Veřejnost ztrácí klíčový nástroj pro kontrolu podnikání a politiky: volný přístup k evidenci skutečných majitelů firem. Ministerstvo spravedlnosti v reakci na přelomové rozsudky soudů rozhodlo v půlce prosince znepřístupnit volné nahlížení do Evidence skutečných majitelů (ESM). Data o tom, kdo skutečně ovládá český byznys, budou nadále k dispozici pouze úřadům, finančním institucím a dalším speciálně oprávněným subjektům.
Důvodem znepřístupnění je ochrana základních práv. Soudy konstatovaly, že neomezený veřejný přístup do evidence nepřiměřeně zasahuje do práva majitelů na soukromí a ochranu osobních údajů, konkrétně do článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie.
Proč nastal konec volného přístupu?
Ministerstvo spravedlnosti přistoupilo k tomuto zásadnímu kroku poté, co Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud letos došly ke shodnému závěru: stát nemůže trvat na plnění povinnosti zápisu skutečného majitele, pokud to automaticky vede k porušení jeho základních práv.
Rozhodnutí se opírají o fatální precedent Soudního dvora EU ve spojených věcech WM a Sovim z roku 2022, který zrušil požadavek na volný veřejný přístup k těmto datům. Čeští soudci pak dospěli k závěru, že stávající český zákon je v přímém rozporu s Listinou EU.
Soudní instance proto začaly rušit pokuty a sankce. NSS zrušil pokuty, které úřady firmám uložily za neplnění evidenční povinnosti. NSS argumentoval tím, že „nemůžete někoho nutit splnit povinnost, pokud jediným výsledkem je porušení jeho základních práv“. Takové jednání nazval „společensky neškodné“ a zdůraznil, že úřady mají být trestním nástrojem „až poslední volby“.
Mohlo by vás zajímat
Kruciální argument NSS proti zneužití dat zní: „je absurdní a v materiálním právním státě nepřípustný požadavek, nutit firmy, aby nejdřív porušení svých práv strpěly, a teprve potom se po letech soudily„. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku zdůraznil, že „mocenské oprávnění státu trestat, nelze využít proti jednotlivci, který by byl trestán za porušení povinnosti, jejímž nutným následkem by bylo porušení jeho základního práva.“
Ministerstvo: Uzavření databázi „uzdraví“
Ministerstvo spravedlnosti uvádí, že uzavření evidence představuje jediný způsob, jak obnovit funkčnost systému. Tím totiž dojde k odstranění protiústavních požadavků a k obnově veškerých navazujících procesů.
V důsledku soudních rozhodnutí totiž přestaly úřady řešit nesrovnalosti, přestaly platit sankce a firmy neměly žádnou motivaci udržovat data v aktuální podobě. To podle argumentace resortu vedlo k postupné degradaci obsahu ESM.
Uzavřením přístupu ministerstvo nejenže odstraňuje protiústavní požadavky, ale prohlašuje také, že se snaží znovu aktivovat veškeré procesy k řešení nesrovnalostí. Uzavření evidence je navíc prvním krokem k transpozici nového unijního požadavku, který vyplývá z připravované 6. AML směrnice (směrnice o praní špinavých peněz). Tímto krokem se pak obnoví i soukromoprávní sankce.
Kdo uvidí data po 17. prosinci?
Po 17. prosinci se evidence skutečných majitelů uzavře do zabezpečeného režimu a k datům budou mít přístup pouze přesně vymezené subjekty. Veřejnost má smůlu.
Přístup zůstane zachován pro privilegované uživatele využívající dálkový přístup. Veřejná část údajů nebude poskytována ani prostřednictvím otevřených dat.
Přístup zůstane zachován pro takzvané evidující osoby, které si mohou stáhnout pouze svůj vlastní výpis po přihlášení datovou schránkou. Dále pak pro orgány veřejné moci, které přistupují dálkově přes JIP (Jednotný identitní prostor) nebo na základě žádosti.
Třetí skupinou jsou Povinné osoby (AML zákon) – banky, auditoři, daňoví poradci, advokáti a realitní zprostředkovatelé. Pro ně bude spuštěna nová automatizovaná funkcionalita, která jim zřídí dálkový přístup v zásadě okamžitě po přihlášení datovou schránkou. Vstup mají jistý i zadavatelé veřejných zakázek, kteří nejsou orgánem veřejné moci, ti přístup získají na základě standardní žádosti.
Ministerstvo se domnívá, že omezený přístup veřejnosti k údajům o skutečných majitelích právnických osob v evidenci bude možný i po znepřístupnění, a to na základě analogické aplikace existujícího pravidla § 15 odst. 1 písm. a) zákona o ESM. To stanovuje, že příslušný soud umožní získat informace z evidence o skutečném majiteli právního uspořádání tomu, kdo osvědčí oprávněný zájem.
Analogicky by soud měl, podle názoru ministerstva, postupovat i v případě údajů o skutečných majitelích právnických osob. Z hlediska posouzení oprávněného zájmu totiž není relevantní, zda se jedná o skutečného majitele právního uspořádání, nebo právnické osoby.
„Daná otázka je však předmětem nezávislého rozhodování příslušných soudů, do něhož ministerstvo nemůže zasahovat,“ uzavírá ministerstvo spravedlnosti.
