškodnění k aktuálnímu času pro absenci opory v právních předpisech.

„Nebylo vyhověno též požadavku na odškodnění 60.000,-Kč za předání orgánům STASI. Tento případ nelze srovnávat s případy násilím vystěhovaných sedláků (kulaků). Sedlákům poškozeným v rámci akce „K“ je přiznáváno 60.000,-Kč jako odškodnění majetkové újmy vzniklé v souvislosti s násilným vystěhováním, zabavením majetku a jako náhrada nákladů nutných na zajištění nového živobytí. V daném případě není pro uplatněný nárok opora v právních předpisech. Žadatel takto uplatňuje spíše náhradu nemajetkové újmy,“ vysvětluje v rozhodnutí Marta Ublová.

„Žadatel požaduje odškodnění za předání orgánům STASI do NDR, přičemž samotný akt předání nebyl rehabilitován. Nicméně i kdyby žadatel disponoval rehabilitačním rozhodnutím ve vztahu k předání orgánům cizího státu, nárok na zadostiučinění není dán s odkazem na nález pléna ÚS sp.zn. Pl. ÚS-st. 39/14. Tímto pokládejte projednání Vaší žádosti za ukončené. Pro případ, že nebudete s výsledkem předběžného projednání srozuměni, odkazujeme na možnost uplatnění nároku cestou občanskoprávní žaloby,“ dodává v rozhodnutí o odškodnění úřednice ministerstva spravedlnosti.

Ještě je zapotřebí zmínit důležitý dodatek. Alexander Herrmann se rozhodl, že odškodnění, které mu vyplatí ministerstvo spravedlnosti, věnuje ve prospěch domova pro seniory v Mariánských Lázních.

Jan Hrbáček