INZERCE

Podnikatel Tomáš Horáček při násilném vniknutí do sídla Fair Credit Czech v Ostravě. Foto: Jan Hrbáček

Kontroverzní podnikatel Horáček chtěl uplatnit tutéž pohledávku u dvou soudů

Kontroverzní severočeský podnikatel Tomáš Horáček chtěl uplatnit tutéž pohledávku u dvou pražských soudů. Zatímco soud na Praze 10 mu vyšel vstříc a exekuci nařídil, soud na Praze 1 s návrhem vyběhl. Obvodní soud pro Prahu 1 na rozdíl od Obvodního soudu pro Prahu 10 zjistil, že osoba, která sepsala uznání dluhu, nebyla oprávněna za tuto společnost jednat. Právní jednání, které bylo obsahem notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, je pak podle soudu nutno „považovat za neplatné, protože nebylo činěno oprávněnou osobou“ a „notářský zápis o neplatném právním jednání nelze považovat za řádný a platný exekuční titul“.

Ekonomický deník před krátkým časem zveřejnil, že kontroverzní podnikatel ze severních Čech Tomáš Horáček po pokusu o nepřátelské převzetí poskytovatele nebankovních úvěrů atakuje další úvěrovou společnost – Simfina. Činí tak prostřednictvím sporné exekuce, jejímž vykonavatelem je policií stíhaný exekutor Igor Ivanko. Společnost se exekuci brání a obrátila se na soud, Exekutorskou komoru i ministerstvo spravedlnosti.

Akciová společnost Simfina je poskytovatelem nebankovních úvěrů, na kterém působí cca 13 let. V roce 2023 se o možnost odkoupení akcií společnosti začal zajímat lobbista a spolupracující obviněný Tomáš Horáček.

Akcie společnosti však nakonec v roce 2024 koupil slovenský podnikatel Daniel Čečetka, což vyvolalo u Tomáše Horáčka výraznou nelibost.

Ta dostoupila vrcholu, když společnost Simfina uzavřela smlouvu o pachtu závodu Fair Credit Czech, o nějž Horáček za pomoci všech právních i zřejmě i protiprávních kroků Horáček usiluje už více než rok.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Osmnáctého března přichází do Simfiny oznámení o zahájení exekuce vydané exekutorem Igorem Ivankem pro údajnou pohledávku společnosti Prichafo s.r.o.

Společnost Prichafo měla údajně pohledávku vůči Simfině nabýt dne loni 13. října od společnosti CARMENTA TRADE s.r.o., která patří advokátovi Tomáše Horáčka Richardu Němcovi.

Z obchodního rejstříku vyplývá, že jednatelem společnosti Prichafo je Jiří Tůma, který má trvalý pobyt na Městském úřadu v Hrádku nad Nisou a vlastníkem společnosti Lenka Čemusová, taktéž z Hrádku nad Nisou.

Jednatelská oprávnění jednatele jsou pak omezena zápisem v obchodním rejstříku stejně jako je tomu u jiných společností ovládaných skrytě podnikatelem Tomášem Horáčkem, který nesmí z rozhodnutí soudu podnikat.

O nabytí obchodního podílu Lenkou Čemusovou se z obchodního rejstříku nedá nic zjistit. Což připomíná typický Horáčkův rukopis – ve sbírce listin je toliko notářský zápis notáře z Žatce Ondřeje Demuta, jehož služeb Tomáš Horáček několikrát využil. V zápise stojí, že se k němu dostavila Lenka Čemusová a prohlásila, že zápis v obchodním rejstříku neodpovídá skutečnosti.

Všechny změny se pak v obchodním rejstříku objevují přímým zápisem notáře Demuta 17. března, den před zahájením exekuce Simfiny Igorem Ivankem.

Tohoto soudního exekutora pověřil vedením exekuce soudce Obvodního soudu pro Praha 10 Jiří Kalaš, soudce. Kalaš měl mimochodem v roce 2017 problém s jinou exekucí, který nazval „nedopatřením“.

Osmnáctého března došlo v rámci exekuce k zablokování všech bankovních účtů společnosti Simfina.

