Výstavba nového sídla Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze by státní pokladnu vyšla na 470 milionů korun s DPH. Na nepovedenou rekonstrukci, jejímž důsledkem je zahalené torzo bývalého socialistického Prognostického ústavu, zatím státní kasa vynaložila téměř 64 milionů korun. Na vybudování nového sídla ovšem podle ministryně financí Aleny Schillerové nejsou zatím peníze. Materiály ústavu jsou klíčové pro desítky soudních sporů. Rekonstrukci ÚSTR vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově už je rok a půl ukryto pod jakousi bizarní rouškou. Poté, co totálně zkrachovala nákladná rekonstrukce Ústavu, byla budova v pražské Siwiecově ulici oděna do hávu z OSB desek a bílé lešenářské sítě.
Zakonzervování bývalého komunistického Prognostického ústavu stálo 3 569 198 korun s DPH. Ústav a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek (obě instituce jsou rozpočtově propojeny – pozn. red.) archivuje, zkoumá a připomíná důsledky činnosti zločinných organizací založených na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938 – 1945 a 1948 – 1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy demokratického státu. Archivní materiály jsou klíčové pro desítky soudních sporů, mimo jiné kvůli žalobám pro spolupráci s komunistickou Státní bezpečností, jako v případě českého premiéra Andreje Babiše.
Kvůli nevydařené rekonstrukci se obrátil na ministryni Alenu Schillerovou prostřednictvím interpelace jeden ze zakladatelů ÚSTR a nyní poslanec ODS Pavel Žáček. Šéfky resortu financí se mimo jiné dotázal: „Jak ministerstvo hodnotí aktuální stav realizace investičního záměru rekonstrukce vnějšího pláště a zateplení sídla? Jak probíhala ze strany ministerstva kontrola dodržování harmonogramu tohoto registrovaného investičního záměru? Proč podle Vašeho názoru nebyl tento harmonogram dodržen? Kolik finančních prostředků bylo již celkem vynaloženo? O jak velkou částku a kdy ÚSTR požádal ministerstvo o navýšení finančních prostředků na další průběh rekonstrukce, a jak to zdůvodnil? Vyplývá z informací ÚSTR, zda vůbec a kdy bude rekonstrukce dokončena? Je pro ministerstvo prodlužování této rekonstrukce a další navyšování investičních prostředků akceptovatelné?“ Odpověď ministryně byla pro historiky, archiváře a badatele zdrcující.
Když chybí 472 milionů
Připomeňme si trochu historických faktů. Rekonstrukce budovy sídla ÚSTR byla poprvé zahrnuta do investičních plánů schválením dokumentace programu „Rozvoj a obnova materiálně technické základny ÚSTR a ABS“. Tento program byl ministerstvem financí schválen v říjnu 2015. V programu se předpokládala vroce 2017 rekonstrukce obvodového pláště sídla ÚSTR v plánované hodnotě cca 150 milionů. Kvůli tomu byl navýšen rozpočet kapitoly ÚSTR v roce 2017 o 100 milionů a v roce 2018 o 31 milionů korun. ÚSTR pak posílil rozpočet ještě o prostředky EU – OPŽP ve výši 8,8 milionu korun a národních zdrojů OPŽP ve výši 13,3 milionů. Rekonstrukci sídla započala v září 2017 společnost Strabag, která vzešla z výběrového řízení.
„Realizaci projektu provázely technologické problémy, které generovaly vyšší finanční náročnost proti původnímu záměru — statika, rozvody, protipožární odolnost, azbest, památková ochrana. Vzhledem ke skutečnostem, které se projevily při odstraňování původního obvodového pláště, by došlo k navýšení hodnoty víceprací nad zákonem povolenou mez. Ztěchto důvodů byl smluvní vztah s tehdejším zhotovitelem stavby – firmou Strabag dohodou ukončen. Na budově byl odstraněn obvodovýplášťa azbest a aktuálně je stavba zakonzervovaná,“ shrnula ministryně financí fatální neúspěch o rekonstrukci sídla, který nemá v historii státních institucí obdoby. Doposud bylo na rekonstrukci, jejímž výsledkem je odhalené torzo budovy, zahalené do OSB desek a plachty, vyčerpáno 63,8 milionů korun.
