Veganským steakům nebo slanině odzvonilo. Tyto rostlinné produkty již nebudou moci smět používat označení, která evokují potraviny z masa. Rozhodnutí oslavují chovatelé hospodářských zvířat, naopak stoupenci rostlinné stravy jej kritizují.
Členské státy Unie a europoslanci se dohodli na zákazu používání termínů souvisejících s masem, jako je „steak“ a „slanina“, k prodeji rostlinných potravin. Výjimku dostala dvojice pojmů: „burgery“ a „klobásy“. Ty tak zákazníci uvidí v regálech i nadále.
Široká škála dalších termínů souvisejících s masem bude naopak dobudoucna vyhrazena pouze pro živočišné produkty. Jde o slova jako steak, ribeye steak, roštěná a slanina.
Vítězství pro chovatele zvířat
Změnu požadovali zemědělci a farmáři, kteří považují za nespravedlivé, že se rostlinné potraviny označují podle tradičních pokrmů z masa, aby přilákaly více spotřebitelů. Chovatelé zvířat argumentují, že označení jako „burger“ nebo „steak“ umožňují alternativám masa těžit z pověsti zavedených živočišných produktů. Přísnější pravidla mají zlepšit transparentnost na vnitřním evropském trhu a zpřehlednit rozhodování spotřebitelů.
Změnu naopak kritizují výrobci rostlinných potravin a spotřebitelských skupin, které tento krok vnímají jako hrozbu pro rostoucí trh s veganskými a vegetariánskými potravinami. Chtějí, aby si mohly používat výrazy související s masem také u rostlinných variant potravin. Spotřebitelé podle nich dokážou i nadále rozlišovat mezi jednotlivými potravinami.
Podobně jako v dřívější bitvě o označování mléčných výrobků – kde jsou termíny jako mléko a máslo vyhrazeny pro produkty živočišného původu – se nyní zemědělci střetávají s nárůstem produkce rostlinných potravin, které nahrazují masné výrobky.
Zvýšení příjmů pro zemědělce
Omezení používání specifických termínů je součástí širšího reformního plánu, jehož cílem je zlepšit příjmy zemědělců posílením jejich role v potravinovém řetězci. Má se také posílit postavení organizací zemědělských výrobců a vyjednávají s maloobchodními řetězci.
Podle nových podmínek společné zemědělské politiky mohou unijní země poskytnout dodatečné finanční prostředky na podporu organizací producentů, aby se zajistilo, že zemědělci budou mít z produkce plodin a potravin co největší užitek.