Když se majitel následující den snažil u exekutora zjistit, o jakou exekuci se vlastně jedná, bylo sídlo exekutora obleženo policií.

Společnost se exekuci brání, ale zatím marně. Od soudu nemá žádný aktuální výstup a váznou i kontrolní mechanismy ministerstva spravedlnosti a Exekutorské komory, jak jsme zmínili v předchozím textu nebo ZDE.

Ten samý titul dvakrát u soudu

Ekonomický deník nyní ale zjistil, že tutéž údajnou pohledávku za společností Fair Credit Czech za společností Prichafo ve výši 88 646 383 korun se Tomáš Horáček pokusil uplatnit u jiného soudu a vůči jiné společnosti – Gulf Oil. Obvodní soud pro Prahu 1 s ním, na rozdíl od Obvodního soudu pro Prahu 10, ale rychle vyběhl. Exekuce byla sice nařízena, jejím vykonavatelem byl opět exekutor Igor Ivanko, ale soud po podání návrhu na zastavení exekuce svoje jednání přehodnotil a exekuci jako neoprávněnou zastavil.

I tato exekuce souvisí s pokusem o nepřátelské převzetí poskytovatele nebankovních úvěrů Fair Credit Czech, kterému se Ekonomický deník dlouhodobě věnuje, například ZDE.

„Předmětnou exekuci na základě notářského zápisu je nutno považovat za součást protiprávních pokusů o
převzetí závodu Fair Credit Czech s.r.o., který pro svou protiprávnost nemůže požívat právní ochrany. Oprávněná nejen že o těchto skutečnostech musela vědět, ale musela se jich i přímo účastnit, což je evidentní nejen ze sledu kroků oprávněné, ale může to potvrdit i Jaroslav Ptáček, který za oprávněnou ve věci sepsání předmětného notářského zápisu jednal,“ stojí návrhu na zastavení exekuce, na jehož základě byla exekuce nakonec zrušena.

Obvodní soud pro Prahu 1 po podání návrhu ze souhlasu dozorčí rady obchodní společnosti Fair Credit Czech zjistil, že jím členka dozorčí rady Ekaterini Sluková udělila souhlas jednateli Fair Credit Czech Jaroslavu Ptáčkovi k právnímu jednání spočívajícímu v jednostranném uznání pohledávky, závazku dluh
z pohledávky splnit se svolením k přímé vykonatelnosti. „Přičemž pohledávkou je míněn dluh vůči společnosti Prichafo ve výši 88 646 383 Kč,“ zkonstatoval soud.

Soud dále konstatoval, že z exekučního titulu je zřejmé, že byl sepsán na žádost Jaroslava Ptáčka, jenž v rámci notářského zápisu učinil jednostranné uznání pohledávky, jež je předmětem této exekuce a
prohlásil, že je jednatelem Fair Credit Czech, v jejímž zastoupení toto právní jednání činí. Notář Šimon Březina si tuto skutečnost ověřil z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze.

Soud pak z úplného výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že Jaroslav Ptáček byl jednatelem Fair Credit
Czech pouze jediný den a to 25. října 2023, kdy jeho funkce vznikla. Ve stejný den, 25. října 2023, však zase zanikla, k výmazu došlo 22. listopadu 2023.

„Pokud jde o způsob jednání za společnost, za společnost zastupuje jednatel samostatně, s výjimkou ve výpisu zmíněného právního jednání, kdy je třeba písemného souhlasu dozorčí rady. Z předmětného výpisu dále plyne, že členkou dozorčí rady uvedené společnosti nikdy nebyla Ekaterini Sluková, jež udělila souhlas Jaroslavu Ptáčkovi k právnímu jednání, jež je obsahem exekučního titulu,“ vysvětlil dále soud.

Soud dále upozornil, že za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu a každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat.

„Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Výkon
rozhodnutí bude zastaven, jestliže byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným. Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. O zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu,“ napsala v rozhodnutí soudkyně Renata Tojnerová.

