Vládní návrh novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev je již zařazen na program 70. schůze poslanecké sněmovny, která začne v úterý. Sněmovna to uvedla na svém webu. Bude se jednat o první čtení kontroverzní novely, označované jako Lex ČEZ. Proč kontroverzní? Podle kritiků je v rozporu s českou i evropskou legislativou, protože otevírá cestu k nefér vytěsnění menšinových akcionářů ze společnosti ČEZ.
Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti, tedy původce návrhu, je hlavním cílem novely zapracovat do českého právního řádu novou evropskou směrnici, která upravuje přeshraniční přemístění sídla, přeshraniční fúze a přeshraniční rozdělení. Jenže je tam cosi navíc – ustanovení týkající se nerovnoměrného rozdělení veřejně obchodované společnosti. To by podle novely bylo až příliš snadné. Navíc „pasuje“ jen na případ Skupiny ČEZ.
Účelový Lex ČEZ
Podle navržené legislativy má stačit ke schválení nerovnoměrného rozdělení 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, za podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií. Stát, který vlastní skoro 70 procent akcií ČEZ, by tak mohl (při obvyklé neúčasti většiny minoritních akcionářů na valné hromadě) snadno odhlasovat dělení, při kterém by stoprocentně dostal pod svou kontrolu elektrárny ČEZ a ostatním akcionářům by milostivě přenechal třeba rozvodnou síť, prodej elektřiny a ČEZ ESCO.
Jedním z nejvíce viditelných kritiků zmíněné novely je právník Petr Bezouška. Upozornil na fakt, že se jedná o „účelovku“ pro jeden konkrétní případ – ČEZ. Také upozornil, že jinde v Evropě je asymetrické dělení svázáno přísnými požadavky. V Německu, Itálii, Belgii či Estonsku pro něj vyžadují jednomyslný souhlas akcionářů, v Rakousku, Švýcarsku či Dánsku je nutný souhlas 90 procent všech akcionářů, napsal Bezouška na svém facebookovém profilu. Tvrzení zástupců vlády, že podobná pravidla jako v návrhu novely jsou v Evropě běžná, jsou tedy mylná a zavádějící.
Petr Bezouška na podivnost navrženého zákona upozornil jako první již v lednu. Za tuto kritiku byl Bezouška v dubnu potrestán vyhozením z Legislativní rady vlády (LRV). Tedy řečeno vládním úřednickým newspeakem, tak byl „optimalizován“. V návrhu na jednání vlády bylo doslova napsáno: „Zároveň se vládě navrhuje odvolat dosavadní členy Legislativní rady vlády prof. JUDr. Jiřího Jelínka, Csc., a JUDr. Petra Bezoušku, Ph.D., a to s ohledem na nutnost optimalizovat činnost LRV s přihlédnutím k potřebám vlády, a to při zachování stávajícího počtu členů LRV.“
Vládní legislativci před návrhem varují
LRV pokračuje v kritice kontroverzní novely, pouze volí diplomatičtější formulace než její odvolaný člen. Analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr se na základě „stošestky“, tedy dle zákona o svobodném přístupu k informacím, dostal k dokumentu, který LRV odeslala vládě 25. května. Tedy zhruba týden poté, co vláda premiéra Petra Fialy zmíněnou změnu zákona schválila.
Podle textu, které Šnobr zveřejnil na svém twitterovém účtu, má LRV k novele dál vážné výhrady. Vládní legislativci upozornili na rozpor s nálezem Ústavního soudu z roku 2005, který považuje vytěsnění minoritních akcionářů za přijatelné jen tehdy, pokud má většinový vlastník 90 a více procent. Stejně tak zde vidí rozpor s legislativou Evropské unie a porušení mezinárodních dohod o ochraně investic. S nadsázkou lze dodat, že by Česko u zahraničních i domácích investorů zařadilo do kategorie „banánových republik.“
Podle dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku prosazuje myšlenku stoprocentního ovládnutí Skupiny ČEZ nebo aspoň její klíčové výrobní části top management ČEZ vedený Danielem Benešem. Chce si touto cestou usnadnit například plánovanou výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.
David Tramba
