Evropská komise prodloužila o dva měsíce lhůtu pro kontrolu nových pravidel pro adicionalitu (aby elektřina z obnovitelných zdrojů použitá při výrobě obnovitelných paliv pro dopravu nebiologického původu byla započítána jako plně obnovitelná – pozn. red.) a úspory skleníkových plynů, které by měly pomoci vytvořit evropský trh s vodíkem už v tomto desetiletí. Vyplývá to z oznámení Evropské komise.

Pravidla, která mají Evropské unie pomoci dosáhnout do roku 2030 cíle 10 milionů tun ročně výroby vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších 10 milionů tun ročně dovozu vodíku, mohla vstoupit v platnost před počátkem března.

Evropský parlament a Evropská komise ale mají nyní čas do dubna, aby návrhy přijaly nebo zamítly.

První akt v přenesené pravomoci se zaměřuje na předpisy pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů a adicionalitu; konkrétně na požadavky, aby elektřina z obnovitelných zdrojů použitá při výrobě obnovitelných paliv pro dopravu nebiologického původu byla započítána jako plně obnovitelná.

Aby byla adicionalita podle těchto pravidel uznána, nesmí být obnovitelnému aktivu poskytnuta provozní nebo investiční podpora a nemělo by být uvedeno do provozu více než 36 měsíců před vodíkovým zařízením, ke kterému je přímo připojeno.

Mohlo by vás zajímat

Druhý akt v přenesené pravomoci zahrnuje nařízení o úsporách emisí skleníkových plynů a podrobně popisuje metodiku, která by mohla být použita pro posouzení úspor emisí skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv pro dopravu nebiologického původu, jakož i z recyklovaných uhlíkových paliv.

V současné době se navrhuje minimální úspora emisí skleníkových plynů z používání recyklovaných uhlíkových paliv ve výši 70 procent.

Regulační jistota investorům

Tyto akty jsou součástí širokého regulačního rámce EU pro vodík, který zahrnuje investice do energetické infrastruktury a pravidla státní podpory a legislativní cíle pro vodík z obnovitelných zdrojů pro průmysl a dopravu. Zajistí, aby všechna obnovitelná paliva nebiologického původu (známá také jako RFNBO) byla vyráběna z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Oba akty jsou vzájemně propojeny a oba jsou nezbytné k tomu, aby byla paliva započítávána do cíle členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Poskytnou regulační jistotu investorům, neboť cílem EU je dosáhnout 10 milionů tun domácí výroby vodíku z obnovitelných zdrojů a 10 milionů tun dováženého vodíku z obnovitelných zdrojů v souladu s plánem REPowerEU.

První akt v přenesené pravomoci definuje, za jakých podmínek lze vodík, paliva na bázi vodíku nebo jiné nosiče energiem považovat za RFNBO. Zákon objasňuje zásadu adicionality vodíku stanovenou ve směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie.

Elektrolyzéry na výrobu vodíku budou muset být napojeny na novou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cílem této zásady je zajistit, aby výroba vodíku z obnovitelných zdrojů podněcovala ke zvyšování objemu obnovitelné energie dostupné v síti ve srovnání s tím, co již existuje. Tímto způsobem výroba vodíku podpoří dekarbonizaci a doplní úsilí o elektrifikaci, přičemž se zabrání tlaku na výrobu energie.

Zatímco zpočátku bude poptávka po elektřině pro výrobu vodíku zanedbatelná, po roce 2030 se s masovým rozšířením velkých elektrolyzérů zvýší. Komise odhaduje, že ke splnění ambice REPowerEU pro rok 2030, tj. výroby 10 milionů tun RFNBO, je zapotřebí přibližně 500 TWh elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ambice 10 milionů tun v roce 2030 odpovídá 14 procentům celkové spotřeby elektřiny v EU. Tato ambice se odráží v návrhu komise zvýšit cíl pro rok 2030 pro obnovitelné zdroje energie na 45 procent.

