Iva Příkopová z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se ve svém příspěvku detailně věnovala problematice veřejné podpory s lokálním (místním) účinkem a uvedla celou řadu konkrétních příkladů, kterými se Evropská komise zabývala. Není bez zajímavosti, že více než polovina rozhodnutí byla přijata po řízení zahájeném na základě stížnosti. Při rozhodování o tom, zda se jedná o opatření lokální, se Komise řídila především takovými skutečnostmi, jako je blízkost hranic, povědomí o podpořených zařízeních v zahraničí, místní jazyk a místní klientela.
V úvodu svého vystoupení hovořila Iva Příkopová z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o definičních znacích, kdy se jedná o veřejnou podporu s lokálním (místním) účinkem. Zmínila vynaložení veřejných prostředků, zvýhodnění podniku, potenciál narušit soutěž na vnitřním trhu EU a potenciál ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Podle jejích slov, poslední ze zmíněných znaků vykládá Komise značně extenzivně, neboť není možné stanovit přesná kritéria a prahové limity, a proto je vždy analyzován případ o případu. Lokální místní účinek je posuzován z pohledu zákazníka a poptávky (zboží/služba v rámci ČR, spádovost, vzdálenost od hranic, možnost volby, unikátnost, inzerce v zahraničních médiích či zda je služba poskytovaná a propagovaná v češtině nebo zda se inzeruje v zahraničích médiích). Jako konkrétní příklad uvedla veřejnou podporu pro místní archeologické muzeum na Krétě, kdy komise potvrdila lokální účinek opatření, mimo jiné i proto, že muzeum nepředstavovalo takový potenciál a kritérium, kvůli kterému by se lidé rozhodovali pro výběr Kréty jako svojí turistické destinace.
V případě lokálního (místního) účinku z pohledu investora a nabídky je posuzováno, zda má opatření vliv na přeshraniční investice či možnost usazování podniků, zda existuje konkurent jakožto potenciální stěžovatel nebo zda nepatří příjemce k širší skupině podniků. Jako příklad uvedla Iva Příkopová českého provozovatele sportovních zařízení, u kterého Komise shledala jako rizikové, že příjemce je součástí širší skupiny, která má pobočky v jiných zemích, kde poskytuje ubytování a další služby. Zajímavými příklady z praxe, které Komise řešila, byla například stížnost na to, že černé londýnské taxíky mohou jezdit v jízdních pruzích pro autobusy a stěžovatelé z řad poskytovatelů jiných taxislužeb to vnímali jako omezení své podnikatelské činnosti, anebo stížnost na investiční podporu od dům s ošetřovatelskou péčí v německém městě Dahn, kdy byla poskytnuta podpora 5 milionů Euro soukromému subjektu, který objekt zrekonstruoval a poté pronajímal provozovali sociálních služeb. Komise v tomto případě považovala projekt za lokální, nevyloučila však, že by zahraniční subjekty nechtěly vstoupit na německý trh i s ohledem na to, že v samotném městě existuje podobné zařízení, jehož provozovatel má sídlo v Lucembursku.
Mimochodem, právě Lucembursko je podle Ivy Příkopové zemí, které se příliš nelíbí posuzování podle kritéria vzdálenosti podpořené služby od hranic. Jednak proto, že Lucembursko je malou zemí a vše je vlastně blízko hranice, a také z důvodu, že přes 40 % zdejší pracovní síly pochází z jiných států.
Závěr vystoupení patřil konkrétním rozhodnutím, kdy Komise konstatovala, že opatření je lokální, ale… ať už se jednalo o španělské kauzy, týkající se tištěných a digitálních médií v baskickém jazyce, nebo obnově infrastrukturních projektů na německém venkově. Dotkla se také několika českých příkladů, kdy Komise konstatovala lokálnost opatření, například v případě Vysoké školy logistiky v Přerově nebo v případě financování záchranné služby v Královehradeckém kraji.
Věra Staňková
O konferenci jsme psali:
Náměstek MF Landa: Veřejná podpora je skutečně hitem
Jak na podporu vědy, inovací a vývoje? Diskutuje se v Brně na konferenci ÚOHS
Mezinárodní konference ÚOHS o veřejné podpoře – sledujeme online