Soud totiž z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti Fair Credit Czech zjistil, že Jaroslav Ptáček, který jménem této společnosti sepsala uznání dluhu, který je obsahem exekučního titulu, nebyl ke dni sepsání exekučního titulu – 27. října 2023 – oprávněn za tuto společnost jednat. A stejně tak „Ekaterini Sluková, označena jako členka dozorčí rady předmětné společnosti ve skutečnosti nikdy její členkou nebyla a tudíž neměla oprávnění udělit souhlas k právnímu jednání, jež je obsahem exekučního titulu –
notářského zápisu“.

„Právní jednání, jež je obsahem předmětného notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je tak nutno považovat za neplatné, neboť právní jednání nebylo činěno k tomu oprávněnou osobou a notářský zápis o neplatném právním jednání nelze považovat za řádný a platný exekuční titul, na jehož základě může být exekuce vedena. Jak plyne z ustanovení občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, jež odporuje zákonu, soud proto exekuci zastavil, aniž by zkoumal další námitky povinné proti nařízené exekuci, lze se dočíst v rozhodnutí soudu.

Uvidíme, jak se k exekuci vůči poskytovateli nebankovních úvěrů Simfina za naprosto identických podmínek postaví Obvodní soud pro Prahu 10. Exekuce totiž stále běží, přestože byl podán návrh na její zastavení, ve kterém je argumentováno podobně jako v případě společnosti Gulf Oil.

„Obecně lze uvést, že zastavení exekuce je namístě tehdy, jestliže exekuce neměla být vedena nikdy, nebo původně vedena být měla, ale důvod pro její vedení dodatečně zanikl. Důvody zastavení exekuce jsou rozmanité. Může jít o případy čistě právního rázu (např. vykonávané rozhodnutí není ještě vykonatelné). Může jít ale také o otázky existence vymáhaného nároku. V exekučním řízení je totiž možné přezkoumávat, zda vymáhaný nárok po vydání exekučního titulu (např. rozsudku) nezanikl. Zastavení exekuce je možné, pokud to navrhne některý z účastníků exekučního řízení. Je též možné, aby exekuce byla zastavena z úřední povinnosti, aniž by zastavení kdokoliv navrhoval. Váš dotaz bude dále vyřizován v režimu zákona 106/1999 Sb. (zákon o poskytování informací pozn. red.),“ odpověděla na otázky Ekonomického deníku obecně místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 Tereza Krojová.

Iniciátor exekuce Tomáš Horáček měl mezitím podle zástupců Simfiny „prohlásit, že bude exekuci na společnosti Simfina držet klidně dva roky, i když ví že je neoprávněná, a ať si potom Simfina vymáhá škodu na firmě která nic nemá“.

Tomáš Horáček na dosavadní výzvy k vyjádření se Ekonomického deníku nereagoval.

Spolupracující obviněný, který telefonoval mobilem z „basy“

Kdo je Tomáš Horáček, který dle zjištění Ekonomického deníku stojí za oběma spornými exekucemi? Zmiňovaný podnikatel je pro policii a státní zastupitelství známou firmou. Když mu kvůli podnikatelským aktivitám za hranou zákona začalo „téct řádně do bot“, rozhodl se s policií a státními zástupci spolupracovat, aby nestrávil řadu let ve vězení.

Přestože mu za ekonomickou trestnou činnost hrozil nemalý trest, získal status spolupracujícího obviněného a odešel po dohodě o vině a trestu s trestem, který pokryl jeho pobyt ve vazbě. A to přesto, že ve vazbě nezákonně používal mobilní telefon, díky kterému v činnosti za hranou zákona pokračoval dokonce se pokoušel i ovlivňovat svědky.

„Tomáš Horáček začínal svou kariéru jako pravá ruka nechvalně proslulého kmotra ČSSD, někdejšího kmotra Teplic, Petra Bendy. Pro něj podle médií organizoval nábory černých duší do severočeské sociální demokracie. Z ústecké buňky ČSSD byl v roce 2009 vyloučen poté, co vyšlo najevo, že byl odsouzen za jízdu bez řidičského oprávnění a čelil obžalobám za podvody. Právě za pojistný podvod při havárii osobního vozu byl v roce 2011 pravomocně odsouzen k osmi měsícům vězení s podmínečným odkladem na dva roky,“ napsal týdeník Euro.