Akt v přenesené pravomoci stanoví různé způsoby, jimiž mohou výrobci prokázat, že elektřina z obnovitelných zdrojů používaná k výrobě vodíku splňuje pravidla adicionality. Dále zavádí kritéria, jejichž cílem je zajistit, aby byl vodík z obnovitelných zdrojů vyráběn pouze tehdy a tam, kde je k dispozici dostatek obnovitelné energie (tzv. časová a zeměpisná korelace).

Aby se zohlednily stávající investiční závazky a odvětví mohlo přizpůsobit se novému rámci, budou pravidla zaváděna postupně a navržena tak, aby se postupem času zpřísňovala. Pravidla konkrétně předpokládají přechodnou fázi požadavků na adicionalitu pro vodíkové projekty, které budou uvedeny do provozu před 1. lednem 2028.

Toto přechodné období odpovídá období, kdy budou elektrolyzéry rozšířeny a uvedeny na trh. Kromě toho budou moci výrobci vodíku každý měsíc do 1. ledna 2030 sladit svou výrobu vodíku se smluvními obnovitelnými zdroji. Členské státy však budou mít možnost zavést přísnější pravidla týkající se časové korelace od 1. července 2027.

Požadavky na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů se budou vztahovat jak na domácí výrobce, tak na výrobce ze třetích zemí, kteří chtějí vodík z obnovitelných zdrojů vyvážet do EU, aby se započítával do cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů.

Systém certifikace opírající se o dobrovolné režimy zajistí, aby výrobci, ať už v EU nebo ve třetích zemích, mohli jednoduchým a snadným způsobem prokázat svůj soulad s rámcem EU a obchodovat s vodíkem z obnovitelných zdrojů na jednotném trhu.

Druhý akt v přenesené pravomoci stanoví metodiku pro výpočet emisí skleníkových plynů během životního cyklu regionálních neziskových subjektů. Metodika zohledňuje emise skleníkových plynů během celého životního cyklu paliv, včetně emisí v předcházejících fázích, emisí spojených s odebíráním elektřiny ze sítě, ze zpracování a emisí spojených s přepravou těchto paliv ke konečnému spotřebiteli. Metodika rovněž objasňuje, jak vypočítat emise skleníkových plynů vodíku z obnovitelných zdrojů nebo jeho derivátů v případě, že je koprodukován v zařízení, které vyrábí fosilní paliva.

V roce 2020 přijala komise vodíkovou strategii, která stanoví vizi pro vytvoření evropského vodíkového ekosystému od výzkumu a inovací po výrobu a infrastrukturu a rozvoj mezinárodních norem a trhů. Očekává se, že vodík bude hrát významnou úlohu při dekarbonizaci průmyslu a těžké nákladní dopravy v Evropě i na celém světě.

V rámci balíčku „Fit for 55“ zavedla Komise několik pobídek pro jeho využívání, včetně povinných cílů pro odvětví průmyslu a dopravy.

Vodík je také klíčovým pilířem plánu REPowerEU, jehož cílem je zbavit se ruských fosilních paliv. Komise nastínila koncept vodíkového akcelerátoru, který má rozšířit zavádění vodíku z obnovitelných zdrojů. Cílem plánu REPowerEU je zejména to, aby EU do roku 2030 vyrobila 10 milionů tun a dovezla 10 milionů tun obnovitelného vodíku. 

Kromě regulačního rámce Komise rovněž podporuje vznik vodíkového odvětví v EU prostřednictvím významných projektů společného evropského zájmu. První významná iniciativa nazvaná IPCEI Hy2Tech, zahrnuje 41 projektů a byla schválena v červenci 2022, se zaměřuje na vývoj inovativních technologií pro hodnotový řetězec vodíku s cílem dekarbonizovat průmyslové procesy a odvětví mobility se zaměřením na koncové uživatele.

V září 2022 Komise schválila projekt IPCEI Hy2Use, druhý projekt, který doplňuje projekt IPCEI Hy2Tech a který podpoří výstavbu infrastruktury související s vodíkem a rozvoj inovativních a udržitelnějších technologií pro integraci vodíku do průmyslového odvětví.

(nik)