Jak zajistit bezpečné a plynulé dodávky vojenské techniky, když se jedna z hlavních tras ocitne pod tlakem? NATO přichází s odpovědí, která zásadně mění logistickou mapu Evropy. V prvních týdnech roku 2026 zahájí v Rumunsku provoz nový komplexní uzel pro obsluhu vojenského materiálu směřujícího na Ukrajinu.
Proč se alianční stratégové rozhodli vybudovat paralelní systém právě teď a co to znamená pro dosavadní klíčovou roli Polska?
Nový pilíř na jižní ose
Nový logistický bod, v pracovních dokumentech označovaný jako LEN-R (Logistic Enabling Node – Romania), vzniká v prostorách 71. letecké základny v Câmpia Turzii ve střední části země. Toto strategické místo nevybrali plánovatelé náhodou. Základna prošla modernizací za peníze Aliance a disponuje rozsáhlými odstavnými plochami i zázemím pro nejtěžší transportní letadla.
Nejde jen o obyčejný sklad u letiště. Rumunsko buduje plnohodnotný uzel typu RSOM (Receive, Stage, Onward Movement). To znamená, že systém dokáže transporty přijmout, dočasně uskladnit, připravit k dalšímu přesunu a následně je odeslat leteckou, železniční nebo silniční cestou. Aliance tak vytváří odolnou infrastrukturu pro dlouhodobý horizont, nikoliv jen provizorní řešení.
Polsko si vydechne, ale neztratí vliv
Od začátku ruské invaze proudí drtivá většina pomoci přes polské území, zejména přes letiště Jasionka u Řešova. Data velitelství pomoci NATO pro Ukrajinu (NSATU) ukazují neuvěřitelný rozsah dosavadních operací. Do poloviny prosince 2025 prošlo systémem na 220 tisíc tun vojenského materiálu. K jeho přepravě využili téměř 9 tisíc kamionů, přes 1 800 železničních vagonů a více než 500 strategických letů.
Závislost na jediné hlavní trase však představuje pro Alianci zjevné riziko. Rumunský hub má proto polskou trasu výrazně odlehčit, nikoliv ji však vytlačit. Polsko si zachová svou roli v oblasti výcviku, servisu techniky a koordinace podpory, ale díky Rumunsku přestane být „úzkým hrdlem“ celého systému. Celý proud dodávek se rozloží na více pilířů, což zvýší flexibilitu a sníží zranitelnost vůči vojenskému i politickému tlaku.
Mohlo by vás zajímat
Strategické propojení s Černým mořem
Klíčovou roli v nové architektuře hraje také přístav Constanța, největší námořní brána v regionu. Díky novému uzlu v Câmpia Turzii dojde k mnohem lepší integraci různých druhů dopravy. Vojenský materiál může do Rumunska dorazit po moři, odtud pokračovat vlakem či kamiony do leteckého uzlu a následně putovat přímo na Ukrajinu.
Tato investice vysílá jasný signál. NATO a Rumunsko se připravují na scénář dlouhodobé konfrontace, kde o úspěchu nerozhoduje jen rychlost, ale především kontinuita a bezpečnost zásobovacích tras. Budování infrastruktury takového rozsahu potvrzuje, že Západ investuje do trvalých řešení, která mají fungovat v řádu let, nikoliv měsíců.
A jak vypadá zázemí, které dokáže odbavit tisíce tun vojenského materiálu bez jediného zaváhání? Zatímco rumunská základna v Câmpia Turzii sází na nejmodernější leteckou infrastrukturu, přístav Constanța využívá svou ohromující kapacitu k propojení kontinentu se světovými oceány.
Jaké konkrétní parametry dělají z těchto dvou míst nepostradatelné body alianční strategie a jak tyto „vstupní brány“ vzájemně spolupracují?
Câmpia Turzii: High-tech základna v srdci Sedmihradska
Základna 71. leteckého křídla v Câmpia Turzii prošla v posledních letech masivní transformací, do které USA a NATO investovaly stovky milionů dolarů. Klíčovým prvkem je nová vzletová a přistávací dráha, která díky zesílenému povrchu a prodloužené délce bezpečně přijme i nejtěžší transportní letouny jako C-17 Globemaster III nebo C-5 Galaxy.
Modernizace zahrnovala také výstavbu velkokapacitních parkovacích ploch pro letadla (tzv. aprony), které umožňují současné odbavení několika strategických transportérů. NATO zde vybudovalo pokročilé systémy řízení letového provozu a zabezpečené sklady paliva i munice, které splňují nejpřísnější standardy pro manipulaci s nebezpečným nákladem. Díky těmto parametrům funguje základna jako dokonalý „překladač“ z mezikontinentálních letů na lokální distribuci.
Constanța: Námořní uzel s neomezeným potenciálem
Pokud je Câmpia Turzii „letištní bránou“, pak je přístav Constanța jejím námořním ekvivalentem. Jde o největší přístav v Černém moři s celkovou manipulační kapacitou přes 100 milionů tun nákladu ročně. Pro armádní účely jsou zásadní především specializované terminály pro těžkou techniku (Ro-Ro), které umožňují rychlé najíždění a vyjíždění pásových i kolových vozidel přímo z lodí.
Přístav disponuje více než 150 kotvišti a hloubkou, která dovoluje vplout i největším nákladním plavidlům. Strategickou výhodu představuje přímé napojení na železniční síť a dálniční tahy, které vedou směrem k vnitrozemí a k leteckému uzlu v Câmpia Turzii. Tato kombinace vytváří uzavřený logistický řetězec – technika dorazí po moři, vlakem se přesune do vnitrostátního uzlu a odtud putuje dál k cíli.
Synergie, která mění pravidla hry
Propojení těchto dvou bodů vytváří v Rumunsku unikátní multimodální koridor. Systém dovoluje Alianci operativně měnit typ dopravy podle aktuální situace na frontě nebo hrozeb v černomořském regionu. Pokud je některá trasa ohrožena, logistici jednoduše přesměrují náklad z lodí na letadla nebo naopak.
Investice do obou lokalit navíc nekončí jen u betonu a asfaltu. NATO zde implementovalo digitální systémy pro sledování nákladu v reálném čase, které zajišťují, že každý kontejner s municí nebo náhradními díly je pod neustálým dohledem od momentu vykládky v Constanțě až po jeho odeslání z Câmpia Turzii. Právě tato technologická úroveň dělá z rumunského řešení jeden z nejmodernějších logistických systémů na světě.