Alena Schillerová podotkla, že ÚSTR plánuje druhou fázi rekonstrukce už od počátku roku 2019. „V současné podobě navrhovaný postup ze strany ÚSTR znamená celkovou rekonstrukci, byť realizovanou v rámci původního, několikrát prolongovaného, stavebního povolení. Fakticky má totiž dojít k výměně nosných stavebních prvků a stropů. Vzhledem k rozsahu plánovaných stavebních prací spolu s výběrem zhotovitele stavby je vysoce pravděpodobné další oddálení dokončení stavby,“ napsala v odpovědi na interpelaci Pavla Žáčka Alena Schillerová.
Na konci letošního ledna 2020 proběhlo na ministerstvu jednání s náměstkem ředitele ÚSTR Ondřejem Matějkou, na kterém podrobně informoval o aktuálním stavu rekonstrukce. „Mimo jiné uvedl odhad ceny dokončení rekonstrukce ve výši 390 milionů korun bez DPH. Následně byl ministerstvu doručen znalecký posudek zpracovaný BDO Znalex, ve kterém jsou posuzovány varianty dalšího postupu rekonstrukce předmětné budovy. Varianta dokončení rekonstrukce sídla ÚSTR dle tohoto posudku předpokládá náklady na provedení stavební části ve výši 472 milionů korun včetně DPH,“ píše dále šéfka státní kasy.
K upřesnění ceny má dojít až po ukončení výběrového řízení na zhotovitele. Celková rekonstrukce by se pak s ohledem na tuto částku výdajů stala takzvanou individuálně posuzovanou akcí, která podléhá schválení ze strany ministerstva financí.
Alena Schillerová tvrdí, že „je zřejmé, že ÚSTR není ze stávajících rozpočtovaných a plánovaných prostředků schopen rekonstrukci dokončit“. „Pokud by bylo rozhodnuto pokračovat v dokončení rekonstrukce sídla, bylo by nutné navýšit rozpočet kapitoly ÚSTR o dalších minimálně 200 milionů korun, tedy nad rámec prostředků aktuálně alokovaných na realizaci vletech 2017 – 2020, které jsou součástí nároků z nespotřebovaných výdajů. V únoru 2020 byl pan náměstek ředitele ÚSTR (Ondřej) Matějka informován, že ministerstvo nesouhlasí s dalším navýšením rozpočtu. Toto stanovisko bylo sděleno 17. února 2020 i v mých odpovědích na dotazy předsedy Rady ÚSTR pana Eduarda Stehlíka a poslance pana Patrika Nachera. Další jednání byla odložena z důvodu vzniku pandemie onemocnění Covid – 19,“ konstatovala v odpovědi na interpelaci poslance Pavla Žáčka Alena Schillerová.
Zlé větry
Na webu ÚSTR moc informací o aktuálním stavu rekonstrukce, respektive stavbě nové budovy, není. Poslední zpráva je z letošního března. „Větrná bouře Sabine a pozdější velmi silný vítr potrhal ochranné sítě na stávajícím skeletu. Pracujeme s dodavatelem na jejich opravě. Oprava by měla být zrealizována v následujících týdnech. Omlouváme se za nepříjemnosti a děkujeme za pochopení,“ lze se dočíst na webu ÚSTR v sekci rekonstrukce.
Předchozí údaje jsou až z listopadu 2019. „Zpracovali jsme Dokumentaci změny stavby před dokončením. V rekonstruované budově bude opět sídlit Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek. Návrh předpokládá zachování stávajícího výškového a objemové řešení. Budova poskytne kancelářské prostory, přednáškový sál, zasedací a školící místnosti, badatelnu a knihovnu. Objekt bude certifikován národním certifikačním nástrojem pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby. Podle požadavků platné legislativy bude mít téměř nulovou spotřebu energie. Více informací najdete zde.
Z webové zprávy z loňského listopadu se čtenář může ještě dozvědět, že vedení ÚSTR aktuálně pracuje na dokumentaci pro provedení stavby a dokumentaci pro výběr zhotovitele stavby. „Předpokládány termín zahájení výběru zhotovitele stavby je 2. až 3. čtvrtletí roku 2020,“ konstatuje vedení ústavu. Jenže, jak uvedla ministryně financí Alena Schillerová, v rozpočtu se teprve bude hledat možnost řešení nastalé absence nemalých finančních prostředků, takže reálné „kopnutí do země“ je v nedohlednu. „Projednání možností řešení vzniklé situace s vedením ÚSTR bude předmětem naplánovaného jednání v rámci přípravy státního rozpočtu na rok 2021,“ dodala v odpovědi na interpelaci poslance Pavla Žáčka Alena Schilerová.
Jan Hrbáček
Text je převzat z portálu Česká justice, který, stejně jako Ekonomický deník, patří do vydavatelství Media Network.
