Termín konce těžby hnědého uhlí v Česku nabírá jasnější obrysy. Zatímco doly na Sokolovsku a Chomutovsku nejspíš skončí v roce 2030, o něco déle vydrží v provozu Důl Bílina. Severočeské doly ze Skupiny ČEZ nově počítají s koncem těžby v roce 2033.
Kde se vzalo datum 2033? Vyplývá z programového prohlášení současné vlády, která se zavázala vytvořit podmínky pro odklon od uhlí nejpozději do roku 2033. Severočeské doly však měly povoleno pokračovat v těžbě až do roku 2035. Datum se objevilo v rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které jej stanovilo v roce 2019 během posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA).
Proti rozhodnutí ministerstva se odvolaly ekologické organizace a jiné zájmové skupiny, kterým vadila mimo jiné délka provozu dolu. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) inicioval jednání, jehož výsledkem je kompromis v podobě zkrácení těžby do konce roku 2033.
Rozpor lze vyřešit po dobrém
„Naším cílem bylo najít řešení, které bude právně čisté, ale zároveň naplní slib v oblasti útlumu uhlí, ke kterému jsme se jako vláda zavázali. Jsem rád, že se podařilo najít cestu k řešení, které těžbu zkracuje do roku 2033,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodal: „Toto rozhodnutí je důležitým krokem k transformaci české energetiky a zároveň dokladem, že i komplikované situace je možné konstruktivně řešit.“
„V rámci probíhajícího správního řízení o povolení k hornické činnosti společnost Severočeské doly reagovala na opakované požadavky odvolatelů směřující k časovému omezení této činnosti. Společnost proto ve svém vyjádření adresovaném Českému báňskému úřadu vyjádřila zájem na právní jistotě a bezrozpornosti budoucího rozhodnutí, a to zejména s ohledem na jeho případné časové vymezení do konce roku 2033,“ komentoval výsledek jednání generální ředitel Severočeský dolů Ivo Pěgřímek.
Dřívější ukončení těžby uhlí vítá například organizace Greenpeace, která se odvolala vůči rozhodnutí o prodloužení těžby na dole Bílina. „Teď, když se konečně blíží definitivní a snad nezvratné rozhodnutí, že těžba na velkolomu Bílina skončí nejpozději do roku 2033, byť k němu mohlo dojít výrazně dříve, je na čase začít řešit konkrétní plán rekultivace a budoucnost území,“ uvedl k tomu vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican.
Mohlo by vás zajímat
Na Chomutovsku skončí už v roce 2030
Severočeské doly těží také na Dole Nástup Tušimice na Chomutovsku; jedná se o méně kvalitní hnědé uhlí spalované v elektrárnách Tušimice a Prunéřov. Skupina ČEZ už několikrát naznačila, že zde počítá s koncem těžby a spalování uhlí už v roce 2030. Prvně se tak stalo v závěru roku 2021 při podání žádosti o nové integrované povolení k provozu (IPPC) pro elektrárnu Prunéřov II.
Naposledy ČEZ zmínil datum konce provozu těžby a spalování uhlí na Chomutovsku k roku 2030 v minulém týdnu, když zveřejnil oznámení o plánované výstavbě až tří jaderných bloků v lokalitě Tušimice u Kadaně. Po odstavení má následovat demolice uhelných bloků a rekultivace území. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2034 by se zde mohl začít stavět první z jaderných reaktorů.
Končí také další těžaři
Sokolovská uhelná výrazně omezila těžbu uhlí už v loňském roce. V jejím lomu na Sokolovsku zbývá posledních 11 milionů tun dobyvatelných zásob, což může stačit maximálně do roku 2030. Také zde došlo ke zkrácení těžby oproti původním plánům. Ještě před dvěma lety předsedy dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek hovořil o produkci uhlí do roku 2032.
Severní energetická ze skupiny Sev.en Česká energie miliardáře Pavla Tykače oznámila konec těžby hnědého uhlí v lomu ČSA na Mostecku před rokem. Nejistý zůstává osud druhého lomu v majetku skupiny Sev.en, kterým je lom Vršany. Jeho životnost je spojena s délkou provozu nedaleké uhelné elektrárny Počerady. Loni v březnu Sev.en hovořil o konci těžby z ekonomických důvodů už na jaře letošního roku, ale zatím se tak nestalo.
