Vyškrtnutí kontrol ziskovosti solárních elektráren z let 2009 a 2010 nepřímo souvisí i s bitcoinovou kauzou. Nejasnosti okolo bitcoinů darovaných státu mocensky oslabily ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Poslanci toho využili a po měsících mlčení dali najevo, že s takzvanými Stanjurovými přílepky nesouhlasí. Tak popisují zdroje Ekonomického deníku překvapivý obrat, který nastal v Poslanecké sněmovně.
Následující analýzu Ekonomický deník zpracoval na základě dostupných informací a rozhovorů s aktéry. Zásadní roli v celém příběhu sehráli senátoři, nejvíc se věci angažoval předseda hospodářského výboru Miroslav Plevný (STAN). V horní komoře dlouhodobě roste frustrace z toho, že poslanci jejich připomínky neberou příliš vážně. A že zákony vrácené senátem schválí skoro vždy v původní sněmovní verzi. Rozhodli se proto udělat ze Stanjurových přílepků exemplární příklad. Na druhý pokus uspěli a v červnu prosadili jejich vyškrtnutí z české legislativy.
Neméně důležitá byla role Solární asociace a dalších sdružení z oboru zelené energetiky. Jejich zástupci oslovili řadu poslanců a vysvětlili jim celou problematiku. Mnozí poslanci z vládního tábora přiznali, že měli dříve pouze jednostranné informace. Ministerstvo financí jim tvrdilo, že „solárníci mají nemravné zisky a že výplatu provozní podpory lze bez potíží zastavit.“
Návrh, kde bylo vše špatně
Na otázku, co vlastně bylo špatně na individuálních kontrolách ziskovosti solárních elektráren, lze odpovědět, že úplně všechno. Návrh totiž předpokládal, že vlastníci elektráren mají k dispozici všechny účtenky a doklady za posledních 15 let. Hlavně v případě fotovoltaických elektráren, které během té doby změnily majitele, to lze těžko splnit. Stejně tak se měli jejich majitelé stát jasnovidci a odhadnout vývoj cen elektřiny do roku 2030, ale i po tomto datu.
Podle zdrojů Ekonomického deníku z oboru fotovoltaiky byl Stanjurův návrh individuálních kontrol ziskovosti připraven tak, aby jej málokdo dokázal splnit. Investoři by tak přišli o podporu kvůli nesplnění podmínek, nebo by to sami vzdali. Stát by sice ušetřil zhruba 25 miliard korun na provozní podpoře, avšak za cenu znehodnocení soukromých investic a bankrotu mnoha firem. Některé z nich stále ještě splácejí bankovní úvěry, které si v letech 2009 a 2010 na stavbu elektráren vzali.
Jistý vliv měl také nesouhlasný dopis, který české vládě odeslali velvyslanci Německa, Rakouska a Norska. Právě z těchto zemí pochází část zahraničních vlastníků velkých solárních parků na českém území. Proti zavedení individuálních kontrol ziskovosti se vedle Solární asociace postavil také Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a další zástupci byznysu.
Mohlo by vás zajímat
Bez připomínek a bez diskuse
Když ministr financí Zbyněk Stanjura svůj návrh v říjnu loňského roku představil, byl to pro celý obor šok. Chtěl vrátit do hry nejnižší možnou hodnotu vnitřního výnosového procenta (IRR) 6,3 procenta, která je uvedena v notifikačním rozhodnutí Evropské komise. To však počítalo jen s plošnými kontrolami ziskovosti, nikoli s individuálním posuzováním každé fotovoltaiky.
Stanjurův návrh přidali poslanci k tehdy projednávané novele energetického zákona, známé jako Lex OZE III. Stalo se tak těsně před druhým čtením ve sněmovně. Návrh neprošel mezirezortním připomínkovým řízením ani posouzením v Legislativní radě vlády. Nemluvě o zpracování dopadové studie RIA.
Už koncem loňského roku se proti návrhům ministra financí zvedl odpor v řadách poslanců vládní koalice. Stanjura tehdy přišel s metodou cukru a biče. Obětoval jeden z návrhů, který zahrnoval možnost snížit povolenou míru ziskovosti solárních elektráren. Současně prý kritici návrhu z řad poslanců koalice SPOLU dostali varování, že pokud ostatní přílepky nepodpoří, projeví se to na jejich umístění na kandidátkách do příštích voleb.
Jak to bylo dál
Opoziční hnutí ANO bylo vždy proti Stanjurovým přílepkům. Jeho poslanci správně upozorňovali na riziko znehodnocení soukromých investic a negativní dopad na pověst Česka ve světě. „Je to mezinárodní ostuda pro Českou republiku. Solární investoři nejsou škůdci. Naše vláda to po volbách napraví,“ řekl o návrhu místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Nakonec to nebylo nutné, problém se sporným zásahem proti majitelům solárních parků se vyřešil ještě před volbami.
Následující vývoj okolo takzvaných Stanjurových přílepků si připomeňme ve stručném přehledu:
- 11.12.2024: Poslanci schválili ve třetím čtení novelu Lex OZE III, ze čtyř původních „Stanjurových přílepků“ byly schváleny dva – individuální kontroly a delší období pro vyhodnocení ziskovosti.
- 29.1.2025: Senátoři počtem 49 hlasů rozhodli o vrácení novely energetického zákona Lex OZE III zpět sněmovně. Důvodem byl nesouhlas s kontrolami ziskovosti solárních elektráren.
- 4.3.2025: Poslanecká sněmovna přehlasovala senát a potvrdila původní verzi novely Lex OZE III. K potvrzení senátní verze bez Stanjurových přílepků tehdy chyběl pouhý jeden hlas.
- 11.6.2025: Senátoři, tentokrát už počtem 65 hlasů, vrátili sněmovně další novelu Lex Plyn. Samotné znění novely jim nevadilo, přidali však k ní požadavek na vyškrtnutí kontrol solárních elektráren.
- 25.6.2025: Obrat v postoji sněmovny. Celkem 145 ze 161 přítomných poslanců hlasovalo pro senátní verzi novely Lex Plyn, zahrnující vyškrtnutí individuálních kontrol solárních elektráren z let 2009 a 2010.
Tento obrat měl více příčin. Převážil názor, že Lex Plyn vzhledem ke svému významu pro českou energetiku nesmí takříkajíc spadnout pod stůl. Vzhledem k blížícímu se termínu voleb do Poslanecké sněmovny bylo rychlé schválení jasnou prioritou napříč politickým spektrem. „Obětovat tak důležitý zákon jen kvůli individuálním kontrolám by byl velký hazard s budoucností české energetiky,“ řekl v červnu předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS).
Problém vyřešen, pachuť zůstává
K rychlému schválení zákona vyzývalo poslance i senátory také ministerstvo průmyslu a obchodu. Lex Plyn totiž zahrnoval také postup reagující na zpožděnou digitalizaci stavebního řízení. Pokud by novela nebyla schválena do konce června, vyvolalo by to chaos v povolovacích řízeních.
Nakonec to dopadlo dobře, ale některé škody už nelze nahradit. Část zahraničních investorů si podle zdrojů z trhu rozmyslela své plány na expanzi v oboru zelené energetiky. Dění okolo Stanjurových přílepků totiž dočasně postavilo Česko na úroveň „banánových republik“, ve kterých stát svévolně znehodnocuje soukromé investice. Pár let potrvá, než tato pachuť zmizí.