Později se Horáček začal věnovat své firmě První chráněná dílna, jejímž byl stoprocentním vlastníkem a která zaměstnává handicapované osoby. Proto začala firma od roku 2014 získávat desítky veřejných zakázek například od nemocnic nebo úřadů. Organizace Transparency International však již v roce 2015 upozornila na to, že drtivou většinu zakázek řeší firma subdodávkami a handicapovaní se na jejich realizaci nijak nepodílejí. Společnost získala od státu stovky veřejných zakázek za více než miliardu korun, zmínilo Euro.

Za První chráněnou dílnu lobboval mimo jiné tehdejší předseda KSČM Vojtěch Filip. Ten se na přelomu let 2017 a 2018 za firmu opakovaně přimlouval na Finančním úřadu Ústeckého kraje, který kritizoval za to, že v Horáčkově společnosti zahájila kontroly na zneužití dotací. Filip vzal podnikatele také na poslaneckou cestu do Kazachstánu, za což dostal od Horáčka 500 tisíc korun. Policie tak nakonec došla k závěru, že o úplatek pro Filipa nešlo. Věc ale předala finanční správě s tím, aby doměřila alespoň daň.

Lhal jako svědek?

V roce 2018 policie zadržela podnikatele Tomáše Horáčka kvůli podezření z korupčních praktik kolem veřejných zakázek ve zdravotnictví. Horáček byl následně obviněn z uplácení a ovlivňování veřejných zakázek, kdy jeho firma měla v minulosti získat zakázky nemocnic Na Bulovce a Na Františku bez výběrového řízení, za což mu hrozil až osmiletý trest odnětí svobody.

V roce 2021 však došlo mezi žalobcem Zdeňkem Matulou z Vrchního státního zastupitelství v Praze a Horáčkem k dohodě o vině a trestu a Horáček tak získal status spolupracujícího obviněného. Šlo konkrétně o trest ve výši šesti měsíců ve vězení, pokutu pět milionů korun a sedmiletý zákaz působení v obchodních společnostech.

Této dohody dosáhl Horáček i proto, že měl ve svých výpovědích označit celou řadu dalších lidí jako pachatele údajné trestné činnosti. Podle serveru iDnes.cz ale z důkazů, které měl server k dispozici vyplývá, že Horáček ve svých výpovědích lhal.

Horáček měl dle iDnes.cz ve výpovědích uvést, že finanční prostředky, které použil na kauci k propuštění z vazby, nepocházely ze společnosti Svět zdraví. Avšak dle Horáčkových odposlechů a výpisů z bankovního účtu Horáčkova advokáta Michala Říhy, které měl server iDnes k dispozici, jasné vyplývá, že Horáček u výslechu nemluvil pravdu.

Výpisy z účtů dokládají finanční převody z notářské úschovy na účet firmy Svět zdraví a následně na účet Horáčkova advokáta Michala Říhy. Ten je následně převedl na účet Vrchního státního zastupitelství a byly tedy použity na zaplacení Horáčkovy kauce.

Finance ve výši 20 milionů korun měly být z firmy Svět zdraví zaslány na základě pokynu Jindřicha Štercla. Ten měl být do firmy dosazen právě Horáčkem. Prostřednictvím odposlechů pak byla zachycena komunikace, kdy Horáčkovi do vazby volal Štercl přímo z banky a informoval ho o tom, že peníze na kauci poslal z firmy Svět zdraví na účet Michala Říhy, advokáta Horáčka.

Tomáš Horáček na dotazy redakce iDnes.cz uvedl, že uvedené zveřejněné důkazy jsou součástí snahy ovlivňovat a zastrašovat jeho osobu v roli svědka prostřednictvím nepravdivých informací. Horáčkův advokát Michal Říha na dotazy iDnes nereagoval.

„Spolupracující svědek je ze zákona povinen vypovědět pravdu a nesmí lhát. V případě, že lže, je jeho důvěryhodnost, a tedy i využitelnost jeho výpovědí u soudu zanedbatelná. Pokud spolupracující obviněný ve svých výpovědích lže, dopouští se protiprávního jednání a hrozí mu další stíhaní za křivou výpověď,“ uzavřel server iDnes.

Jan Hrbáček