Německý spolkový ministr financí Christian Lindner před pár dny zpochybnil plánované ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2030. Šéf největšího německého výrobce elektřiny RWE Markus Krebbers jeho postojem ale nesouhlasí. Podle něj by s útlumem těžby fosilních paliv mohly pomoci plynové elektrárny budoucnosti, které by měly být v roce 2030 postupně transformovány na vodíkový pohon, uvedl Krebbers pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Spolkový ministr financí Christian Lindner je proti plánu německé vlády na brzké ukončení výroby elektřiny z uhlí v roce 2030, ale největší německý výrobce elektřiny si o překvapivém kroku politika FDP myslí své.

„Je předčasné nyní spekulovat o tom, že se vyřazení uhlí v roce 2030 nepodaří, nemyslím si, že je to účelné,“ uvedl pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung generální ředitel essenské energetické společnosti RWE Markus Krebber.

Christina Lindner před pár dny zpochybnil postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030, o které německá vláda dosud usilovala. Je to podle něj „snění“, dokud není jasné, že energie z jiných zdrojů je dostupná a cenově přijatelná, řekl.

Mohlo by vás zajímat

V koaliční smlouvě, kterou německá vláda uzavřela na konci roku 2021, se přitom uvádí, že postupné ukončení výroby elektřiny z uhlí by se mělo posunout z dosud plánovaného roku 2038 na rok 2030, pokud to bude možné.

Generální ředitel největší německé energetické společnosti RWE ale trvá na tom, že země může dosáhnout dřívějšího ukončení těžby uhlí do roku 2030, pokud vláda urychleně povolí výstavbu alternativních zdrojů energie.

„Ještě je čas a politici by ho měli využít,“ řekl šéf společnosti Markus Krebber listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.

„Aby Německo nahradilo zbývající uhelné elektrárny v zemi dlouho před oficiálním termínem ukončení provozu v roce 2038, musí instalovat nové plynové elektrárny, které budou dodávat elektřinu pouze v případě, že větrné, solární a další zařízení na obnovitelné zdroje energie nebudou stačit, dodal Krebber a poukázal na to, že tyto elektrárny by měly být v roce 2030 postupně transformovány na vodíkový pohon.

Jiné země už podle něj pro tento účel zavedly inteligentní tržní systémy, Německo však podle něj svůj vlastní systém zavádí pomalu. Vláda by měla urychleně zlepšit investiční podmínky pro společnosti, které chtějí stavět plynové elektrárny budoucnosti, což by podle Krebbera v současné době nebylo pro RWE ekonomicky výhodné. Musí být jasné, které elektrárny mají být postaveny, kdy, kde a kým, řekl Krebber.

„V opačném případě bude dřívější odchod z uhlí velmi obtížný,“ varoval Krebber ve Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Energetická společnost RWE, která provozuje většinu zbývajících uhelných elektráren v Německu, se v minulém roce – spolu s vládou západní německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko – dohodla na posunutí ukončení využívání tohoto fosilního paliva do roku 2030. To je cíl, kterého chce německá vláda v ideálním případě dosáhnout i pro zbytek země.

Představitelé spolkových zemí ve východních uhelných státech však dřívější ukončení uhelné energetiky zatím většinou odmítají.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že skepsi ministra financí nesdílí a tvrdí, že rozhodně zůstává cílem vlády zajistit, aby bylo dosaženo ukončení těžby v roce 2030.

(nik)